Zaječí
| Zaječí | |
|---|---|
Pohled na kostel sv. Jana Křtitele |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0644 585050 |
| kraj (NUTS 3): | Jihomoravský (CZ064) |
| okres (NUTS 4): | Břeclav (CZ0644) |
| obec s rozšířenou působností: | Břeclav |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 15,91 km² |
| počet obyvatel: | 1450 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 52′ 25″ s. š., 16° 46′ 17″ v. d. |
| nadmořská výška: | 187 m |
| PSČ: | 691 05 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Školní 401 69105 Zaječí |
| starosta / starostka: | Jana Hasilíková |
| Oficiální web: http://www.zajeci.cz E-mail: ouzajeci@bva.sol.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Zaječí (německy Saitz)[1] se nachází v okrese Břeclav, kraj Jihomoravský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1416 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1222, kdy je zmiňován místní kostel sv. Jana Křtitele. Obec byla kolonizována německým obyvatelstvem. Roku 1385 je čtvrtina vsi vepsána věnem Anně, manželce Hartneida z Lichtenštejna. Odtud čtvrtina vsi náležela Lichtenštejnům, zbytek vsi pak sdílel osudy sousedních Velkých Pavlovic. V roce 1553 Kryštof z Lichtenštejna odprodal díl vsi za 11 500 moravských Zlatých Václavovi z Ludanic. Jeho synové, Jan a Hynek přenechali část vsi roku 1559 Janovi ze Žerotína, čímž se obec dostala k Břeclavi a z Břeclavi v roce 1638 zpět k panství lednickému. Obec zastihl velký požár roku 1831, kdy shořelo 134 domů, 72 stodol a lisoven. Epidemie cholery řádila v obci v letech 1836 - 60 zemřelých, poté znovu roku 1855 - 70 zemřelých a naposledy roku 1866 - 140 zemřelých. Od roku 1850 obec administrativně patřila k soudnímu okresu hustopečskému, v letech 1938 - 1945 k landrátu Mikulov, po r. 1945 k okresu Hustopeče a od roku 1949 až doposud k okresu Břeclav. Obec zabrána 8. října 1938 německými vojsky, osvobozena rudou armádou 16. dubna 1945. Až do konce 2. světové války žili v obci převážně Němci, v roce 1921 se k české národnosti hlásilo pouhých 118 obyvatel z 1282 obyvatel celkem. Po válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Dále na základě dekretu Presidenta republiky č. 12/45 Sb. bylo obyvatelům obce německé národnosti zkonfiskováno 1186 ha půdy a 155 zemědělských usedlostí, dále pak na základě dekretu č. 108/45 Sb. 113 ostatních domů. Do obce se nastěhovalo 913 českých obyvatel, převážně z okolních vesnic. Po komunistickém převratu (1948) bylo kolektivizací hospodařících majitelů na konfiskátech utvořeno v roce 1950 JZD, které se stalo většinovým roku 1958. Železniční trať Brno-Břeclav-Vídeň blízkostí obce prochází od r. 1839, železniční uzel jako východisko dráhy směr Hodonín, dokončen roku 1897. Škola je připomínána v obci od roku 1690, první školní budova r. 1760, další v r.1828. Nynější budova školy z r. 1892 prošla v letech 2004 a 2005 důkladnou a rozsáhlou rekonstrukcí, která vytvořila dnešním dětem důstojné a moderní prostředí pro vzdělávání. Do lavic této devítileté školy dnes usedají i děti z okolních obcí. V letech 1919 - 1938 byla v obci zřízena česká menšinová škola. V její budově dnes sídlí mateřská škola.
Historické názvy obce [editovat]
- 1252 – Zaiechi
- 1267 – Zhayetz
- 1395 – Zajecz
- 1850 – Saitz, Zaječí
Památky v obci [editovat]
V obci se nachází několik významných kulturních památek
Kostel sv. Jana Křtitele [editovat]
První zmínka o kostele v obci pochází z roku 1222. Informace o jeho první podobě nejsou známy, s největší pravděpodobností se jednalo o dřevěnou stavbu. Dnešní budova kostela prošla napříč staletími množstvím oprav a úprav. Nejstarší částí budovy kostela, tak jak ho známe dnes, je presbytář, zbudovaný v gotickém stylu roku 1508. Mohutné ostění a střílnami osazené točité schodiště, řadí tuto budovu ke skupině opevněných kostelů, jakých se v okolí nachází několik. Presbytář je 12 m dlouhý, 7 m široký, 5 gotických oken je zazděno. Síťová žebrová klenba, spočívající na vnějších opěrných pilířích, se dosud zachovala. Mladšího data je bezslohová loď. Původně byla k presbytáři přistavěna v 17. století. Spolu s ní vznikla dvoupatrová nízká věž, jejíž střecha, společně se střechou lodě, shořela roku 1848. V roce 1860 byl kostel opraven, loď však záhy nevyhovovala svým účelům, a proto byla roku 1912 vystavěna nová loď s novou věží, která je dnes vysoká 43m. Při opravách byl nalezen náhrobní kámen kněze Stanislava Reisengera z r. 1585, který je vsazen do pravé vnější zdi nové lodě a je volně přístupný. Dále pak byla objevena podzemní chodba propojující kostel s budovou fary. Chodba byla prozkoumána, zmapována a zadokumentována v roce 2007 Speleoklubem Brno. Odkaz na stránky klubu s popisem průzkumu a fotografiemi zde: Podzemí pod kostelem v Zaječí
V dnešní podobě jde tedy o jednolodní orientovanou stavbu s kněžištěm ukončeným pěti stranami osmiúhelníka, sakristií při severní straně kněžiště a představěnou věží s jehlanem v západním průčelí. Knežiště je zaklenuto síťovou klenbou žebrovou, loď valenou klenbou s výsečemi, sakristie valenou klenbou. Cyklus pěti tabulových obrazů ze života Kristova je umístěn za oltářem. Svou neobvyklou a různorodou architekturou je tento kostel v širokém okolí raritou.
Plastika sv. Jana Nepomuckého [editovat]
Pochází z počátku 19.století, v dnešní době je umístěna na mohutném betonovém podstavci, stojícím na návsi.
Kaple sv. Floriána [editovat]
Původní objekt kaple z r. 1710 se nedochoval, na jeho místě byla vybudována a vysvěcena nová kaple.
Kaple Nejsvětější Trojice [editovat]
Malý objekt na okraji obce z r. 1823, stojící na pravé straně silnice ve směru Zaječí - Nové mlýny, se nacházel v dezolátním stavu. Téměř zapomenut, zarostlý vegetací zůstával až do roku 2010, kdy jej za přispění obce a sponzorů zrekonstruoval místní občan.
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. s. 253.
