Východomoravská nářeční skupina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí, užívaná při hranici Moravy a Slovenska. Hranice této nářeční skupiny tvoří Radhošť, Kněhyně, Vsetínské vrchy, Veřovice, Hranice, Lipník nad Bečvou, Valašské Meziříčí, Dolní Bečva, Prostřední Bečva, Horní Bečva, Velké Karlovice, Malé Karlovice a hranice České republiky a Slovenska.

Hlavními znaky této nářeční skupiny jsou:

  • změna ý na í (například bík místo býk)
  • změna ou na ú (například nesú místo nesou)
  • zachování ł
  • asimilace znělosti sh na zh
  • krátké samohlásky ve slovech jako prah, blato, rana, nama, vama, bit, dat
  • 7. pád množného čísla má většinou koncovku -ma
  • sloveso být má v 1. osobě jednotného čísla tvar sem jako pomocné sloveso a tvar su jako sponové sloveso a ve významu existovat
  • v první osobě minulého času je pomocné sloveso vždy zachováváno
  • dlouhé ó před j a zčásti před ň (dójí, hnójí, hóňí)
  • ve 3. pádě množného čísla podstatných jmen mužského a středního rodu je koncovka -om
  • ve 2. pádě jednotného čísla neživotných podstatných jmen mužského rodu tvrdého skloňování je koncovka -u
  • v 6. pádě množného čísla podstatných jmen mužského nebo středního rodu je koncovka -óch
  • ve 2., 3. a 6. pádu jednotného čísla tvrdých přídavných jmen ženského rodu a rodových zájmen se užívá jen 3. a 6. pádu
  • rodová zájmena se často skloňují podle skloňování tvrdých přídavných jmen
  • ve tvaru 7. pádu jednotného čísla skloňování zájmen mužského a středního rodu nedochází ke změně souhlásky před koncovkou
  • nestažené podoby při skloňování slov můj, tvůj, svůj (mojeho, tvojeho, svojeho)
  • ve 3. osobě plurálu slovesa chtít je tvar chcú

[editovat] Podskupiny

Nářečí východomoravské nářeční skupiny se dělí do následujících podskupin:

  • Slovácká podskupina se vyskytuje na Moravském Slovácku. Typickým rysem je absence tvrdého y (je vždy nahrazováno za měkké), zakončování tvarů všech sloves v 1. osobě množného čísla na -me a ve 2. osobě singuláru minulého času slovesa je pomocné sloveso být zásadně ve staženém tvaru -s.
  • Valašská podskupina se vyskytuje na Valašsku, v severní části území východomoravské nářeční podskupiny. Typickými rysy jsou: imperativ slovesa „být“ ve tvaru „buď, buďme, buďte“, infinitivy končící na , zachování měkkých retnic.
  • Kopaničářská nářečí, tvořící dosti zvláštní a odlišné odvětví českého jazyka. Hlavními znaky je absence ř (je nahrazováno hláskou r), zakončování 1. osoby plurálu sloves na -m, infinitivy, končící na nebo a 1. osoba jednotného čísla slovesa být ve tvaru sem/som. Vyskytuje se v tzv. kopaničářských vesnicích v oblasti Moravské Kopanice.

[editovat] Literatura

  • Jaromír Bělič: Nástin české dialektologie. Vydáno v nakladatelství SPN roku 1972.

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Jazyk
Související články obsahuje
Portál Český jazyk
Čeština 
Gramatika

podstatná jménapřídavná jménazájmenačíslovkyslovesapředložky
skloňováníslovosled
Fonetika a fonologie
samohláskysouhláskyfonetická transkripcefonologie češtiny
Pravopis
Pravidla českého pravopisu
Historie
historický vývoj češtiny
Variety češtiny
spisovná češtinahovorová čeština
Nářečí
česká (obecná čeština) • středomoravskávýchodomoravskáslezská
Regulační orgán
Ústav pro jazyk český
Normativní příručky a periodika
Příruční slovník jazyka českéhoSlovník spisovného jazyka českéhoSlovník spisovné češtinyAkademický slovník cizích slovNaše řeč
Bohemistika