Vlaštovka obecná
Vlaštovka obecná
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Hirundo rustica L., 1758 |
||||||||||||||||||
|
Rozšíření vlaštovky obecné:
žlutá - hnízdiště zelená - celoročně modrá - zimoviště |
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica; L., 1758) je známý tažný pták z čeledi vlaštovkovitých. Podobně vypadající ptáci, kteří jsou někdy za ni považováni, jsou příbuzní jiřička obecná a břehule říční a nepříbuzný, ale podobný rorýs obecný.
Obsah |
Popis[editovat]
Vlaštovka obecná má dlouhý vidlicovitý ocas a dlouhá špičatá křídla. Čelo, brada a hrdlo je rezavě hnědé, svrchní strana těla jednolitě modročerně lesklá, spodní bílá (hruď, břicho a spodní krovky ocasní). Ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu. Samec se od samice liší delšími ocasními pery. Mláďata mají matově zbarvené hrdlo i svrchní stranu těla a méně vykrojený ocas.
Délka těla: 19 cm, váha: 20 g.
Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je „vittvitt“.
Potrava[editovat]
Vlaštovky se živí létajícím hmyzem, který chytají v letu nebo sbírají z vodní hladiny. Takto za letu dokonce i pijí. V době dlouhotrvajících dešťů trpí hlady, protože hmyz nelétá a ony si jinak než v letu potravu obstarat neumějí.
Rozšíření[editovat]
Rozšířena je v Evropě, velká části Asie, Severní Americe a severní Africe. Zimuje v jižní Africe, kam odlétá na přelomu září a října, zpátky se vrací v dubnu.
Způsob života[editovat]
Vlaštovka je silně synantropní, žije v obydlených kulturních krajinách, většinou hnízdí uvnitř budov, zvláště v objektech s chovy hospodářských zvířat, v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují.
Hnízdění[editovat]
Hnízdí v květnu až srpnu 2–3 krát ročně. Stavba hnízda vlaštovkám trvá 2 týdny. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím.
Samice snáší 3-7 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama po dobu 14–17 dní. Při jednom příletu rodič nabídne potravu jednomu mláděti. Mláďata opouštějí hnízdo po 19-23 dnech, ale ještě dalších 14-16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale potom jsou již matkou, která se chystá k dalšímu zahnízdění, odháněna.
Ochrana[editovat]
Protože vlaštovka je v ČR ohrožená, je shazování hnízd pokutováno. Nesmí se shazovat ani použitá hnízda, protože vlaštovky se do nich mohou příští rok vrátit. Ochrana interiéru budovy se tedy musí provést preventivně (například sítí v okně) před započetím jakéhokoliv pokusu o hnízdění, nesmí se bránit ani dalšímu hnízdění po skončení předchozího. Zraněnou vlaštovku je nutné bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice, chov v zajetí je zakázán (zákon o ochraně přírody a krajiny).
Predátoři a ohrožení[editovat]
Vlaštovky loví převážně ostříž lesní, ostříž jižní a sokol stěhovavý. V Africe je loví zase marabu africký. Na zimovištích je loví lidé jako zdroj obživy. V Jižní Evropě je lidé loví nelegálně, neboť lov volně žijících ptáků, kteří nejsou lovnou zvěří, je v EU zakázán. Nejvíce jsou ohrožené špatným počasím. V roce 1974 byl chladný a deštivý podzim, kdy zahynulo hlady tisíce ptáků.
Zajímavosti[editovat]
Kvůli mnoha nepřátelům a hrozbám se vlaštovky nedožívají více než 5 let. Když mají štěstí, mohou se dožít 16 let. Úmrtnost dospělých ptáků je 50 procent, mladých 80 procent. Vlaštovka létá rychlostí 80 kilometrů v hodině.
Slovanská mytologie[editovat]
Slované vlaštovky považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše. Na posvátné soše boha Rujevíta v městě Korenica, (dnešním Garzu) na Rujáně, měly hnízdo pod ústy sochy zpodobněného božstva. Byly považovány za nedotknutelné, jejich hnízda i trus byly tabu.
Literatura[editovat]
- JÜRGEN, Nikolai; SINGER, Detlef. Ptáci: praktická příručka k určování evropských a našich ptáků. Praha : Slovart, 2005. ISBN 80-7209-685-0. S. 170.
Externí odkazy[editovat]