Násedlovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Násedlovice
Hlavní ulice s kostelem

Hlavní ulice s kostelem

znak obce Násedlovicevlajka obce Násedloviceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0645 586421
kraj (NUTS 3): Jihomoravský (CZ064)
okres (NUTS 4): Hodonín (CZ0645)
obec s rozšířenou působností: Kyjov
pověřená obec: Ždánice
historická země: Morava
katastrální výměra: 13,06 km²
počet obyvatel: 834 (28. 1. 2011)
nadmořská výška: 230 m
PSČ: 696 36
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Násedlovice 129
69636 Násedlovice
starosta / starostka: Vlasta Mokrá
Oficiální web: http://www.obecnasedlovice.cz
E-mail: nasedlovice@iol.cz

Násedlovice
Red pog.png
Násedlovice
Násedlovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Násedlovice (německy Nasedlowitz) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 12 km západně od Kyjova na potoku Trkmanka. V roce 2011 zde žilo 834 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Násedlovicích, která potvrzuje jejich existenci, pochází až z počátku 14. století. Tento údaj ovšem nevylučuje jejich starší původ. Ví se, že nejstaršími dochovanými jmény osad jsou ta, která se stala majetkem církve. Takovým majetkem se Násedlovice staly někdy mezi lety 13231324, kdy je získal klášter cisterciaček, založený Eliškou Rejčkou na Starém Brně. Prvním přesně zjištěným datem vztahujícím se k počátkům obce je rok 1327, kdy cisterciačky změnily Násedlovice za Stanoviště u Tišnova, aby z tamních lesů získaly dřevo na další stavbu kláštera, a novým majitelem Násedlovic se stal drobný feudál Černín z Popic. Násedlovice nebyly příliš hospodářsky výnosné, proto se jejich majitelé, drobné rytířské rody, často střídaly. Roku 1446 se pánem Násedlovice stal vlastník sousední obce Šenstrás Markvart z Malenovic a Prakšic. Spojené statky jsou výnosnější a ekonomicky zajímavější. Roku 1565 rozšířil o Násedlovice své ždánické panství Oldřich z Kounic. Majetek Kouniců byl však pro účast Karla Kounice na protihabsburském povstání v letech 16181620 zkonfiskován. Tehdy si jejich ždánické panství, tedy i Násedlovice, koupil roku 1622 Maxmilián z Lichtenštejna. Po smrti Maxmiliána se majetku ujal jeho bratr Gundaker, jehož potomstvo se udrželo na ždánickém velkostatku až do roku 1945.

Staré Násedlovice neležely v těch místech jako dnešní vesnice. Rozkládaly se poněkud západněji v trati zvané dnes Stará Ves. Přesun na dnešní místo byl postupný. Nový dvůr (v místech kde je dnešní Zemas a.s.) existoval už roku 1415. Za válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem zanikly obce, které s Násedlovicemi sousedily. Byl to Šenhof, který se nacházel v prostoru mezi Násedlovicemi a Nenkovicemi. Dále velká osada Šenstrás, nacházející se v údolí Trkmanky jižně od Násedlovic (naproti dnešního velkokapacitního kravína). Ani Stará Ves nebyla po česko-uherských válkách znovu osídlena. Jedním z důvodů bylo, že pozemky zaniklých obcí přešly pod správu Násedlovic a jejich nová pozice byla výhodnější hlavně pro správu rybníků. Nové Násedlovice byly založeny jako široká ulice se selskými grunty postavenými vedle sebe. K přeložení osady došlo snad někdy v letech 1516-1536.

Jméno obce je odvozeno od osobního jména Sedlata předponou „na“ a příponou „ovici“. Znamená to, že tehdejší obyvatelé byli poddanými muže tohoto jména. Název obce procházel postupným vývojem. V zápisech z roku 1492 se uvádí jméno „na Sedloviczích“, v roce 1554 se již obec píše „Nasedlowicz“ a „Nasedlowycz“, později též „Násedlowitz“.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

  • 1327 – první písemná zmínka o Násedlovicích
  • 1376 – doložena existence dvou rybníků
  • 1415 – doložena existence tvrze a panského dvora
  • 1420 – začátky výsadby vinic na Staré hoře
  • 1476 – vesnice silně poničena za česko-uherských válek
  • 1516 – vesnice se stěhuje na nynější místo
  • 1544 – zmínka o tvrzi a panském dvoře v Nových Násedlovicích
  • 1565 – Násedlovice se dostali natrvalo k panství Ždánice, dosud byla ves v držení nižší šlechty mnoha rytířských rodin
  • 1611 – v obci žili jen dva obyvatelé
  • 1617 – byli založeny viniční tratě Nová a Nesklovská hora
  • 1622 – panství Ždánice a tím i Násedlovice získaljako konfiskát kníže Maxmilián z Lichtenštejna
  • 1626 – zánik násedlovské tvrze
  • 1699 – obec používá svou pečeť
  • 1749 – napočteno 76 domů
  • 1780 – stavba státní silnice ČejčŽarošice přes obec
  • 1785 – vznik evangelické církve v obci
  • 1792 – kníže Alois I. z Lichtenštejna založil Karlovský dvůr a obec Karlín
  • 1797 – v obci vyhořelo 42 domů
  • 18054. prosince, dva dny po bitvě u Slavkova, se u Spáleného Mlýna poblíž Násedlovic císaři Napoleon Bonaparte a František I. dohodli na příměří mezi Francií a Rakouskem. Po schůzce císařů cestoval přes obec car Alexandr I.. Obec trpěla přítomností vojsk.
  • 1807 – stavba školy
  • 1820 – likvidace rybníků
  • 1824 – stavba zvonice svatého Václava
  • 1831 – vznik hřbitova
  • 1836 – na choleru zemřelo 57 lidí
  • 1848 – v prvních volbách byl do zemského sněmu zvolen rolník Antonín Dobeš
  • 1857 – vznik evangelického hřbitova
  • 1869 – místní velkostatek je pronajat statkáři E. Seidlovi
  • 1878 – stavba evangelické zvonice
  • 1888 – rozšíření školy na jednopatrovou budovu
  • 1890 – stavba silnice Dražůvky – Násedlovice
  • 1896 – stavba evangelické modlitebny
  • 1900 – založení hasičského sboru
  • 1908 – stavba nové školy
  • 1909 – zprovoznění železniční trati do Ždánic
  • 1912 - založení včelařského spolku
  • 1912 - stavba silnice ode mlýna ke státní silnici
  • 1914-1918 – za I. světové války padlo 22 občanů obce, po skončení na následky zranění zemřeli další tři
  • 1920 - založení obecní knihovny
  • 1920 - v obci žije 1225 obyvatel ve 222 domech
  • 1920 - začala stavba domů na Záhumenicích
  • 1921 - založena TJ Sokol
  • 1921 - založena TJ Orel
  • 1921 - částečná úprava zmol a provedení kanalizace
  • 1922 - vznik dvou zbytkových statků
  • 1922 - začala stavba domů na Chmelínku
  • 1924 – vznik záložny Domovina
  • 1926 – postaven strojní mlýn pana Petráše
  • 1928 - vysvěcení kostela sv. Martina
  • 1928 - provedena elektrifikace obce
  • 1928 - postavena hasičská zbrojnice
  • 1928 - zmizela poslední střecha krytá došky
  • 1929 - velká zima, mrazy dosahovaly během února až -31 C
  • 1929 - do obce zaveden telefon
  • 1933 - založen fotbalový oddíl TJ MORAVIA
  • 1933 - založena Myslivecká společnost
  • 1935 – havárie dvou letadel na Tabulkách a smrt dvou vojenských pilotů
  • 19381945 – během II. světové války byli popraveni dva občané obce a při osvobozování zahynuli čtyři občané. Vyhořelo nebo bylo poškozeno 15 domů včetně kostela. Padlo 48 sovětských vojáků a nezjištěný počet Němců.
  • 1947 - založení strojní a traktorové stanice v budově statku
  • 1947 - otevření mateřské školky
  • 1947 - počátek průmyslové výroby v továrně Tylex, později Šohaj
  • 1948 – zřízení obecního rozhlasu
  • 1950 – založení Jednotného zemědělského družstva
  • 1952 – vysazen meruňkový sad na Šenstrásu
  • 1953 – stavba drůbežárny na Újezdě – nyní myslivna
  • 1955 – v obci jsou 3 osobní auta a 22 motocyklů
  • 1957 – v obci je první televizor v závodě Šohaj
  • 1965 - I. sjezd rodáků, otevření kulturního domu
  • 1965 - zřízena lékařská ordinace v obci
  • 1967 – zřízení pošty v obci
  • 1970 - velká povodeň v obci, v Šardicích zahynulo 34 horníků
  • 1970 - II. sjezd rodáků
  • 1972 – likvidace zbývajících strží – „zmol“ v obci
  • 1975 – III. sjezd rodáků
  • 1978 - stavba řadových domků za kostelem
  • 1978 - sloučení JZD Násedlovice a JZD Čejč
  • 1979 – uzavření školy v obci
  • 1991 – vybudování vodojemu a vodovodních přípojek v obci
  • 1994 – IV. sjezd rodáků
  • 1997 – vybudování rybníka na Podsedkách
  • 1998 – schválení obecního znaku a praporu
  • 1999plynofikace obce, ukončení osobní železniční přepravy na trati Čejč – Ždánice
  • 2004 - ukončení provozu továrny Šohaj
  • 2004 -stavba hasičských garáží
  • 2005 – V. sjezd rodáků
  • 2006 - vybudování víceúčelového sportoviště za Kulturním domem

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Martina a Cyrila a Metoděje z roku 1928

Významné osobnosti Násedlovic[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu