Vosa obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Vosa obecná

Vosa obecná
Vosa obecná
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: žahadlovití (Aculeata)
Čeleď: sršňovití (Vespidae)
Rod: vosa (Vespula)
Binomické jméno
Vespula vulgaris
L., 1758

Vosa obecná (Vespula vulgaris) je zástupce jedovatého blanokřídlého hmyzu z čeledi sršňovitých. Na rozdíl od včel může své žihadlo použít opakovaně, neboť není opatřeno zpětnými háčky. Většina lidí zná vosu pro její hojný výskyt v blízkosti přeslazených nápojů a přezrálého ovoce.

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Paravespula vulgaris

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vosy dosahují velikosti 1,2–1,5 cm. Charakteristické zbarvení vosy obecné je černožlutý pruhovaný zadeček. Samice a dělnice se odlišují třemi skvrnami na čelním štítku s tmavým podélným pruhem a žlutými spánky s černou skvrnou uprostřed.

Hnízdění a rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Vosy si staví své hnízdo obvykle v zemi, např. v lesích, podél břehů vod a cest, někdy také v tmavých dutinách nad zemí. Žije v něm celá vosí kolonie čítající až 2000 jedinců. Přezimující oplodněná královna se probouzí na počátku jara, vylétá a vybere si vhodné místo pro založení nové vosí kolonie. Začne se stavbou buněk, do nichž pak klade vajíčka. Z těchto vajíček se později vylíhnou první dělnice; jsou to nedospělé samice, které tudíž nemají dovyvinuté pohlavní orgány a nemohou se rozmnožovat. Okamžitě přebírají veškerou péči o hnízdo. Od této chvíle se královna věnuje již jen kladení vajíček. Koncem léta se z vajíček vylíhnou samci a samičky. Jedině oplodněné samičky zimují, aby mohly příští jaro zase založit novou kolonii. Ostatní obyvatelé hnízda včetně staré královny umírají.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Raspberries Yellowjacket.jpg

Vosa obecná se živí převážně nektarem, pochutná si však i na sladkém ovoci nebo limonádě.

Larvy vosy obecné jsou ovšem dravé. Dělnice vyrážejí každý den na lov kořisti, nejčastěji much a různého malého hmyzu, které usmrcují kusadly (občas použijí i žihadlo).

Složení jedu[editovat | editovat zdroj]

Vosí jed se skládá ze tří základních složek - Biogenních aminů a aminokyselin, enzymů a polypeptidů.

  • Biogenní aminy jsou produktem dekarboxylace některých aminokyselin. Biogenní aminy způsobují bolestivou reakci na bodnutí.
  • Enzymy jsou vysokomolekulární proteinové molekuly. Nejvýznamnější enzymovou složkou je fosfolipáza A2, která má neurotoxoické účinky
  • Polypeptidy ve vosím jedu nacházíme dva druhy polypeptidů - kininy a mastoparany. Tyto látky mají silný vazodilatační účinek a na krevní kapiláry působí tak, že kapilární stěny ztrácejí svou integritu. Vytváří se silné otoky a je vnímána lokální bolest.

Související články[editovat | editovat zdroj]