Dolnomoravský úval
| Dolnomoravský úval | |
| Nejvyšší bod | Žerotín (322 m) |
|---|---|
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Jihomoravská pánev |
| Sousední jednotky |
Chvojnická pahorkatina, Borská nížina, Moravské pole, Mikulovská vrchovina, Kyjovská pahorkatina, Vizovická vrchovina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Horniny | sedimenty |
| Povodí | Morava |
Dolnomoravský úval je říční nížina (geomorfologický celek) nacházející se na jižní Moravě na jihovýchodě České republiky a na západním Slovensku, na dolním toku řeky Moravy, s nadmořskou výškou od 150 do 200 metrů. Jde o tektonickou sníženinu, která spadá do Jihomoravské pánve a jež tvoří severní výběžek Vídeňské pánve. Kvartérními tektonickými poklesy je tento úval na severozápadě propojen s Hornomoravským úvalem skrz Napajedelskou bránu, dále na jihozápadě pak přes Věstonickou bránu s Dyjskosvrateckým úvalem. Hlavní osu úvalu tvoří v severojižním směru řeka Morava a vedlejší osu pak její pravostranný přítok, řeka Dyje. Krajina je zde charakteristická, mimo jiné, říčními meandry, neogenními nánosy na říčních terasách s porosty lužních lesů a nivních luk. Mezi jihomoravskými městy Bzenec a Hodonín se nalézá oblast vátých písků, která je charakteristická přesypy a písečnými dunami s porosty borových lesů (NPP Váté písky, les Doubrava). Na slovenské straně pak na tuto plochou krajinu na jihu navazuje podobná Borská nížina v Záhoří. Jde o velmi úrodnou oblast černozemních půd, která patří mezi nejteplejší regiony v Česku.
Nejvyšší vrcholy [editovat]
- Žerotín (322 m n. m.)
- Horní hory (292 m n. m.)
- Domanínský kopec (312 m n. m.)
- Náklo (265 m n. m.)
- Staré hory (301 m n. m.)
- Doubrava (227 m n. m.)