Sovice sněžní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Sovice sněžní

Sovice sněžní
Sovice sněžní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: letci (Neognathae)
Třída: ptáci (Aves)
Řád: sovy (Strigiformes)
Čeleď: puštíkovití (Strigidae)
Rod: výr (Bubo)
Binomické jméno
Bubo scandiacus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření sovice sněžní (zeleně hnízdiště, modře zimoviště)
Rozšíření sovice sněžní (zeleně hnízdiště, modře zimoviště)
Synonyma

Strix scandiaca Linnaeus, 1758
Nyctea scandiaca Stephens, 1826

Sovice sněžní (někdy též sovice sněžná; Bubo scandiacus) je monotypický druh sovy z čeledi puštíkovitých (Strigidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mohutná sova velikosti téměř výra velkého (Bubo bubo). Délka těla je 53–65 cm, rozpětí křídel 125–150 cm. Hmotnost u samce se pohybuje v rozmezí 700–2500 g, u samice mezi 780–2950 g. Peří je ve většině šatů jasně bílé, díky čemuž jí poskytuje dobré maskování v zasněžené krajině. Samec má na bílém podkladu pouze několik roztroušených tmavých skvrn, zatímco samice je hustě tmavě příčně pruhovaná a čistě bílý má pouze závoj, hruď, nohy, spodinu křídel a spodní krovky ocasní. Mladí ptáci v prvním roce života se podobají samici, ale jsou celkově tmavší. Zobák je černý, duhovka žlutá.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Sovice sněžní patří mezi typické obyvatele cirkumpolárních oblastí. Hnízdí v tundrách a náhorních planinách nad hranicí lesa na území Evropy, Asie, Grónska a Kanady. Stálá až potulná, rozšíření a početnost silně kolísá v závislosti na dostupnosti hlavní potravy, tj. lumíka sibiřského (Lemmus sibiricus), za kterým může podnikat kratší nebo delší přesuny. Ty průměrně každý čtvrtý rok nabývají irupčních rozměrů a jednotliví ptáci se tak během nich mohou dostat i do mnohem jižněji položených oblastí (v Evropě až po Francii, střední Evropu, bývalou Jugoslávii a Černé moře).[1]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR jde o vzácně zaletující druh, objevující se od října do března. Počet pozorování ve 20. století nepřevyšuje 20 záznamů.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Sovice sněžní při lovu

Na rozdíl od většiny ostatních sov loví sovice sněžní hlavně během dne. V době hnízdění se živí téměř výhradně lumíky sibiřskými, po zbytek roku loví také jiné savce do velikosti zajíce a ptáky do velikosti husy.[1] Kořist vyhlíží většinou vsedě z vyvýšených míst, kůlů, skal apod., a zmocňuje se jí po rychlém výpadu do napřažených pařátů. Na hnízdícího jedince připadá jeden až dva lumíci na den, rodiče s odrostlými mláďaty mohou pozřít i více jak 1300 lumíků, z čehož plyne, že je na ně silně vázaná a jejich pokles by zcela jistě znamenal i pokles volně žijících sovic sněžních.[4]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdo je na zemi ve vegetaci na mírné vyvýšenině. V květnučervnu snáší 7–9 (3–12) čistě bílých vajec o rozměrech 57 x 45 mm a hmotnosti přibližně 63,5 g, velikost snůšky je značně závislá na množství potravy. Sezení začíná od snesení prvního vejce a trvá 30–33 dnů, sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Mláďata se líhnou postupně a nejprve jsou zbarvena čistě bíle, později šedě. Rodiče je na hnízdě prudce brání, a to i proti predátorům výrazně větším, než jsou oni sami. Hnízdo opouštějí po 18–28 dnech a plné vzletnosti dosahují ve stáří 43–50 dnů. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 5 let 7 měsíců.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Snowy Owl na anglické Wikipedii a Sowa śnieżna na polské Wikipedii.

  1. a b c d e HUDEC, Karel; ŠŤASTNÝ, Karel a kol.. Fauna ČR Ptáci 2/II. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1114-5.  
  2. SVENSON, L. a kol.. Collins Bird Guide (2nd edition). London : HarperCollins Publishers, 2010. ISBN 9780007267262.  
  3. Marks, J. S.; Cannings, R. J. & Mikkola, H. (1999): Family Strigidae (Typical Owls). In: del Hoyo, J.; Elliott, A. & Sargatal, J. (eds): Handbook of Birds of the World (Vol.5: Barn-owls to Hummingbirds). Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-87334-25-2
  4. http://www.owlpages.com/owls.php?genus=Bubo&species=scandiacus

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]