Koroptev polní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Koroptev polní

Koroptev polní
Koroptev polní
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: hrabaví (Galliformes)
Čeleď: bažantovití (Phasianidae)
Rod: koroptev (Perdix)
Binomické jméno
Perdix perdix
Linné, 1758

Koroptev polní (Perdix perdix) je malý hrabavý pták z čeledi bažantovití. Poměrně hojně se vyskytuje na velkém území Evropy a v západní a střední Asii. Později byla jako lovný pták uměle vysazena na Novém Zélandu, kde je s největší pravděpodobnostní již vyhynulá,[1] a v Severní Americe, kde se i v současné době vyskytuje v dostatečně hojném množství.

Popis[editovat | editovat zdroj]

  • Délka těla: 29-35 cm
  • Rozpětí křídel: 52-57 cm
  • Hmotnost: 350-450 g

Koroptev polní je o něco větší než holub domácí. Má silné tělo, krátký ocas, zakulacená křídla a krátký šedý zobák. Břicho, hrdlo a část hlavy má šedé, křídla a ocas rudohnědé a přední část hlavy tříslivě žlutohnědou. Samec má na břiše nápadnou kaštanově zbarvenou skvrnu podkovitého tvaru, kterou samice většinou postrádá. Mladí ptáci jsou téměř celí hnědí.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Koroptev polní preferuje k životu extenzivně využívané louky, obilná pole a porosty mladých, nejčastěji listnatých stromků v nadmořské výšce pod 2500 m. Na celém areálu svého rozšíření se zdržuje po celý rok.

Pár koroptví

Koroptev často žije v trvalých párech. Většinu dne se díky svému skvělému zamaskování nepozorovaně pohybuje nebo odpočívá ve vysoké vegetaci.

Hlasový projev[editovat | editovat zdroj]

Nejsnadněji ji můžeme objevit díky jejímu charakteristickému chraptivému hlasu „kir ik“. Při vyplašení většinou létá pouze na krátké vzdálenosti a ozývá se přitom ostrým a krátkým „ryk ryk ryk“.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Její nejdůležitější složku potravy tvoří obilná zrna nebo jiné části rostlin, vzácněji loví i menší hmyz, který hraje zvláště důležitou roli u mláďat většinou mladších jak 10 dnů.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Koroptev hnízdí od dubna do července. Nevelké hnízdo, které bývá většinou dobře ukryté v husté vegetaci, si staví na zemi. Ročně naklade 10 až 20 vajec. Při ztrátě první snůšky často zahnizďuje ještě jednou. Na vejcích sedí 23 - 25 dnů většinou samice, samec hlídá oblast v okolí hnízda.

Rozšíření a početnost v ČR[editovat | editovat zdroj]

Na velkém území Evropy byl během posledních let zaznamenán až drastický úbytek volně žijících jedinců. Tato skutečnost se nevyhnula ani České republice, kde v minulosti patřila mezi hojné obyvatele našich polí a luk a k významné lovné zvěři.

V současné době se u nás vyskytuje dosti vzácně a dle vyhlášky 395/1992 Sb. se již jedná o ohrožený druh.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

U koroptve polní rozeznáváme celkem 8 poddruhů:

  • Koroptev polní holandská (P. p. sphagnetorum) - severovýchod Nizozemí a severozápad Německa.
  • Koroptev polní francouzská (P. p. armoricana) - Francie.
  • Koroptev polní pyrenejská (P. p. hispaniensis) - sever Pyrenejského poloostrova.
  • Koroptev polní italská (P. p. italica) - Apeninský poloostrov.
  • Koroptev polní ruská (P. p. lucida) - východní Evropa po Ural a severní Kavkaz.
  • Koroptev polní evropská (P. p. perdix) - zbytek areálu v Evropě včetně Velké Británie a Irska.
  • Koroptev polní západosibiřská (P. p. robusta) - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí.
  • Koroptev polní maloasijská (P. p. canescens) - zbytek areálu v Asii až po Zakavkazí.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Zdroje a reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Grey Partridge na anglické Wikipedii a Kuropatwa na polské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN