Albert Veliký
| Svatý Albert Veliký | |
|---|---|
 |
|
| Učitel církve | |
| Narození | 1193/1206?, Lauingen, Bavorsko |
| Úmrtí | 15. listopadu 1280, Kolín nad Rýnem |
| Svátek | 15. listopad; v Rakousku 16. listopad |
| Blahořečen | 1622 |
| Svatořečen | 1931 papežem Piem XI. |
| Úřady | Biskup, dominikán |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev |
| Atributy | biskupské roucho, kniha, psací pero, berla, mitra |
| Patronem | teologů, přírodovědců, studentů přírodních věd, horníků |
Svatý Albert Veliký (Albertus Magnus, Albert z Böllstadtu) (1193 nebo 1206/1207 Lauingen – 15. listopadu 1280 Kolín nad Rýnem) byl jedním z nejvýznamnějších středověkých učenců, a nejvýznamnějším německým představitelem vrcholné scholastiky, zabýval se studiem filozofie, teologie i přírodních věd. Pro svoji všestrannost byl nazýván „doktor universalis“. Patří mezi učitele církve a je patronem vědců a studentů přírodních věd.
Obsah |
[editovat] Původ a studia
Albert pocházel z rodiny švábského rytíře, byl však omylem považován za syna hraběte z Böllstadtu. Vystudoval právní fakultu na univerzitě v Padově, kde také vstoupil do řádu bratří kazatelů. Je patronem vědců.
[editovat] Kariéra
Po studiích v Itálii začal Albert přednášet na řádové teologické škole v Kolíně nad Rýnem, kde byl velmi oblíbeným učitelem. Jeho žákem se stal druhý slavný dominikánský učenec Tomáš Akvinský. Po určité době působení v Německu, se odebral na pařížskou Sorbonnu, aby se tu zabýval studiem Aristotelova díla. V letech 1254 - 1257 působil jako provinciál řádu v Německu. Tehdy musel hájit názory dominikánů v papežské kurii, kde vedl polemiku s averoismem zastávaným učenci ze Sorbonny.
Roku 1260 byl jmenován biskupem ve významném říšském městě Řezně, ale již 1262 požádal o uvolnění z funkce, a dále se věnoval do konce svého života výlučně výuce a vědecké činnosti.
[editovat] Dílo
Albert Veliký po sobě zanechal rozsáhlé dílo (jeho sebrané dílo tvoří 21 obsáhlých svazků), zasahující mnoho oblastí lidského vědění, proto se mu dostalo přízviska doctor universalis. Kromě toho, že komentoval bibli, shromáždil a zpracoval ohromné množství materiálu z oboru filozofie, metafyziky, logiky, etiky, právní vědy a řady přírodovědných oborů (prováděl empirické výzkumy), který se mu však nepodařilo spořádat podle jednotného systému. V jeho práci pokračoval Tomáš Akvinský a dovršil ji.
Albert Veliký využil pro křestanskou teologii Aristotelova díla, které chtěl zbavit nánosu islámské interpretace arabských filosofů. Aristotelovy práce nejen vykládal a komentoval, ale také samostatně doplňoval vlastními myšlenkami. Aristotelismus pokládal za slučitelný s novoplatónismem.
Blahořečen byl roku 1662 a svatořečen v roce 1931, kdy byl také papežem Piem XI. prohlášen za učitele církve. Jeho svátek se slaví 15. listopadu.
[editovat] Literatura
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
