Vlaštovka obecná
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Vlaštovka obecná
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Hirundo rustica L., 1758 |
||||||||||||||||||
 Rozšíření vlaštovky obecné:
žlutá - hnízdiště zelená - celoročně modrá - zimoviště |
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica; L., 1758) je známý tažný pták z čeledi vlaštovkovitých.
Obsah |
[editovat] Popis
Vlaštovka obecná má dlouhý vidličnatý ocas a dlouhá špičatá křídla. Čelo, brada a hrdlo je rezavě hnědé, svrchní strana těla jednolitě modročerně lesklá, spodní bílá (hruď, břicho a spodní krovky ocasní). Ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu. Samec se od samice liší delšími ocasními pery. Mláďata mají matově zbarvené hrdlo i svrchní stranu těla a méně vykrojený ocas.
Délka těla: 19 cm, váha: 20 g.
Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je „vittvitt“.
[editovat] Potrava
Živí se létajícím hmyzem, který chytá v letu nebo sbírá z vodní hladiny. Takto za letu dokonce i pije.
[editovat] Rozšíření, hnízdění a rozmnožování
Rozšířena je v Evropě, velká části Asie, Severní Americe a severní Africe. Zimuje v Africe, kam odlétá na přelomu září a října, zpátky se vrací v dubnu.
Hnízdí v květnu až srpnu 2–3 krát ročně. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím.
Samice snáší 4–5 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí samice po dobu 14–17 dní- Mláďata opouštějí hnizdo po 19-23 dnech, ale ještě dalších 14-16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale záhy jsou už matkou napadány, protože se chystá k dalšímu zahnízdění.
Vlaštovka je silně synantropní, žije v obydlených kulturních krajinách, zvláště v objektech s chovy hospodářských zvířat, v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují.
[editovat] Ochrana fasád a stěn před vlaštovkami
Ochrana pomocí visících třpytivých „draků“ rozhodně vlaštovky neodradí. Nevadí jim ani siluety dravců. Jako účinná ochrana se osvědčuje kluzký igelit navěšený na stěnách, případně sítě proti hmyzu.[zdroj?]
[editovat] Slovanská mytologie
Slované vlaštovky považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše. Na posvátné soše boha Rujevíta ve městě Korenica (dnešní Garz) na Rujáně měly hnízdo pod ústy sochy zpodobněného božstva. Byly považovány za nedotknutelné, jejich hnízda i trus byly tabu.
[editovat] Literatura
- JÜRGEN, Nikolai; SINGER, Detlef. Ptáci: praktická příručka k určování evropských a našich ptáků. Praha : Slovart, 2005. ISBN 80-7209-685-0. s. 170.
[editovat] Externí odkazy
