Zaječí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O části obce Maršovice na Benešovsku pojednává článek Zaječí (Maršovice).
Zaječí
Pohled na kostel sv. Jana Křtitele

Pohled na kostel sv. Jana Křtitele

znak obce Zaječívlajka obce Zaječíznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0644 585050
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Břeclav (CZ0644)
obec s rozšířenou působností: Břeclav
pověřená obec:
historická země: Morava
katastrální výměra: 15,91 km²
počet obyvatel: 1452 (1. 1. 2014[1])
nadmořská výška: 187 m
PSČ: 691 05
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Školní 401
69105 Zaječí
starosta / starostka: Jana Hasilíková
Oficiální web: http://www.zajeci.cz
E-mail: obec@zajeci.cz

Zaječí
Red pog.png
Zaječí
Zaječí, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Zaječí (německy Saitz)[2] se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský. Žije zde zhruba 1500 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy je zmiňován místní kostel sv. Jana Křtitele. Obec byla kolonizována německým obyvatelstvem. Roku 1385 je čtvrtina vsi vepsána věnem Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. Odtud čtvrtina vsi náležela Lichtenštejnům, zbytek vsi pak sdílel osudy sousedních Velkých Pavlovic. V roce 1553 Kryštof z Lichtenštejna odprodal díl vsi za 11 500 moravských Zlatých Václavovi z Ludanic. Jeho synové, Jan a Hynek přenechali část vsi roku 1559 Janovi ze Žerotína, čímž se obec dostala k Břeclavi a z Břeclavi v roce 1638 zpět k panství lednickému. Obec zastihl velký požár roku 1831, kdy shořelo 134 domů, 72 stodol a lisoven. Epidemie cholery řádila v obci v letech 1836 – 60 zemřelých, poté znovu roku 1855 – 70 zemřelých a naposledy roku 1866 – 140 zemřelých. Od roku 1850 obec administrativně patřila k soudnímu okresu hustopečskému, v letech 1938–1945 k landrátu Mikulov, po r. 1945 k okresu Hustopeče a od roku 1949 až doposud k okresu Břeclav. Obec zabrána 8. října 1938 německými vojsky, osvobozena Rudou armádou 16. dubna 1945. Až do konce 2. světové války žili v obci převážně Němci, v roce 1921 se k české národnosti hlásilo pouhých 118 obyvatel z 1282 obyvatel celkem. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Dále na základě dekretu Presidenta republiky č. 12/45 Sb. bylo obyvatelům obce německé národnosti zkonfiskováno 1186 ha půdy a 155 zemědělských usedlostí, dále pak na základě dekretu č. 108/45 Sb. 113 ostatních domů. Do obce se nastěhovalo 913 českých obyvatel, převážně z okolních vesnic. Po komunistickém převratu v únoru 1948 bylo kolektivizací hospodařících majitelů na konfiskátech utvořeno v roce 1950 JZD, které se stalo většinovým roku 1958. Železniční trať Brno-Břeclav-Vídeň blízkostí obce prochází od r. 1839, železniční uzel jako východisko dráhy směr Hodonín, dokončen roku 1897. Škola je připomínána v obci od roku 1690, první školní budova r. 1760, další v roce 1828. Nynější budova školy z r. 1892 prošla v letech 2004 a 2005 důkladnou a rozsáhlou rekonstrukcí, která vytvořila dnešním dětem důstojné a moderní prostředí pro vzdělávání. Do lavic této devítileté školy dnes usedají i děti z okolních obcí. V letech 1919–1938 byla v obci zřízena česká menšinová škola. V její budově dnes sídlí mateřská škola.

Historické názvy obce[editovat | editovat zdroj]

  • 1252 – Zaiechi
  • 1267 – Zhayetz
  • 1395 – Zajecz
  • 1850 – Saitz, Zaječí

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Jana Křtitele[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o kostele v obci pochází z roku 1222. Informace o jeho první podobě nejsou známy, s největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu. Dnešní budova kostela prošla napříč staletími množstvím oprav a úprav. Nejstarší částí budovy kostela, tak jak ho známe dnes, je presbytář, zbudovaný v gotickém stylu roku 1508. Mohutné ostění a střílnami osazené točité schodiště, řadí tuto budovu ke skupině opevněných kostelů, jakých se v okolí nachází několik. Presbytář je 12 m dlouhý, 7 m široký, 5 gotických oken je zazděno. Síťová žebrová klenba, spočívající na vnějších opěrných pilířích, se dosud zachovala. Mladšího data je bezslohová loď. Původně byla k presbytáři přistavěna v 17. století. Spolu s ní vznikla dvoupatrová nízká věž, jejíž střecha, společně se střechou lodě, shořela roku 1848. V roce 1860 byl kostel opraven, loď však záhy nevyhovovala svým účelům, a proto byla roku 1912 vystavěna nová loď s novou věží, která je dnes vysoká 43 m. Při opravách byl nalezen náhrobní kámen kněze Stanislava Reisengera z r. 1585, který je vsazen do pravé vnější zdi nové lodě a je volně přístupný. Dále pak byla objevena podzemní chodba propojující kostel s budovou fary. Chodba byla prozkoumána, zmapována a zadokumentována v roce 2007 Speleoklubem Brno.

V dnešní podobě jde tedy o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, sakristií při severní straně kněžiště a představěnou věží s jehlanem v západním průčelí. Kněžiště je zaklenuto síťovou klenbou žebrovou, loď valenou klenbou s výsečemi, sakristie valenou klenbou. Cyklus pěti tabulových obrazů ze života Kristova je umístěn za oltářem. Svou neobvyklou a různorodou architekturou je tento kostel v širokém okolí raritou.

Plastika svatého Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Socha v životní velikosti pochází z počátku 19. století, v dnešní době je umístěna na mohutném stupňovitém kruhovém soklu. Nachází se na křižovatce ulic Hlavní a Dlážděná. V roce 2012 prošla restaurátorskou obnovou.

Další socha Jana Nepomuckého stojí v jihovýchodním rohu zdejšího hřbitova.

Kaple sv. Floriána[editovat | editovat zdroj]

Původní objekt kaple z r. 1710 se nedochoval, na jeho místě byla vybudována a vysvěcena nová kaple. Nachází se na malém návrší na severozápadním okraji obce.

Kaple Nejsvětější Trojice[editovat | editovat zdroj]

Malý objekt na okraji obce z r. 1823, stojící na pravé straně silnice ve směru na Nové mlýny, se nacházel v dezolátním stavu. Téměř zapomenut, zarostlý vegetací zůstával až do roku 2010, kdy jej za přispění obce a sponzorů zrekonstruoval místní občan.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Zaječí - panorama od severu
Zaječí - panorama od severu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 [online]. Český statistický úřad, 2014-04-30, [cit. 2014-09-20]. S. 90. Dostupné online.  
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 253.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]