Obaleč jablečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Obaleč jablečný

Obaleč jablečný - samice
Obaleč jablečný - samice

Rozříznuté jablko poškozené larvou obaleče

Rozříznuté jablko poškozené larvou obaleče
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: motýli (Lepidoptera)
Podřád: Glossata
Čeleď: obalečovití (Tortricidae)
Rod: obaleč (Cydia)
Binomické jméno
Cydia pomonella
(Linné, 1758)

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) je drobný motýl, jehož housenky poškozují plody ovocných stromů. Je jedním z nejvýznamnějších škůdců jabloní. Míru ztrát vznikající vlivem jeho poškození výrazně zvyšuje druhotné napadení moniliózou, která se na napadených plodech dále šíří při uskladnění plodů.[1]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle Biolib je pro patogena s označením obaleč jablečný (Cydia pomonella) používáno více rozdílných názvů, například Carpocapsa splendana nebo Tortrix pomonana.[2]

Zeměpisné rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Obaleč jablečný je rozšířený celosvětové v oblastech pěstování hostitelských druhů. V Evropě a v Česku se jedná o běžný druh.

Jablka odrůdy 'Gravenstein' napadená obalečem.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Obaleč jablečný.

Rozpětí křídel dospělce je asi 16–19 mm. Dospělci mají přední křídla s velmi zřetelnými a charakteristickými hnědými oválnými znaky na špičce křídel, obklopenými lesklými zlatými linkami. Křídla jsou bronzově hnědá na šedém podkladu, jsou popisovány i jako šedé až hnědé. Zadní křídla jsou jemně obrvená. Vajíčka jsou kulovitá, mírně zploštělé, a asi 1 mm v průměru. Jsou zpočátku mléčně bílá a později před líhnutím tmavnou.

Mladé housenky jsou 16 – 20 mm velké, hlava tmavě hnědá, tělo světle růžové až načervenalé.

Kukla je 10 až 12 mm velká. Bývá obalena v hedvábném kokonu, žlutohnědá až po tmavě hnědá.[3][4]

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Z vajíček se líhnou housenky na konci května. Housenka nejprve 2-5 dnů hledá hostitelský strom a vhodný plod. Hostiteli je jabloň, meruňka, kdouloň, ořešák, hruška, broskvoň a slivoň.[4][L 1] Po proniknutí po plodu vytváří uvnitř chodbičky směřující ke středu. Housenka tak během svého vývoje, který trvá 3-5 týdnů, poškodí 2 - 3 plody. Napadené mladší plody opadávají, starší plody dozrávají poškozené. Housenky prochází housenky v průběhu vývoje pěti instary, poté opouští plod a spouští se z ovoce po vlákně na zem, kde spřádá kokon na chráněném místě. Poté se buď zakuklí a vést k druhé generaci obaleče nebo prochází diapauzou. Housenky, které způsobují napadení od srpna do října prochází diapauzou vždy a přezimují v zámotku ukrytém v prasklině borky na kmeni stromu. Někdy housenky přezimují také pod trsy trávy nebo v přírodním úkrytu v půdě a zakuklí se v dubnu. Dospělci se objeví na konci dubna nebo na začátku května. Páří se a kladou vajíčka na listy, větvičky nebo malé ovoce. Ke kladení vajíček dochází za večerů o teplotě 16 °C a vyšší. Jedna samice klade zhruba 80 - 120 vajíček.

V Evropě obaleč mívá obvykle v chladnějších, podhorských oblastech jednu generaci, v teplejších dvě generace, tři generace mívá obaleč v jižních oblastech Evropy.[L 1][1][4][5]

Vyskytuje se v ovocných sadech a v zahradách. Má mnoho přirozených nepřátel, mezi které patří škvoři, dravé ploštice, střevlíci, drabčíci, lumci a parazitární vosy, jako například např. Elodia Tragica, Trichomma enecator, Ascogaster quadridentatus a Hyssopus pallidus. Sýkory a jiné přezimující ptactvo sebere až 99% přezimujících housenek. Podle průzkumů prováděných v jižní Anglii přežila z průměrné snůšky 120 vajíček jedné samice jen 1 samice a 1,8 samce. Po redukci tlaku přirozených predátorů a parazitoidů ošetřením organofosfátem se podíl přeživších jedinců obaleče ovocného zvýšil šestinásobně.[1]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Housenka na plodu ořešáku.

Obaleč jablečný je původcem červivosti plodů. Vstupní otvor do plodu bývá vyplněn suchým trusem. Malé plody napadené první generací housenek opadávají, plody napadené další generací dozrávají na podzim. Chodba způsobená žírem housenky směřuje k jádřinci.[L 1] Mohou být mimo další vnitřní tkáně plodu, poškozeny i semena. Larvy tvoří otvor na straně plodu, kterým plod opouští. Tyto otvory způsobují druhotné poškození plodu chorobami. Napadené plody bývají výrazněji zbarvené a předčasně opadávají a hnijí. Znehodnocení plodů způsobuje velké škody[6], plody poškozené obalečem jsou obvykle neprodejné. V mnoha případech, zejména u ovoce, které není určeno na dlouhodobé uskladnění, bývá však napadení spíše estetickou a somatickou vadou.

Obaleče jablečného je možné zaměnit za pilatku nebo obaleče východního

Ekologické zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Obalečem poškozené plody mohou být někdy považovány za zemědělský produkt, při jehož výrobě nebyly použity pesticidy a chráněno životní prostředí. Jisté procento takto poškozených plodů v celkovém množství je pak do značné míry tolerováno, stejně jako je tomu u domácího ovoce. Tento "symptom" chemicky neošetřeného ovoce však může být zavádějící.

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Feromonová past.

Obaleč je často chemicky potlačován insekticidy. Feromonové pasti se používají k signalizaci výletu obaleče a pro nasazení ochranných prostředků. Širokospektrální pesticidy hubící hmyz:

  • Calypso 480 SC
  • Mospilan 20 SP
  • Nurelle
  • Optikombi jádroviny
  • Reldan 22EC
  • Samuraj
  • SpinTor
  • Steward

Efektivní prevencí je podpora přirozených nepřátel a podzimní zpracování půdy. Je testována prevence, jejímž základem je ošetřené ovocných dřevin kaolínem. Prostorová izolace (alespoň 100 m) sadů od líhnišť motýlů, tj. od domácích zahrad, skladů ovoce, skládek beden apod. Na zahrádkách je efektivní i vychytávání housenek lapacími pásy a jejich následná likvidace.[1]

K biologickému boji lze využít přípravky na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki, které při účinnosti asi 80 - 85% nehubí užitečný hmyz.[1] Nejběžnější biologickou kontrola populace obaleče v USA je pomocí aplikace viru granulosis (CMGV), Baculovirus. Obaleč zde není považován za významného kandidáta na biologickou ochranu proti škůdcům a CMGV je jedno z možností takové ochrany zde. Virus se přirozeně vyskytuje ve všech hlavních regionech pěstování jádrovin. Byly však nalezeny populace obaleče ovocného rezistentní proti viru.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e jikl.cz
  2. biolib.cz
  3. 7.inra.fr, Codling moth
  4. a b c entoweb.okstate.edu
  5. [1]
  6. www.agromanual.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HLUCHÝ, Milan. Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. [s.l.] : Biocont Laboratory, 1997.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Cydia pomonella ve Wikimedia Commons