Motýli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo motýl. O dalších významech pojednává článek Motýl (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox motýli

babočka paví oko
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Podtřída: křídlatí (Pterygota)
Řád: motýli (Lepidoptera)
Podřády
  • Zeugloptera
  • Aglossata
  • Heterobathmiina
  • Glossata

Motýli (Lepidoptera Linné, 1758) tvoří druhý největší řád hmyzu, hned po broucích. Jsou rozšířeni na celém světě kromě Antarktidy, řád čítá kolem 180 000 druhů. Motýly se zabývá lepidopterologie.[1]

Charakteristika řádu[editovat | editovat zdroj]

Soubor:Lepidoptera wing.jpg
detail motýlího křídla

Typickým znakem motýlů jsou dva páry vzdušnicemi protkaných křídel, která jsou pokryta drobnými šupinkami (squamulae). Šupinky pokrývají hustě rub i líc křídel a překrývají se jako tašky na střeše. Lesklé zbarvení motýlích křídel je způsobeno lomem světla na těchto šupinkách a společně s pigmenty pteriny dávají vzniknout nádherným barvám, které jsou vlastní tisícům motýlích druhů.

Vědecký název motýlů, lepidoptera, znamená „šupinokřídlí“. Ve starší české literatuře jsou pak motýli skutečně označování jako šupinokřídlý hmyz.

Motýli z čeledi nesytkovitých (Sesiidae), nemají křídla krytá šupinkami a připomínají, nebo i napodobují, blanokřídlé.

motýlí sosák

Dalším znakem motýlů je savé ústní ústrojí dospělců (sosák). V klidu je stočené a když dojde k podráždění chuťového ústrojí na chodidlech, reflexivně se natáhne.

Primitivní čeleď chrostíkovníkovitých sosák nemá, některé druhy motýlů mají ústní ústrojí zakrnělé a v dospělosti nepřijímají potravu. Obecně ale platí, že dospělí motýli se živí nektarem a jsou tak užiteční jako opylovači květů.

Motýli jsou gonochoristé s dokonalou proměnou. Jejich larvy, housenky, mají kousací ústní ústrojí, až na výjimky jsou býložravé a specializované na určitý druh rostliny nebo rostlinnou čeleď. Tělo housenky se skládá z hrudi, která nese tři páry článkovaných končetin, a zadečku tvořeného deseti články s různým počtem panožek.

housenka

Housenky jsou vítanou potravou mnoha živočichů, mnoho druhů se pasivně chrání pomocí trnů, chlupů, nepříjemné chuti nebo zápachu, či jen pomocí ochranného zbarvení.

Samičky kladou až několik tisíc vajíček, zpravidla na rostlinu, kterou se živí housenky. Housenky se živí rostlinnou potravou a po určité době se zakuklí. Většina housenek spřádá vlákna, některé druhy předou společná hnízda (bourec prstenčitý) nebo kokony.

Motýli, kteří nežijí v tropických oblastech, musejí vyřešit problém přežití zimy. Nejčastěji přezimují pouze vývojová stadia, housenky nebo kukly. Někdy přezimují dospělí motýli (např. babočka kopřivová, žluťásek řešetlákový). Některé druhy jsou tažné (babočka admirál, babočka bodláková, monarcha stěhovavý).

Motýli a člověk[editovat | editovat zdroj]

Schopnost dospělých motýlů opylovat květy je člověkem vítána a dospělí motýli jsou vesměs užiteční. Housenky motýlů se ale živí rostlinnou potravou.

Některé druhy motýlů se živí kulturními rostlinami (např. bělásek zelný, píďalka zhoubná), způsobují „červivost“ ovoce (např. obaleč jablečný, obaleč švestkový). Jsou motýli, jejichž larvy znehodnocují potraviny (např. mol obilný, zavíječ moučný, zavíječ domácí).

Nechvalně známá bekyně mniška při přemnožení způsobuje holožíry a zničení tisíců hektarů lesa. V poslední době se na území ČR rozšířila nepůvodní klíněnka jírovcová, která poškozuje listy jírovce maďalu. V Česku zatím nemá přirozeného nepřítele.

Křídla motýlů Morpho jsou zpracovávána uměleckými řemesly.

Bourec morušový je domestikovaným druhem motýla, dospělci nejsou schopni přežít bez pomoci člověka. Vlákno produkované housenkami se spřádá na surové hedvábí.

Motýli a můry[editovat | editovat zdroj]

Motýli se běžně dělí na denní a noční motýly, toto dělení je ale účelové a neodpovídá vědeckému systému.

Rozdíly mezi denním a nočním motýlem:

Hypercompe scribonia, typický zástupce můry
  • Noční motýli jsou obvykle aktivní v noci, ale existují výjimky. Jsou noční motýli, kteří jsou aktivní ve dne, ale denní motýli v noci nikoliv.
  • Sedící noční motýli většinou drží křídla roztažená, denní motýli odpočívají s křídly složenými nad tělem.
  • Lidový název „můra“ pro noční motýly je používán i biology, ale v užším smyslu - jako národní rodové jméno mnoha zástupců čeledi můrovitých (Noctuidae).[2]

Systém motýlů[editovat | editovat zdroj]

Řád motýli zahrnuje asi 130 čeledí, v systému motýlů ale nepanuje přílišná shoda mezi jednotlivými autory.

Seznam v současnosti uznávaných čeledí[editovat | editovat zdroj]

Čeleď Alternativní zařazení
Acanthopteroctetidae Davis, 1978
Acrolepiidae Heinemann, 1870 zápředníčkovití (Plutellidae) nebo předivkovití (Yponomeutidae)
Acrolophidae molovití (Tineidae)
adélovití (Adelidae Bruand, 1851)
Agathiphagidae Kristensen, 1967
pupenovkovití (Agonoxenidae Meyrick, 1926) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae) nebo trávníčkovití (Elachistidae)
Aididae Megalopygidae
pernatěnkovití (Alucitidae Leach, 1815)
Anomoeotidae
Anomosetidae
Anthelidae
přástevníkovití (Arctiidae Leach, 1815)
Arrhenophanidae
Axiidae Rebel, 1919 můrovití (Noctuidae)
Batrachedridae Heinemann & Wocke, 1876 pouzdrovníčkovití (Coleophoridae), zdobníčkovití (Cosmopterigidae)
nebo vrbkovníčkovití (Momphidae)
Bedelliidae Meyrick, 1880 podkopníčkovití (Lyonetiidae)
drsnohřbetkovití (Blastobasidae Meyrick, 1894) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae)
bourcovití (Bombycidae Latreille, 1802)
stepníčkovití (Brachodidae Heppner, 1979) klínovníčkovití (Glyphipterigidae)
brahminovití (Brahmaeidae Swinhoe, 1892)
chobotníčkovití (Bucculatricidae Wallengren, 1881)
Callidulidae
Carposinidae Walsingham, 1897
Carthaeidae
kastniovití (Castniidae)
Cecidosidae kovovníčkovití (Incurvariidae)
molovenkovití (Choreutidae Stainton, 1854) klínovníčkovití (Glyphipterigidae)
pouzdrovníčkovití (Coleophoridae Bruand, 1851)
Copromorphidae
zdobníčkovití (Cosmopterigidae Heinemann & Wocke, 1876)
drvopleňovití (Cossidae Leach, 1815)
travaříkovití (Crambidae Latreille, 1810) zavíječovití (Pyralidae)
Crinopterygidae Spuler, 1898
Cyclotornidae
Dalceridae
Doidae Donahue & Brown, 1987 přástevníkovití (Arctiidae)
chvějivkovití (Douglasiidae Heinemann & Wocke, 1876)
srpokřídlecovití (Drepanidae Boisduval, 1828)
Dudgeoneidae
trávníčkovití (Elachistidae Bruand, 1851)
strakáčovití (Endromidae Boisduval, 1828)
Epermeniidae Spuler, 1910
Epicopeiidae
Epipyropidae Dyar, 1903
Eriocottidae Spuler, 1898 kovovníčkovití (Incurvariidae)
drobnokřídlíkovití (Eriocraniidae Tutt, 1899)
skvrnuškovití (Ethmiidae Busck, 1909) trávníčkovití (Elachistidae)
Eupterotidae
Galacticidae zápředníčkovití (Plutellidae)
makadlovkovití (Gelechiidae Stainton, 1854)
píďalkovití (Geometridae Leach, 1815)
klínovníčkovití (Glyphipterigidae Stainton, 1854)
vzpřímenkovití (Gracillariidae Stainton, 1854)
Hedylidae píďalkovití (Geometridae)
Heliodinidae Heinemann & Wocke, 1876
bronzovníčkovití (Heliozelidae Heinemann & Wocke, 1877)
hrotnokřídlecovití (Hepialidae Stephens, 1829)
soumračníkovití (Hesperiidae Latreille, 1809)
Heterobathmiidae chrostíkovníkovití (Micropterigidae)
Heterogynidae Herrich-Schäffer, 1846
Himantopteridae
Holcopogonidae Gozmany, 1967 Autostichidae
Hyblaeidae
Immidae Heppner, 1977 klínovníčkovití (Glyphipterigidae)
kovovníčkovití (Incurvariidae Spuler, 1898)
Lacturidae předivkovití (Yponomeutidae)
bourovcovití (Lasiocampidae Harris, 1841)
Lecithoceridae Le Marchand, 1947 makadlovkovití (Gelechiidae)
pabourovcovití (Lemoniidae Dyar, 1896)
slimákovcovití (Limacodidae Duponchel, 1845)
Lophocoronidae Common, 1973
modráskovití (Lycaenidae Leach, 1815)
bekyňovití (Lymantriidae Hampson, 1893)
podkopníčkovití (Lyonetiidae Stainton, 1854)
Lypusidae Heinemann, 1870 molovití (Tineidae), vakonošovití (Psychidae)
nebo předivkovití (Yponomeutidae)
Megalopygidae
Metachandidae Meyrick, 1911 krásněnkovití (Oecophoridae)nebo makadlovkovití (Gelechiidae)
chrostíkovníkovití (Micropterigidae Herrich-Schäffer, 1855)
Mimallonidae
Mirinidae bourcovití (Bombycidae)
Mnesarchaeidae
vrbkovníčkovití (Momphidae Herrich-Schäffer, 1857) pouzdrovníčkovití (Coleophoridae)
Neopseustidae
Neotheoridae Kristensen, 1978.
drobníčkovití (Nepticulidae Stainton, 1854)
můrovití (Noctuidae Latreille, 1809)
drobnuškovití (Nolidae Hampson, 1894) můrovití (Noctuidae)
hřbetozubcovití (Notodontidae Stephens, 1829)
babočkovití (Nymphalidae Swainson, 1827)
krásněnkovití (Oecophoridae Bruand, 1851)
Oenosandridae Miller, 1991 hřbetozubcovití (Notodontidae)
třásníčkovití (Opostegidae Meyrick, 1893)
Palaeosetidae
Palaephatidae molovití (Tineidae)
Pantheidae Smith, 1898 můrovití (Noctuidae)
otakárkovití (Papilionidae Latreille, 1802)
běláskovití (Pieridae Duponchel, 1835)
zápředníčkovití (Plutellidae Guenee, 1845) předivkovití (Yponomeutidae)
skvrnovníčkovití (Prodoxidae Riley, 1881)
Prototheoridae
vakonošovití (Psychidae Boisduval, 1828)
Pterolonchidae Meyrick, 1918 pouzdrovníčkovití (Coleophoridae)
pernatuškovití (Pterophoridae Zeller, 1841)
zavíječovití (Pyralidae Latreille, 1802)
pestrobarvcovití (Riodinidae Grote, 1895) modráskovití (Lycaenidae)
mosazníčkovití (Roeslerstammiidae Bruand, 1850)
martináčovití (Saturniidae Boisduval, 1837)
malinovníčkovití (Schreckensteiniidae Fletcher, 1929)
smutníčkovití (Scythrididae Rebel, 1901)
Sematuridae
nesytkovití (Sesiidae Boisduval, 1828)
Simaethistidae zavíječovití (Pyralidae)
Somabrachyidae Hampson, 1920 Megalopygidae
lišajovití (Sphingidae Latreille, 1802)
Symmocidae Gozmany, 1957 Autostichidae
okenáčovití (Thyrididae Herrich-Schäffer, 1846)
molovití (Tineidae Latreille, 1810)
Tineodidae Meyrick, 1885
minovníčkovití (Tischeriidae Spuler, 1898)
obalečovití (Tortricidae Latreille, 1802)
urániovití (Uraniidae)
Urodidae Kyrki, 1984
Whalleyanidae okenáčovití (Thyrididae)
předivkovití (Yponomeutidae Stephens, 1829)
člunkovcovití (Ypsolophidae Guenee, 1845) předivkovití (Yponomeutidae)
vřetenuškovití (Zygaenidae Latreille, 1809)

Významná muzea[editovat | editovat zdroj]

Mnichovské Muzeum Witt má největší sbírku můr na světě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CoJeCo.cz [online]. 2000-03-14, rev. 2006-06-18, [cit. 2012-07-02]. Heslo lepidopterologie. Dostupné online.  
  2. „Můra“ v národních názvech biologických taxonů, BioLib

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Lepidoptera ve Wikimedia Commons