Výr velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Výr velký

Výr velký
Výr velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: Letci (Neognathae)
Řád: Sovy (Strigiformes)
Čeleď: Puštíkovití (Strigidae)
Rod: Výr (Bubo)
Binomické jméno
Bubo bubo
L., 1758
rozšíření druhu
rozšíření druhu

Výr velký (Bubo bubo) je velký noční pták z čeledi puštíkovití. Je největší žijící sovou. Často je mu přezdíváno král noci.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Výr velký je velký pták, větší než káně lesní, ale na druhou stranu zřetelně menší než např. orel skalní. Samice jsou těžší než samci a mají větší rozpětí křídel.[1] Délka těla se u dospělce pohybuje obvykle mezi 60–70 cm, rozpětí křídel se u dospělce pohybuje okolo 170 cm. Hmotnost se pohybuje obvykle mezi 1800–3000 g, obzvlášť velcí jedinci však dosahují až hmotnosti přes 4 kg.

Silueta sedícího výra velkého je jen těžko zaměnitelná, na hlavě má totiž z peříček výrazné pohyblivé chvostky připomínající ouška (proto se mu říká ušatá sova). V souvislosti s jeho velikostí jde o poměrně jednoznačný určovací znak. Zbarvení je značně proměnlivé, obecně svrchu žluto(oranžovo-rezavo)hnědé s tmavohnědými skvrnami, na břiše světlejší odstín téhož s výraznými podélným tmavým skvrněním a jemným příčným mramorováním. V oblasti krku a okolo zobáku je peří světlejší až bílé. Duhovka je ohnivě oranžová. Nohy a prsty jsou porostlé jemnými, zpravidla žlutohnědými až rezavými pírky. Mláďata jsou porostlá zprvu jemným žlutobílým prachovým peřím, po opeření mají matnější zbarvení a kresby.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Výr velký je rozšířen v téměř celé Evropě (s výjimkou Britských ostrovů, severozápadní Francie a severní Skandinávie), v severozápadní Africe (středomořské oblasti Alžírska a Maroka) a ve značné části Asie (mimo severních a jižních oblastí).

Stanoviště[editovat | editovat zdroj]

Nachází se všude, kde má vhodné podmínky pro hnízdění a lov. S oblibou osidluje kamenité stráně, zříceniny s lesy v okolí. Někdy však osidluje i oblasti beze skal, pak osidluje dutiny stromů či opuštěná dravčí hnízda.

Etologie[editovat | editovat zdroj]

Výr pronásledovaný havrany
Výr velký v zajetí.

Výr velký je noční pták a samotářský tvor. Stejně jako ostatní sovy létá velmi tiše a střídá mávavý let s plachtěním. Je-li vyrušen a nemá-li možnost rozumného ústupu, nafukuje se, čepýří peří a výhrůžně syčí. Loví v noci v rozsáhlém revíru (v době hnízdění v okruhu až 15 km okolo hnízda) a není příliš vybíravý. Kořistí jsou zejména hlodavci, zajíci, králíci a další drobní savci, ale nepohrdne ani spícími ptáky (včetně dravců)[2], s oblibou loví ježky, ale zvládne i srnče.

Výr musí čelit značnému nepřátelství řady denních ptáků, zejména dravců a havranovitých, kteří jej za dne vztekle napadají, kdykoli ho uvidí. Toho je využíváno myslivci a ornitology k lovu, či odchytu na výrovku. Výr (v hantýrce označovaný jako kuba, či kubina, dle svého pohlaví) je někde přivázán na relativně viditelném místě a poblíž se usadí lovec s puškou, či jsou rozvěšeny sítě. Rozzuření ptáci chtějí výra napadnout a vše ostatní ignorují, dostanou se tak před pušku nebo vlétnou do ornitologických sítí.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Počínaje zimou (prosinec až únor) si výr značkuje teritorium výrazným hú-hú, občas ho prokládá i jinými zvuky, které mohou připomínat zvláštní řehot. Samice houká hlouběji než samec. Výři vytváří stabilní páry s velkou věrností k hnízdišti. Obvykle mají v jedné oblasti několik hnízd, které postupně střídají. Zpravidla zůstávají věrní i hnízdům, ve kterých jim byla vybrána mláďata.

Koncem března nebo počátkem dubna (v českých podmínkách) snáší samice 2–5 téměř kulatých, čistě bílých vajec. Někdy leží na volném prostranství mezi kameny na nepříliš příkrých stráních, jindy jsou skryta pod převisem a vyskytují se i případy převzetí hnízd dravců vysoko ve skalách či na stromech. Samice na nich sedí a hlídá je, samec ji krmí (obvykle ale kořist nepředává přímo v hnízdě). Doba sezení na vejcích trvá 31-36 dní. Mláďata se líhnou asi po 35 dnech (v českých podmínkách). Staří je krmí, samice pak i chrání před nepohodou. Postupem času se mláďata rozlézají dál po okolí, po 6 týdnech se už v hnízdě moc nezdržují a postupně se rozcházejí. Dobrými letci se stávají ve věku cca 100 dnů. Obvykle jsou mláďata dostatečně zásobena potravou.

Přijdou-li výři o vejce, zpravidla zahnízdí znovu, ztratí-li mláďata, již se tak zpravidla nestává. Je paradoxní, že ačkoliv je výr velký největší sova, vybrat jeho hnízdo je opravdu jednoduché. Matka se sice staví výhrůžně, syčí a nafukuje se, ale pokud to člověka neodradí, dává se zpravidla na rychlý ústup a pouze z povzdálí smutně houká. Na rozdíl od podstatně menších puštíků, kteří svou snůšku fanaticky brání proti jakémukoliv útočníkovi, včetně člověka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Červený a kol.: Ottova encyklopedie: Myslivost; Ottovo nakladatelství, Praha 2010; ISBN 978-80-7360-895-8 (str. 218)
  2. http://www.novinky.cz/koktejl/336821-vyr-zabil-sokolici-jeji-mladata-pak-zahrival.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]