Ochrana přírody

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: časopis stejnojmenný Ochrana přírody vydávaný AOPK ČR.

Ochrana přírody je multidisciplinární, poměrně mladý obor, který využívá základních poznatků z biologie a aplikuje je na možnosti a potřeby lidské společnosti.

Za první, byť samozřejmě nepřímou, snahu o ochranu přírody lze označit zřizování obor pro divokou zvěř. V oborách, které byly zřizovány již od 13. století bohatými šlechtici, byl silně omezený režim vstupu a hospodaření, v některých případech (např. v okolí Netolic) byly dokonce při zakládání obory vystěhovány celé vesnice. Zvěř chovaná v oborách potřebovala zachování přirozeného prostředí s vysokou biodiverzitou, a tak díky oborám zůstaly zachované velké relativně neporušené části přírody až do pozdního novověku (např. Křivoklátsko[1]). V roce 1350 císař Karel IV. v návrhu zemského zákoníku Majestas Carolina zmiňuje mj. nutnost chránit lesy a lovnou zvěř.

Skutečná ochrana přírody se zrodila na začátku 19. století jako snaha zabránit plošné exploataci přírodních zdrojů. Původní funkcí ochrany přírody byla konzervace relativně nepoškozených částí přírody formou vyhlašování striktních rezervací, s vyloučením hospodaření a často i přístupu člověka.

Mezinárodní úmluvy na ochranu přírody [2][3][editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní instituce na ochranu přírody[editovat | editovat zdroj]

  • WWF - nejstarší mezinárodní organizace, World Wide Fund for Nature (Světový fond na ochranu přírody), starající se hlavně o druhovou ochranu
  • IUCN - Světový svaz ochrany přírody, stará se hlavně o územní ochranu.
  • UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, v souvislosti s Pařížskou úmluvou vytváří Seznamy světového dědictví, v souvislosti s programem MaB (někdy psáno jako M&B - Man &/and Biosphere), Člověk a biosféra, vyhlašuje biosférické rezervace
  • Europarc - Evropská federace pro národní parky

Ochrana přírody také více začala záviset na iniciativě každého jednotlivce. Tito jednotlivci se sdružovali do nevládních organizací a podíleli se na výsadbě stromů, na záchranných programech na ochranu druhů. Začali také reagovat na projekty, které by mohly nějak ochranu přírody ohrozit (především nová výstavba). Viz též EIA.

Změna nenastávala všude na světě naráz, v zemích s komunistickým režimem byla pomalejší, mj. proto, že zde nemohly legálně fungovat nevládní organizace. V ČSSR existoval již od r. 1958 Sbor ochrany přírody a krajiny Společnosti Národního muzea v Praze[7], ze kterého v roce 1969 vznikl TIS - svaz pro ochranu přírody a krajiny, po jeho zániku na konci 70. let existoval od počátku 80. let Český svaz ochránců přírody a dále také Hnutí Brontosaurus, což byla organizace oficiálně spadající pod Socialistický svaz mládeže. Ani tyto organizace však nemohly fungovat bez napojení na komunistický režim.

Např. v Polsku se silné snahy o preferenci konzervační ochrany před aktivní ochranou objevovaly ještě v 90. letech.

Dalším účinným nástrojem ochrany přírody na mezinárodní úrovni je podpora celosvětového využívání dostupných technologií šetrných k životnímu prostředí.

Současný stav ochrany přírody a východiska současné ochrany přírody[editovat | editovat zdroj]

V současné době je ochrana přírody snahou o společenský konsenzus (tedy sjednocení pohledu různých subjektů, počínaje prostým občanem, přes samosprávy, podnikatelské subjekty, až po státní a mezinárodní úroveň).

Ochrana přírody odpovídá na otázky co chránit, jak chránit a proč chránit. Jako odpověď na otázku, proč chránit, jsou v současné době obecně přijímány tři skupiny důvodů (zdroj od zdroje se formulace mírně liší, jde spíše o shodný duch)[8]:

  • Estetické (rekreační): Přírodu je třeba chránit, protože je krásná a protože je to místo, kde se lidé mohou odreagovat od stresu, od civilizace.[9]
  • Etické (teologické): Člověk jakožto správce přírody (chcete-li zástupce Boha), tvor obdařený schopnostmi přírodu vážně poškodit, by se měl spíše snažit o její ochranu.[10]
  • Biologické (ekologické): Biodiverzitu v přírodě potřebujeme, neboť je nutná k ochraně funkcí krajiny či ekosystémů, již vyhubení jednoho klíčového druhu může představovat vážný problém. Dalším důvodem k ochraně druhů může být potenciální lékařské využití.

Ochrana přírody v Česku[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ochrana přírody v Česku.

Nejstarší rezervace v Česku – Žofínský prales – byla vyhlášena v roce 1838. Tato rezervace je zároveň často uváděna jako nejstarší v Evropě, někdy jsou ale zmiňovány i jiné, ještě starší rezervace, např. Brocken v pohoří Harz v Německu, zřízená údajně r. 1718 [11]. V roce 1956 byl schválen první předpis na ochranu přírody, zákon 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody.

Současná ochrana přírody v Česku se řídí zákonem 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Novela tohoto zákona (zákon 218/2004 Sb.) zavedla do legislativy České republiky ochranu v rámci soustavy NATURA 2000.

Ochrana přírody v Německu[editovat | editovat zdroj]

Ochrana přírody v USA[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší národní park na světě je Yellowstonský národní park, vyhlášený r. 1872.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mezistromy.cz/cz/les/prirodni-lesni-oblasti/krivoklatsko-a-cesky-kras
  2. http://www.unep.cz/konvence.php
  3. http://www.mzp.cz/cz/mezinarodni_smlouvy
  4. http://chm.nature.cz/information/karpatska-umluva
  5. http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2102&akce=&ssHledat=
  6. http://www.ucastverejnosti.cz/co-je-aarhuska-umluva.shtml
  7. http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT/$FILE/vyvoj_evvo_1918_89.pdf
  8. http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/priroda-no-a
  9. http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/proc-chranit-prirodu-protoze-se-nam-libi
  10. http://rynda.zeleni.cz/2139/clanek/ochrana-prirody-a-zivotniho/
  11. http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/historie-vzniku-lesnich-rezervaci-v-cr-do-roku-1945.html