Recyklace
Recyklace je výraz pro takové nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Jedná se o opětovné využití odpadů a jejich vlastností jako "druhotné suroviny" ve výrobním procesu. Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí.
- Přínosy recyklace:
- Snížení potřeby těžby nových surovin (železná ruda, bauxit)
- Využití odpadu místo jeho uložení na skládku
Obsah |
[editovat] Dělení
Recyklace se dělí na přímou a nepřímou:
- Přímá recyklace znamená znovuvyužití věci bez další úpravy (typickou přímou recyklací je znovuvyužití automobilových součástek z vrakoviště).
- Nepřímá recyklace zahrnuje znovuvyužití pomocí znovuzpracování materiálu z odpadu (typicky použití sběrového papíru při výrobě nového).
[editovat] Recyklovatelné materiály
- kovy
- papír
- textilie
- plasty
- sklo
- bioodpad
- stavební odpad
- rozpouštědla
- oleje
- vysloužilé světelné zdroje (zářivky lineální i kompaktní, LED světelné zdroje)
V případě některých materiálů není možné další plnohodnotné využití recyklovaného odpadu (například nápojové kartony ad.), v takovém případě se používá přejatý termín downcycling.
U řady kovů je naopak recyklace vysoce konkurenceschopná vůči primárnímu zpracování kovů (např. u mědi, železa či hliníku, u olova je recyklace zdrojem zhruba poloviny zpracovávaného kovu). Také v případě PET, papíru a skla je separace a recyklace technologicky dobře zvládnuta a ekonomicky i environmentálně výhodná.
[editovat] Separace (vytřídění) odpadu
Aby mohl být odpad recyklován, musí být roztříděn podle druhu materiálu. To mnohdy značně zvyšuje náklady. Nejvýhodnější je, když odpad třídí přímo domácnosti či firmy, při ukládání do rozlišených nádob. V České republice se třídí hlavně kovy, papír (modrý kontejner), sklo (bílý kontejner pro bílé sklo, zelený pro barevné) a plasty (žlutý kontejner). Kovy (železo, hliník či měď) se vykupují v síti firem specializujících se na zpracování kovů. V poslední době byl také zprovozněn systém zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení (televize, ledničky, mobilní telefony atd.), které specializované firmy rozebírají a recyklují řadu jejich komponentů (plasty, kovy aj.). V ulicích se také objevují oranžové kontejnery, které slouží ke sběru nápojových kartonů.
Pro usnadnění třídění odpadu bývají zejména na plastových výrobcích a obalech uvedeny recyklační symboly.
[editovat] Recyklace odpadu v České republice
Míra recyklace odpadů se v České republice každoročně pomalu zvyšuje. Přesto je ve srovnání s řadou států EU zatím nižší.[1] Podle tvrzení agentury CENIA, vycházející z údajů firmy EKO-KOM zodpovědné za separaci obalů v Česku, se však údajně úroveň PET lahví odevzdaných k recyklaci v Česku dostala na špičku evropských zemí.[2] Celkově se v Česku odevzdá k recyklaci asi polovina obalů (stav v roce 2007), zatímco v některých státech jsou to tři čtvrtiny. Pro elektroodpad skupiny 5 - použité svítidla a světelné zdroje platí, že domácnosti odevzdají k recyklaci cca 1/3 vysloužilých zářivek.[3] Cca polovina českých domácností vlastní alespoň jednu úspornou zářivku.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
- Stránky společnosti EKO-KOM a. s. o separaci a recyklaci odpadů určené pro širokou veřejnost
- Stránka ZO ČSOP Veronica, zabývající se separací a recyklací odpadu z pohledu domácnosti
- [2]
- Jak třídit odpad?
- Stránky společnosti Ekolamp spol. s r.o. zabývající se zpětným odběrem zářivek a svítidel
[editovat] Reference
- ↑ OECD: Zpráva o politice, stavu a vývoji životního prostředí – Česká republika
- ↑ Zpráva České informační agentury pro životní prostředí, údaje o recyklaci strany 131–137
- ↑ Kdo dnes ještě vyhazuje zářivky do popelnice?[1] Elektro 10/2011