Radhošť
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Radhošť | |
|---|---|
 |
|
| Pohoří | Moravskoslezské Beskydy |
| Vrchol | 1 129 m |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Povodí | Dunaj, Odra |
Radhošť je hora v Beskydech, kde měl podle pověstí od pradávna sídlo pohanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je v dnešní době již téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody. Je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště. V dnešní době je na vrcholu několik zajímavých míst, jako například Kaple sv. Cyrila a Metoděje, sousoší obou věrozvěstů, kříž a moderní televizní vysílač.
 Sousoší Cyrila a Metoděje na vrcholku Radhoště |
 Socha Radegasta u cesty z Pusteven na Radhošť |
