Vlha pestrá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vlha pestrá

Vlha pestrá
Vlha pestrá
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: srostloprstí (Coraciiiformes)
Čeleď: vlhovití (Meropidae)
Rod: vlha (Merops)
Binomické jméno
Merops apiaster
Linné, 1758

Vlha pestrá (Merops apiaster) je středně velký, pestře zbarvený pták z čeledi vlhovitých.

Obsah

[editovat] Popis

Je o něco větší než kos, dorůstá přibližně 27 - 29 cm, váží 50 - 32 g a v rozpětí křídel měří 36 - 40 cm. Má štíhlé tělo s nápadně krátkým ocasem, dlouhými křídly a delším zašpičatělým zobákem. Je naprosto nezaměnitelná, má světle až tmavě hnědý hřbet, hnědomodrá křídla, modré břicho a prsa, tmavé končetiny, žluté, od prsou černě ohraničené hrdlo, černý zobák, světlé čelo a tmavé temeno a zátylek. Obě pohlaví se zbarvením neliší.

[editovat] Rozšíření

Hnízdí v jižní, střední a jihovýchodní Evropě, severní Africe a v západní Asii. Evropští ptáci na zimu migrují na dlouhé vzdálenosti až na tropický africký kontinent, odkud se do střední Evropy začínají navracet obvykle během března. Asijští ptáci migrují do severozápadní a jižní Indie a Šrí Lanky. Jako letní, ačkoli nepočetně zastoupený host se pravidelně vyskytuje až do října také v České republice, každým rokem na našem území přitom hnízdí kolísavě 30 - 80 párů.

[editovat] Ekologie

Vlha pestrá k životu preferuje otevřené krajiny s rozptýlenou zelení a stržemi. Jedná se o společenský druh, který se obvykle zdržuje v menších skupinách. Je převážně hmyzožravá, rychlým výpadem ze své pozorovatelny loví zejména včely, vosy, sršně, vážky nebo brouky. Nebezpečného žihadla z vos, včel a sršní se přitom zbavuje neobvyklým způsobem. Hmyzím zadečkem totiž tak dlouho tluče o nějaký tvrdý předmět, dokud žihadlo neodstraní. Denně může takovýmto způsobem ulovit až 250 hmyzích jedinců, je proto velmi užitečná.

Hnízdí v písčitých nebo hlinitých stěnách, kde si sama buduje 1 - 2 m dlouhou hlubinu, do které během června klade 5 - 8 čistě bílých vajec. Na jejich sezení, které trvá přibližně 3 týdny, se střídavě podílejí oba rodiče. O vylíhlá mláďata společně pečují dalších 32 dní.

[editovat] Pohlavní dvojtvárnost

Rozdíly mezi samcem a samičkou jsou velmi těžko rozeznatelné.

[editovat] Galerie

[editovat] Zdroje

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

V tomto článku je použit překlad textu z článku European Bee-eater na anglické Wikipedii.

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích