Tmavoskvrnáč zhoubný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tmavoskvrnáč zhoubný

Tmavoskvrnáč zhoubný - sameček
Tmavoskvrnáč zhoubný - sameček
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: motýli (Lepidoptera)
Čeleď: píďalkovití (Geometridae)
Rod: Erannis (Erannis )
Binomické jméno
Erannis defoliaria
Clerck, 1759

Tmavoskvrnáč zhoubný, též píďalka zhoubná nebo píďalka zimní, Erannis defoliaria je motýl, jehož housenky poškozují listy dřevin žírem při rašení. V ČR housenky způsobují žírem při přemnožení rozsáhlé silné prosvětlení korun dubů.[L 1] Tmavoskvrnáč zhoubný je polyfág, a podle dostupných informací způsobuje příležitostně vážné škody.[1] Při víceletém napadení může dojít i k odumření dřeviny.[L 1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Pro organismus s označením tmavoskvrnáč zhoubný (Erannis defoliaria) je používáno více rozdílných názvů, například Phalaena defoliaria.

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Domovinou tmavoskvrnáče zhoubného je Asie a Evropa. [2] Druh je rozšířen v celé oblasti západního palearktického výskytu dubu (Quercus sp.). V Evropě je běžným druhem, běžně se vyskytuje též v Česku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zobrazení.

Rozpětí křídel dospělce je asi 40 až 45 mm u samce, ale je velmi variabilní. Samice je bezkřídlá. Dospělci mají křídla běložlutá s černými a žlutými kresbami. Motýli se dokážou barevně adaptovat na prostředí.

Housenky jsou hnědozelené a mají na hřbetě mají dva tmavé proužky, na bocích 2 žluté, rezavě skvrnité pruhy.[1]

Vajíčka jsou velká 0,5 - 0,8 mm v průměru, žlutobílá, později oranžová, kulovitého tvaru.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Erannis defoliaria , samička .

Tmavoskvrnáč zhoubný je široký polyfág, který napadá ovocné dřeviny, ale i mnoho rodů okrasných nebo lesních dřevin, jako je dub (Quercus spp.), habr (Carpinus), buk lesní (Fagus sylvatica), lípa (Tillia spp.), javor, bříza, topol, jilm, skalník (Cotoneaster) či líska (Corylus) a jiné.

Přezimují vajíčka na větvích. Housenky se líhnou v době rašení pupenů. Pro líhnutí larev jsou nutné deště. Proto vlhká chladná léta a mírně vlhké podzimy vedou ke gradacím tohoto škůdce.[3] Vykusují pupeny, květy a rašící listy. Ožírají i plody a základy pecek. V červnu se kuklí, většinou v řídkém zámotku v půdě, 10-14 cm hluboko. Dospělci se líhnou na podzim, od září do listopadu. Tmavoskvrnáč zhoubný má během roku jednu generaci.[4][5]

Vyskytuje se v dubových lesích, v parcích a zahradách.

Jiná barevná varianta housenky .

Rostlinolékařský význam[editovat | editovat zdroj]

Po dvou letech holožíru mohou duby odumírat.[L 1] Housenky jsou schopny výrazně poškodit ovocné stromy. Na třešních vykusují housenky do plodů dírky. [5] Tmavoskvrnáč zhoubný patří k hospodářsky významným druhům, způsobujícím vážné škody.[1]

Přítomnost housenek tmavoskvrnáče zhoubného prozrazuje žír na listech. Při přemnožení dochází k silnému prosvětlení koruny .[L 1] Odumírají zbytky listů, strom vypadá jako usychající. Poškozovány jsou i plody, u třešní plody zahnívají, na jiných plodech se tvoří jizvy.[6]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

K ochraně rostlin se používá biologický boj pomocí Bacillus thuringiensis a lepové pásy.[L 1]

Housenka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.] : Biocont Laboratory, 2005.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ČERMÁK, Petr. Atlas poškození dřevin [online]. mendelu.cz, 2011, [cit. 2013-08-04]. Dostupné online. (česky) 
  2. eol.org, mapa
  3. www.plantprotection.hu
  4. agromanual.cz
  5. a b www.jikl.cz
  6. tilia.zf.mendelu.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]