Spalovací motor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fáze čtyřdobého motoru: 1) sání, 2) komprese, 3) expanze, 4) výfuk

Spalovací motor je mechanický tepelný stroj, který vnitřním nebo vnějším spálením paliva přeměňuje jeho chemickou energii na energii tepelnou a na mechanickou energii působením na píst, lopatky turbíny, nebo s využitím reakční síly. Motor vykonává mechanickou práci a jako takový slouží coby pohon jiných strojních zařízení. Spalovací motory všech typů nalezly největší uplatnění zejména v dopravních a mobilních mechanizačních prostředcích všech druhů (nezávislá trakční vozidla, resp. lokomotivy, plavidla hladinová i ponorná neboli ponorky, motorová vozidla, letadla, stavební a zemědělské stroje, vojenská a jiná speciální vozidla, nouzové generátory elektrického proudu atd.).

Účinnost[editovat | editovat zdroj]

Horní limit účinnosti spalovacího motoru lze odvodit z Carnotova cyklu. Vinou omezení teplot a tlaků, kterých je možno technicky dosáhnout, je jeho účinnost menší než u motorů používajících přímo jiných druhů energie než tepelné, jako je elektromotor nebo vodní motory. Na mechanickou práci je ve spalovacích motorech přeměněno 10–50 % chemické energie paliva. Nejnižší účinnost má parní stroj (do 12 %), benzínové a dieselové motory dosahují účinnosti kolem 25 %, přeplňované motory s turbokompresorem poháněným výfukovými plyny (turbo) mají účinnost kolem 35 %, letadlový turbínový motor vykazuje 20–25 % účinnosti, stacionární spalovací turbína s tepelnými výměníky může dosahovat účinnosti i přes 50 %.

Základní rozdělení podle druhu spalování paliva[editovat | editovat zdroj]

Motory s vnějším spalováním[editovat | editovat zdroj]

U těchto motorů probíhá spalování paliva mimo pracovní prostor motoru.

Motory s vnitřním spalováním[editovat | editovat zdroj]

U těchto motorů probíhá spalování paliva přímo v pracovním prostoru motoru. Pro své výhodné vlastnosti se tyto motory prosadily hlavně jako pohonné jednotky dopravních prostředků. Vzhledem k vysokým tlakům a teplotám během spalování, které jsou třeba pro dosažení dobré účinnosti, jsou ovšem také výrazným zdrojem znečištění životního prostředí.

Podle toho, jak se tepelná energie mění na mechanickou, rozlišujeme motory pístové a reakční:

Související články[editovat | editovat zdroj]