Vlaštovka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vlaštovka obecná

Vlaštovka obecná
Vlaštovka obecná
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: Vlaštovkovití (Hirundinidae)
Rod: Vlaštovka (Hirundo)
Druh: Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)
Binomické jméno
Hirundo rustica
L., 1758
Rozšíření vlaštovky obecné:žlutá - hnízdištězelená - celoročněmodrá - zimoviště
Rozšíření vlaštovky obecné:
žlutá - hnízdiště
zelená - celoročně
modrá - zimoviště

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica; L., 1758) je známý tažný pták z čeledi vlaštovkovitých. Podobně vypadající ptáci, kteří jsou někdy za ni považováni, jsou příbuzní jiřička obecná a břehule říční a nepříbuzný, ale podobný rorýs obecný.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vlaštovka obecná má dlouhý vidlicovitý ocas a dlouhá špičatá křídla. Čelo, brada a hrdlo je rezavě hnědé, svrchní strana těla jednolitě modročerně lesklá, spodní bílá (hruď, břicho a spodní krovky ocasní). Ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu. Samec se od samice liší delšími ocasními pery. Mláďata mají matově zbarvené hrdlo i svrchní stranu těla a méně vykrojený ocas.

Délka těla: 19 cm, váha: 20 g.

Hlasový projev[editovat | editovat zdroj]

Vlaštovka obecná je zpěvný pták. Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je „vittvitt“.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Vlaštovky se živí létajícím hmyzem, který chytají v letu nebo sbírají z vodní hladiny. Takto za letu dokonce i pijí. V době dlouhotrvajících dešťů trpí hlady, protože hmyz nelétá a ony si jinak než v letu potravu obstarat neumějí.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšířena je v Evropě, velká části Asie, Severní Americe a severní Africe. Zimuje v jižní Americe, kam odlétá na přelomu září a října, zpátky se vrací v dubnu.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Vlaštovka je silně synantropní, žije v obydlených kulturních krajinách, většinou hnízdí uvnitř budov, zvláště v objektech s chovy hospodářských zvířat (např. chlévy - kravíny, vepříny) v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují.

Vlaštovka obecná

Nahrávka se zpěvem

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Vlaštovka obecná

Nahrávka se zpěvem

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Vejce vlaštovky obecné

Hnízdí v květnu až srpnu 2–3 krát ročně. Stavba hnízda vlaštovkám trvá 2 týdny. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím.

Samice snáší 3-7 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama po dobu 14–17 dní. Při jednom příletu rodič nabídne potravu jednomu mláděti. Mláďata opouštějí hnízdo po 19-23 dnech, ale ještě dalších 14-16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale potom jsou již matkou, která se chystá k dalšímu zahnízdění, odháněna.

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Protože vlaštovka je v ČR ohrožená, je shazování jejich hnízd pokutováno. Nesmí se shazovat ani použitá hnízda, protože vlaštovky se do nich mohou příští rok zase vrátit.

Ochrana interiéru budovy se tedy musí provést preventivně (např. sítí v okně) před započetím jakéhokoliv pokusu o hnízdění, nesmí se bránit ani dalšímu hnízdění po skončení předchozího. Zraněnou vlaštovku je nutné bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice, chov v zajetí je zakázán (viz zákon o ochraně přírody a krajiny).

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Predátoři a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Vlaštovky loví převážně ostříž lesní, ostříž jižní a sokol stěhovavý. V Africe je loví zase marabu africký. Na zimovištích je loví lidé jako zdroj obživy. V Jižní Evropě je lidé loví nelegálně, neboť lov volně žijících ptáků, kteří nejsou lovnou zvěří, je v EU zakázán. Nejvíce jsou ohrožené špatným počasím. V roce 1974 byl chladný a deštivý podzim, kdy uhynulo hlady tisíce ptáků.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kvůli mnoha nepřátelům a hrozbám se vlaštovky nedožívají více než 5 let. Když mají štěstí, mohou se dožít 16 let. Úmrtnost dospělých ptáků je 50 procent, mladých 80 procent.
  • Vlaštovka obecná létá rychlostí až 80 kilometrů v hodině.

Slovanská mytologie[editovat | editovat zdroj]

Slované vlaštovky považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše. Na posvátné soše boha Rujevíta v městě Korenica, (dnešním Garzu) na Rujáně, měly hnízdo pod ústy sochy zpodobněného božstva. Byly považovány za nedotknutelné, jejich hnízda i trus byly tabu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JÜRGEN, Nikolai; SINGER, Detlef. Ptáci: praktická příručka k určování evropských a našich ptáků. Praha : Slovart, 2005. ISBN 80-7209-685-0. S. 170.  
  • Šťastný, K.; Drchal, K. Naši pěvci. Praha : SZN, 1984. 174 S.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu