Lednice (okres Břeclav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lednice
Zámecké náměstí v Lednici

Zámecké náměstí v Lednici

znak obce Lednicevlajka obce Ledniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0644 584631
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Břeclav
pověřená obec:
historická země: Morava (nepatrná část katastru náležela do roku 1920 k Dolním Rakousům)
katastrální výměra: 31,27 km²
počet obyvatel: 2 337 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 173 m
PSČ: 691 44
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Lednice
Zámecké nám. 70
691 44 Lednice
starosta / starostka: RNDr. Libor Kabát
Oficiální web: http://www.lednice.cz
E-mail: kancelar@lednice.cz

Lednice (okres Břeclav) (Česko)
Red pog.png
Lednice (okres Břeclav), Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Lednice (německy Eisgrub)[2] je obec na jižní Moravě, připomínaná v písemných pramenech poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů a patřila jim až do roku 1945, kdy bylo jejich panství zestátněno. Ze srovnání podrobných historických a podrobných současných map vyplývá, že nepatrná jihovýchodní část katastrálního území Lednice náležela do roku 1920 v rámci tzv. Valticka k Dolním Rakousům jako součást katastrálního území Charvátská Nová Ves. Dotyčné pozemky se staly součástí katastrálního území Lednice až někdy během druhé poloviny 20. století.

Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě Končiny, Terasy, U Červené studánky, Hlohovsko, Ve starých, Na Valtické, Farské).

Lednice se nachází asi 6 km severozápadně od Břeclavi a 12 km východně od Mikulova. Do obce patří i osada Nejdek.

Lednicko-valtický areál je zapsán v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek a ostatní budovy v Lednici jsou otevřeny od dubna do září. V tomto období se dá do Lednice také dostat lodí, která kotví v Břeclavi, nebo u Janohradu.

V obci sídlí také Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, jejíž zaměstnanci a studenti se významně podíleli na rekonstrukcích zámeckého parku a skleníku.

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Sčítání lidu Obyvatelé celkově Národní příslušnost
Rok Němci Češi jiné
1793 1648 - - -
1836 1954 - - -
1869 2061 - - -
1880 2387 2182 158 47
1890 2280 2072 176 32
1900 2377 2246 99 32
1910 2395 2204 168 23
1921 2501 1828 522 134
1930 2441 1704 628 109
1939 2103 - - -

[3]

Pamětihodnosti obce a jejího okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lednici.
  • Zámek Lednice – na místě původní gotické tvrze vznikl v letech 15441585 renesanční zámek, obklopený zahradou. Zámek byl na sklonku 17. století barokně přestavěn – z této přestavby se zachovala monumentální architektura zámecké jízdárny a konírny na západní straně zámeckého komplexu – dílo J. B. Fischera z Erlachu. V letech 17661772 proběhla klasicistní přestavba zámku a v roce 1815 byly zámecké budovy upraveny ve stylu empíru. Dnešní podoba zámku pochází z poslední přestavby zahájené v roce 1846 v historizujícím novogotickém slohu podle návrhů J. Wingelmüllera a dokončené v roce 1858 J. Heidrichem. Přestavba zachovala půdorys zámku a projevila se především v úpravě fasád a ve výzdobě zámeckých interiérů. Do komplexu zámeckých budov je vkomponován farní kostel Sv. Jakuba Staršího.
  • Palmový skleník na východní straně zámku byl zbudován v letech 18431845 podle návrhů anglického architekta P. H. Desvignese. Ve skleníku je pěstováno cca 250 druhů tropických a subtropických rostlin a vytváří předěl mezi parterovou a přírodně krajinářskou částí zámeckého parku.
  • Náměstí v obci Lednice je komponováno v jednotném novogotickém slohu.
  • Zámecký park – poprvé byl doložen polovině 16. století. Od 30. let 17. století je postupně měněn ve velkorysý barokní park vybavený severně od zámeckého průčelí terasou přístupnou rampami se sochařskou výzdobou. Koncem 19. století probíhaly klasicistní úpravy parku, jež vyvrcholily v letech 18051811 v romantickou přeměnu podle projektu architekta Fantiho na přírodní krajinářský park řešený na principu kompozičně ztvárněných průhledů. Řeka Dyje byla spoutána do systému kanálů a rybníků, byly navršeny ostrovy navzájem propojené mosty. Poslední úprava zámeckého parku proběhla v letech 18841887, kdy byla parterová část upravena podle plánů architekta Michelliho v novobarokním francouzském stylu s pravidelnou osovou formací stříhaných křovin s kašnami a antickými sochami a fragmenty. Park je významný po stránce dendrologické – obsahuje 112 druhů jehličnanů a 462 druhů listnáčů.
  • Minaret – romantická stavba z let 17971802 postavená v maurském slohu podle projektu J. L. Hardtmutha o výšce 60 m. Z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené 12 arkádami, vyrůstá štíhlá věž, členěná třemi ochozy. Z věže je vidět Janův hrad a okolí.
  • Janův hrad (Janohrad) – romantická napodobenina zříceniny hradu z roku 1807 postavená podle návrhu J. L. Hardtmutha. Objekt je stylově upraven a zpřístupněn a obsahuje ornitologické a lovecké expozice Národního zemědělského muzea v Lednici. Pořádají se zde svatby.
  • Lovecký zámeček byl postaven v letech 1805–1806 podle návrhu J. L. Hardtmutha. Je to klasicistní jednopatrová stavba s průčelím prolomená v přízemí třemi arkádami. V prvním patře je lodžie ohraničená šesti toskánskými sloupy na hranolových podstavcích. Pod lodžií je půlkruhově zaoblené podloubí. Stavba sloužila jako hájovna a umožňovala z terasy sledovat hon.
  • Kostel svatého Jakuba Staršího
  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje
  • Hraniční zámek - zámek vybudovaný v letech 18161827 přímo na tehdejší zemské hranici mezi markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která zámek půlila a dnes zde tato hranice tvoří katastrální hranici obcí Lednice a Hlohovec. V současnosti se v zámku nachází hotel a restaurace.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-12-19]. S. 91. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 250.  
  3. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv.9. 1984

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha : Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]