Trampská hudba

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Souslovím trampská hudba nebo i trampská píseň označujeme zvláštní a zcela specifické odvětví českého folku, které vzniklo spolu s trampingem, skautingem, Ligou lesní moudrosti (hnutí Woodcraft) již ve 20. a 30. letech 20. století, tedy prakticky téměř nezávisle na americkém folku.

Počátek tradiční trampské hudby[editovat | editovat zdroj]

Zprvu se jednalo o jednoduchou, zcela neformální a spontánní lidovou zábavu, provozovanou zejména o víkendech u táborových, besedních a osadních ohňů za doprovodu kytar. První trampské písničky mívaly jednoduchý nápěv i harmonii, prostý text a bývaly zpívány zpravidla větším počtem amatérských zpěváků a to většinou vícehlasně. Jejich náměty mívaly silně romantický nádech, někdy byly tyto náměty značně sentimentální.

Tato spontánní lidová hudba vznikla z nejrůznějších inspiračních zdrojů, jedním z takových zdrojů byla, mimo jiné, také četba dobrodružné literatury z prostředí Divokého západu a exotických krajin vůbec. Po hudební stránce tato hudba vzešla jak z tradic české lidovky, dále z tradice kramářských písní, tradic dělnických zpěváckých spolků, jakož i z tradic obrozeneckého zpívání (popřípadě i z tradice kabaretních kupletů). Hudba jako taková byla velmi silně ovlivněna i tehdejším úplně novým hudebním stylem, jímž byl jazz. Tento nový hudební žánr právě v té době prožíval období svého bouřlivého rozvoje po celém světě. Nicméně celá řada původních trampských autorů byla nakonec úspěšná v tom smyslu, že relativně velké množství jejich písniček posléze téměř zlidovělo a nakonec bylo často vstřebáno právě vznikajícím gramofonovým průmyslem i novým informačním médiem té doby jímž bylo (kromě filmu) zejména rádio, tedy Československý rozhlas. Z celé řady tehdejších nadprůměrných trampských hudebních tvůrců uveďme např. Jarku Mottla, Edu Fořta, Jendu Kordu, Eduarda Ingriše či Mirko Vostrého, z interpretů pak vokální skupinu Settleři či současné nestory tohoto žánru Duo Červánek.

Společenský předěl[editovat | editovat zdroj]

Výrazným společenským předělem pro celý tramping a skauting se celkem přirozeně stala druhá světová válka. A platilo to samozřejmě i pro trampskou zábavu, tedy i pro trampskou hudbu.

  • Poznámka: písničky hrály svoji velkou úlohu na všech frontách druhé světové války, a vlastně nejen na nich. Zpěvem si dlouhou chvíli krátily miliony lidí. Nebyli to jen vojáci na frontách, ale i vězňové v koncentračních táborech, totálně nasazení kdesi v Německu daleko od domova atd. České písničky (ať už písničky lidové, či písně zlidovělé, nebo i písně umělé - např. písně Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka) pomáhaly českým i slovenským lidem přežít v nelidských podmínkách mnoho osobních nepříjemností, tělesných útrap a duševního strádání. A myslím, že mezi tyto písně zpívané během té druhé velké války minulého století také patřily i mnohé původně trampské písničky.

Období moderní trampské hudby[editovat | editovat zdroj]

Moderní trampská hudba začala vznikat na přelomu 50. a 60. let 20. století prakticky souběžně s tím jak nejen v okolním světě ale i u nás vznikaly zárodky onoho tehdy zbrusu nového hudebního žánru, který dnes nazýváme folk (příkladem za všechny ostatní budiž skupina Spirituál kvintet) a začínala se objevovat i americká country music, kterou v 50. letech hrála skupina SALP, založená v r. 1949 Jiřím Falladou, (textař mnoha písní, např. Buráků), Josefem Dobešem (později steelkytarista Greenohornů) a Wiktorem Wagnerem. Krom toho také došlo k výrazné generační proměně, moderní trampské písničky začínaly být mnohem méně naivní, byly rytmicky i harmonicky propracovanější a tematicky zcela zjevně začaly tendovat ke zpívané poezii všedního dne (rodil se tak, mimo jiné, i nynější základ mohutného proudu současného českého písničkářství). Změnilo se i nástrojové obsazení a s ním i provedení, téměř vymizeli dříve typické mužské sbory s party bez doprovodu, nyní bylo oproti klasickému trampskému stylu výrazně i výrazově bohatší. Vedle běžných kytar se začaly objevoval první mandoliny, banja, kontrabasy, bicí a další doprovodné hudební nástroje. Trampská hudba byla v té době ovlivňována nejen novými hudebními směry té doby, což byl zejména rokenrol a bigbeat (tehdejší fenomény doby: Elvis Presley a Beatles), ale i výraznými vlivy pocházejícími od americké country hudby.

Problém komunismu v Československu ale ovlivňoval i tuto sféru hudebního vývoje v tom smyslu, že západní hudební vlivy k nám pronikaly velmi obtížně a mnohem pomaleji než by tomu bylo v případě, když by u nás v té době existovala svobodná společnost. A mnohé z těchto západních hudebních vlivů se dost často setkávaly, a to velmi slušně řečeno, se společenským nepochopením či přímým odsudkem ze strany oficiálních míst. Na druhou stranu to přinášelo velký prostor pro originální českou tvorbu. Jednou z nejvýraznějších skupin moderní trampské hudby se stala bezpochyby skupina Hoboes z osady Zlatý klíč formovaná autorskými písněmi bratrské dvojice Wabiho a Mikiho Ryvolových. Zde je nutno podotknout, že ani samotné trampské hnutí svoji vlastní „hudební modernu“ také nepřijímalo s přílišným pochopením, a projevovalo se to zejména u trampů z první předválečné generace. (Část trampů například zásadně nehrála písně, které se hrály v rádiu, i když se jim jinak líbily).

Nicméně bouřlivý společenský vývoj konce 60. let a generační výměna pokračovala i v trampském hnutí a procesy společenských změn se ani zde nedaly zcela zastavit. V 60. letech začaly vznikat první skupiny amatérských nadšenců hrajících také americkou country hudbu (třeba Greenhorns, White Stars, Rangers a další). Objevili se i první vynikající písničkáři, z nichž snad vůbec nejvýraznější byl Karel Kryl. Zrodila se tak fakticky hned celá skupina příbuzných hudebních žánrů, kdy kromě („předválečné“) klasické trampské hudby koexistovala moderní trampská hudba, právě vznikající folk a i české formy country & western stylu - prakticky vše co později bývalo označováno souslovím portovní žánry, tedy hudební žánry, které byly později veřejně prezentovány novým, ve své době neuvěřitelně oblíbeným hudebním festivalem, nazvaným Porta. Za všechny tvůrce moderní trampské hudby jmenujme např. skupinu Pacifik Tonyho Linharta, skupinu Brontosauři bratrů Františka a Honzy Nedvědových, skupinu Hop Trop, skupinu Kamarádi táborových ohňů či zpívajícího spisovatele detektivek a klasika české sci-fi literatury pana Jaroslava Velinského resp. Kapitána Kida, ti ostatní, na něž jsem teď nevzpomněl, nám prominou.

K jmenovaným tvůrcům patří jistě i Miroslav Jaroš-Skunk autor známé Montgomery-Jižní eskadrony, nebo Qauntanamo, Rychlejší koně a další.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Rozdíly mezi jednotlivými hudebními žánry u některých českých tvůrců nejsou nikterak výrazně patrné a mnozí z nich vyšli od klasické trampské hudby zpívané kdesi v lesích při ohníčku až k dnešní šířce či hloubce svého hudebního záběru i osobního sdělení. Klasickým příkladem budiž např. pan Wabi Daněk, což je zcela jistě moderní trampský písničkář (vždyť jeho píseň Rosa na kolejích se supraphonské gramofonové LP desky Písně dlouhejch cest se stala jakousi novodobou trampskou hymnou), který dnes bývá někdy řazen jak do podskupiny moderní country tak do skupiny současného folku. Na trampských základech ale vyrostla prý i písničkářka Radůza, Ivan Mládek a další. V současnosti se problematice trampské hudby, mimo jiné, také věnuje prakticky Country rádio ve svém pravidelném pořadu Ozvěny osadních ohňů, který moderuje pan Antonín Linhart známý trampský a countryový hudebník ze skupiny Pacifik. Trampská hudba má své pevné místo na festialu Porta, který je i dnes jedinečný díky síti oblastních kol jejichž vítězové postupují do Českého národního finále v Řevnicích.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Diskografie[editovat | editovat zdroj]

Tradiční trampská píseň[editovat | editovat zdroj]

Gramofonové desky[editovat | editovat zdroj]

  • LP Trampská romance, Panton 1969, katalogové číslo 11 0207 G
  • LP Druhá trampská romance, Panton 1970, katalogové číslo 01 0223
  • LP 40 let s trampskou písničkou, Panton 1971, katalogové číslo 11 0281 H
  • LP Trampská romance 3, Panton 1975, katalogové číslo 11 0514 H
  • 2 LP S kytarou po Velké řece, Supraphon 1985, katalogové číslo 103 4551 52 H
  • LP Potlach v Údolí oddechu, Supraphon 1987, katalogové číslo 1113 4243 H
  • LP Potlach v Údolí děsu, Supraphon 1988, katalogové číslo 11 0195-1311 H
  • LP Na vandru je sranda, Wenkow, katalogové číslo AW 003-1 311 (směs tradiční a moderní trampské hudby)

CD desky[editovat | editovat zdroj]

Moderní trampská píseň[editovat | editovat zdroj]

Gramofonové desky[editovat | editovat zdroj]

CD desky[editovat | editovat zdroj]

  • Vandr do padesátejch … - Venkow 1991
  • Vandr do padesátejch 2, Betálné potlach na Vajtecu - Venkow 1992
  • Na vandru je pořád sranda - Venkow Records 1999

Zpěvníky[editovat | editovat zdroj]

Klasická trampská píseň[editovat | editovat zdroj]

  • Edice Písničky do kapsy 18, zpěv a kytara, Trampská romance 1 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-394-75
  • Edice Písničky do kapsy 24, zpěv a kytara, Trampská romance 2 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-511-78
  • Edice Písničky do kapsy 31, zpěv a kytara, Trampská romance 3 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-668-76-1
  • Edice Písničky do kapsy 39, zpěv a kytara, Trampská romance 4 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-871-79
  • Edice Písničky do kapsy 50, zpěv a kytara, Trampská romance 6 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-026-75
  • Edice Písničky do kapsy 51, zpěv a kytara, Trampská romance 7 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-054-81
  • Edice Písničky do kapsy 57, zpěv a kytara, Trampská romance 8 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-088-82
  • Edice Písničky do kapsy 67, zpěv a kytara, Trampská romance 9 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-152-79
  • Edice Písničky do kapsy 68, zpěv a kytara, Trampská romance 10 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-038-79
  • Edice Písničky do kapsy 83, zpěv a kytara, Trampská romance 12 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-390-79
  • Edice Písničky do kapsy 90, zpěv a kytara, Trampská romance 13 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-103-81
  • Edice Písničky do kapsy 103, zpěv a kytara, Trampská romance 14 - vydal PANTON, katalogové číslo 35-694-77

Moderní trampská píseň[editovat | editovat zdroj]

Hop Trop

Přehled vybraných interpretů[editovat | editovat zdroj]

Festivaly trampské hudby[editovat | editovat zdroj]

Olešnická kytka - Festival Country, Folk a Trampské hudby. Pořádá T.O. Zmijáci. Festival se koná v Olešnici na Moravě, každoročně první víkend v červnu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]