Spor o užití slova Česko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dnešním oficiálním označením českého státu je Česká republika. Tento politický název se také vyskytuje v Ústavě České republiky.[1] Hned po osamostatnění státu v roce 1993 se však objevovaly snahy o zavedení kratšího obecného (geografického) jednoslovného názvu. Jako tento jednoslovný název se dnes používá slovo Česko, nezanedbatelná část veřejnosti však k tomuto označení zaujímá (z různých důvodů) nepříznivý postoj a nepoužívá je (místo něho zpravidla používají politický název i v nepolitických kontextech).

Obsah

Čechy [editovat]

Po zániku Československa se dodnes jako jednoslovný název České republiky opakovaně objevuje označení Čechy, které má však zásadní nedostatek: Čechy jsou jednou z částí dnešní České republiky a jednou z historických zemí Koruny české.[2] Tak lze použití tohoto slova k označení území celého státu (např. „Brno je druhým největším městem Čech“) chápat jako nesprávné a obyvatelé Moravy a Českého Slezska se tím poprávu mohou cítit přehlíženi (protože „Brno neleží v Čechách, ale na Moravě“).

Slovo Čechy jako souhrnné označení všech českých zemí se sice zřídka objevuje i v některých historických dílech (např. Zikmund Winter publikoval v roce 1910 Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách 1526–1620 a pojem Čechy je zde zahrnut v širším smyslu; podobně Josef Pekař v roce 1914 napsal Prvé sčítání obyvatelstva v Čechách, které opět zahrnuje i Moravu a Slezsko), tomuto faktu lze ale sotva přisoudit relevanci, byť přenesení či rozšíření významu z části na celek (synekdocha), v tomto případě názvu historické země či území na celý stát není v evropském kontextu ničím výjimečným: příkladem mohou být Rakousko (Ober- a Niederösterreich), Polsko (Wielkopolska, Małopolska), Francie (Île-de-France), Švýcarsko (Schwyz), Finsko (Varsinais Suomi) anebo Chorvatsko (Središnja Hrvatska). Případ České republiky zde ale postrádá příslušný historický vývoj pojmu. Ač s Čechami těsně spjaté, zůstávala svébytnost Moravy a Slezska v průběhu dějin poměrně výrazná.

Česká republika [editovat]

Název Česká republika je používán v oficiálních dokumentech, např. státní pečeť České republiky, cestovní pas, občanský průkaz apod. Tento název je někdy používán i v případech, kde ostatní státy jsou označovány krátkým názvem (Slovensko, Francie – ale Česká republika).[3]

Preambule Ústavy České republiky (1/1993 Sb.) začíná slovy „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.“ V článku 99 se píše: „Česká republika se člení na obce…“, přičemž obce i vyšší územní samosprávné celky jsou definovány výlučně jako „územní společenství občanů“, nikoliv jako sama území. O území však hovoří článek 11: „Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“ Ústava tedy nepoužívá výraz Česko. Krátký geografický název země nepoužívají ani ústavy některých jiných států; např. Ústava Slovenské republiky nebo Ústava Republiky Srbsko znají jen oficiální název státu.

Česko [editovat]

V souladu se stanoviskem několika odborných komisí [4] se postupně začal jako jednoslovné označení České republiky používat oficální geografický název Česko.[5] Používání tohoto označení se rozšířilo do jazykové praxe a sdělovacích prostředků.[6][7] Snad nejvýrazněji se geografický název Česko prosadil ve sportu, kde je asymetrie označení zápasu „Rakousko – Česká republika“ (v kontrastu s označením „Rakousko – Česko“, případně symetrickým, avšak nepraktickým „Rakouská republika – Česká republika“) jasně patrná.

Hledání jednoslovného názvu není výhradně záležitostí doby po zániku Československa. Už za jeho existence, dokonce i za Rakouska-Uherska, se objevovaly požadavky[zdroj?] na výstižné označení českých zemí, zejména jako protějšek slova Slovensko.[zdroj?] První užití výrazu Česko je doloženo[8] v roce 1777 jako synonymum ke slovu Čechy: „Tak vidíme při zemích německých Česko, Moravu, Rakouské Slezsko…“[9] Později je toto označení užíváno již jako společné označení českých zemí, jistě u Jana Kollára (Slávy dcera), ale patrně i v časopise Čechoslav v roce 1830: „Pivo píti, vlasti žíti, řeč a krále slušně ctíti: tak zní naše právo, Česko ať je zdrávo.“ Výraz Česko se vyskytuje i u řady pozdějších autorů, např. u básníka Jablonského aj.

Od roku 1918 byl tvar „Česko“ součástí spojení Československo, vytvořeného původně mluvnicky obdobným způsobem jako spojení „Rakousko-Uhersko“[zdroj?]. Signatáři stanoviska odborníků na setkání uspořádaném Českou geografickou společností v lednu 1998 vyslovili názor, že i po sloučení obou částí do jednoho slova bez spojovníku (pod vlivem čechoslovakismu) si obě části zachovaly charakter samostatných podstatných jmen, avšak stanovisko zmiňuje i existenci opačného názoru (autory stanoviska označovaného za mylný a za neodbornou dezinformaci), podle nichž je „Česko“ ve slově Československo odvozeninou z přídavného jména „český“ (podobně jako ve složených přídavných jménech) čili tzv. pseudoadverbiem (nepravým příslovcem). Podobné názory podle autorů „stanoviska“ zastávala například nejmenovaná „jedna redaktorka Svobodné Evropy“ a nejmenovaný „jeden známý senátor“.[2] Návrat k původnímu[zdroj?] zápisu se spojovníkem s sebou přinesla druhá republika i tzv. pomlčková válka v 90. letech.

Slovník spisovného jazyka českého ve vydání z roku 1989 uvádí dva významy slova Česko. První z nich jako archaismus „Čechy, Čechy a Morava (na rozdíl od Slovensko) (Ján Kollár aj.)“; druhý význam „nově ČSR (od r. 1969)“. Jako oficiální označení české části federace se slovo Česko objevilo v roce 1978 ve Slovníku spisovné češtiny[7], do běžné - ani oficiální - mluvy takto ale nikdy neproniklo; spíš bylo možné se s ním setkat v lidové mluvě jako se zkráceninou za Československo s poněkud pejorativním nádechem (v kontextu zprofanované souvislosti s pojmem „socialistický“).

Rozlišení podstatného jména Čechy jako jedné z historických zemí a Česko pro celé území dnešního státu nemá svůj protějšek u dalších odvozených slov: k oběma slovům existuje jediné přídavné jméno český, které se vyvinulo zjednodušením ze slova češský (odvozeného od slova Čech), které se však již neužívá.[10] Obdobná situace je u rozlišování obyvatel: Obyvatelé Moravy jsou Moravané, Slezska Slezané, Čech Češi (dříve však Čechové), avšak obyvatelé celé České republiky jsou také Češi.

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český ve svém stanovisku[10] k názvu Česko mimo jiné uvádí: „Situace po roce 2000 se jeví už poněkud klidnější. Emotivně laděné dopisy a telefonáty do jazykové poradny přicházejí jen ojediněle, snad i proto, že jsme se opakovaně snažili vysvětlovat, že neexistuje žádné rozhodnutí Ústavu pro jazyk český, které by ukládalo komukoli povinnost akceptovat název Česko.“

Zeměpisné jméno Česko bylo i s cizojazyčnými variantami (Czechia, Tschechien atd.) kodifikováno Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním[11] v publikaci Geografické názvoslovné seznamy OSN – ČR: Jména států a jejich územních částí, Names of States and their Territorial Parts, Praha, 1993, 3. přepracované vydání.

Politický nádech má název Česko dodnes, v jistém smyslu spory o užívání slova Česko navazují na tzv. pomlčkovou válku, která předcházela dělení československé federace. Nedlouho po vzniku samostatného státu vzniklo několik oficiálních stanovisek podporujících verzi Česko, respektive její cizojazyčné verze.[6] Některé organizace však později od používání výrazů Czechia a Česko ustoupily (například vládní agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism v roce 2004, údajně především kvůli častým záměnám s Čečenskem).[12] V dubnu 2013 byl v souvislosti s teroristickým útokem v Bostonu zaměněňován též název Česká republika (anglicky Czech Republic) s názvem Čečensko (anglicky Chechnya).[13]

Česko – český [editovat]

Název Česko je vytvořen obdobně jako názvy mnoha jiných států (např. Polsko, Německo, Rakousko atd.). Vztah přídavného jména český k němu však není tak přímočarý a bezproblémový jako např. vztah Polsko – polský. Český se totiž zároveň vztahuje k názvu Čechy. Z kontextu však obvykle jsme tuto skutečnost schopni rozlišit. Podobně je tomu u názvu Rakousko, kde se přídavné jméno rakouský vztahuje k Rakousku i Horním či Dolním Rakousům.

Složené zeměpisné názvy obsahující jako druhou část -český se tradičně vztahují k Čechám, nikoliv k Česku. Východočeský se tedy nevztahuje na místa ležící na východě České republiky (Česka), tedy na Moravě či ve Slezsku, ale ve východních Čechách – v okolí měst Hradec Králové a Pardubice. Zajímavostí je název Českého Těšína, který leží ve Slezsku. Název Český Těšín se užívá od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa.[14]

Neologismy a další alternativy [editovat]

Místo označení Česko se v některých diskusích objevily další návrhy na jednoslovné označení, většinou tvořené jako neologismy. Kromě latinského Bohemie či jeho počeštěné verze Čechie (které ovšem opět označují výhradně Čechy) byly navrhovány složeniny typu Morče, Čechrava, případně názvy jako Českozemsko či Čechoslávie.[7][15] Tyto návrhy se však vůbec neprosadily a neužívají se.

Název v jiných jazycích [editovat]

Wiktionary-logo-cs.svg
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova Česko.

Angličtina [editovat]

Anglickou obdobou slova Česko je oficiálně Czechia. Užití anglického slova Czechia je doloženo již v roce 1866.[16]

Kromě něho byly navrhovány konstrukce jako The Czechlands (po vzoru The Netherlands), případně poněkud agramatické Czecho (navazující na všeobecně známé Czechoslovakia); tradiční anglické pojmenování českého státu Bohemia je dnes chápáno pouze jako obdoba slova Čechy ve smyslu historické země.

Žádné jednoslovné označení, tedy zcela ani ono jediné oficiální Czechia, se však dosud příliš neujalo a v praxi se téměř neobjevuje.[17] Příčinou je zřejmě skutečnost, že sami Češi tento název v podstatě nepoužívají, přičemž mezi citovanými důvody se objevuje prakticky jen možná záměna s Čečenskem.[7] Podobně se ovšem zaměňují názvy i jiných zemí, např. Austria (Rakousko) a Australia (Austrálie). Místo Czechia se zpravidla užívá plný politický název the Czech Republic.[18] V oficiálním seznamu OSN obsahující krátká jména států[19] se také objevuje jen dlouhý politický název.

Taková situace však není zcela unikátní. Podobně problematické je užívání zkrácených názvů samotných hlavních anglofonních zemí. A to jak Britain (Británie), případně Great Britain (Velká Británie) pro celé Spojené království (United Kingdom of ....), ze kterého se uniká užíváním zkratky UK, tak neexistuje ani korektní krátký název pro Spojené státy americké, zkratkou USA, kde někdy užívané America je zároveň označením mnohem rozsáhlejšího kontinentu. Proto se často užívá výhradně politický zkrácený název United States (Spojené státy, hovorově také jen Státy) se zkratkou US.

Jako kratší označení Češi někdy používají (např. na dresech sportovců či v názvech českých firem) slovo Czech, které však je přídavným jménem (český), případně označením příslušníka národa (Čech) či jazyka (čeština), nikoli jménem země. Po protestech některých jazykovědců proti chybnému užívání tohoto slova[20] se na dresech českých reprezentantů objevuje opis Czech team (české družstvo) namísto obecně užívané konstrukce typu Team Germany (družstvo Německa).

Ostatní jazyky [editovat]

V ostatních jazycích – mimo slovenštinu, která převzala název Česko spolu s češtinou – nějaký problém s krátkým názvem země prakticky nenastal, protože nesdílejí citlivost na rozlišení samotné země české (Čechy) a celku zemí českých (Česko) a mají jediný název.

V polštině se tradičně používá označení Czechy jak pro vlastní Čechy coby historickou zemi, tak pro český stát jako takový. Podobně má dvojí význam i maďarské označení Csehország, chorvatské, slovinské a srbské Češka, resp. Чешка nebo ruské Чехия (byť v ruštině existuje současně i samostatný výraz pro historickou část Čechy, a sice Богемия z latinského Bohemia).

Jednoslovná označení ve slovenštině (Česko), němčině (Tschechien nebo neoficiální Tschechei),[21] španělštině (Chequía), italštině (Cechia), francouzštině (Tchéquie), finštině (Tšekki), dánštině (Tjekkiet), norštině (Tsjekkia), švédštině (Tjeckien), nizozemštině (Tsjechië), hebrejštině (צ'כיה, Čechija) či vietnamštině (Séc) se ujala a běžně se používají.[zdroj?]

Reference [editovat]

  1. ↑ viz Ústava České republiky, dostupné: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html (navštíveno 25. 10. 2008)
  2. ↑ a b Stanovisko geografů, jazykovědců, historiků a pracovníků dalších vědních oborů k otázce oficiálního jednoslovného geografického názvu pro Českou republiku, leden 1998. Koncept přednesen a projednán na setkání uspořádaném Českou geografickou společností v budově Přírodovědecké fakulty UK v Praze na Albertově dne 29. 1. 1998. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005, dnes nedostupné, ale zachováno na web.archive.org. Autoři konceptu ani konečné redakce tohoto textu ani seznam signatářů nejsou na webových stránkách uvedeni – seznam signatářů je údajně na „zvláštním listě“, který však na webu není připojen.
  3. ↑ Členské státy EU, přehled na webové prezentaci Českého předsednictví Evropské unie, aktualizace k 16. 1. 2009
  4. ↑ Stanovisko vědních pracovníků k otázce oficiálního jednoslovného názvu ČR
  5. ↑ ČIŽMÁROVÁ, Libuše. K peripetiím vývoje názvů našeho státu a postojů k nim od roku 1918 : Příspěvek k 80. výročí vzniku Československé republiky. Naše řeč. 1999, roč. 82, čís. 1. Dostupné online.  
  6. ↑ a b FELIX, Jiří. Název Česko proniká do běžného výraziva. In Fakulta pedagogická Katedra českého jazyka a literatury. Sborník 2002. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2002. Dostupné online. ISBN 80-7083-XXX-X. s. 155–161.
  7. ↑ a b c d Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů. Těsnopisecký záznam ze 7. veřejného slyšení Senátu Parlamentu České republiky, 11. 5. 2004
  8. ↑ Eva Horová: Česko/Czechia po dvanácti letech in Akademický bulletin AV ČR 05/2005
  9. ↑ Jazyková poradna ÚJČ AV ČR
  10. ↑ a b Česko v odpovědích jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR
  11. ↑ Leoš Jeleček: Základní publikace ČÚZK k českému geografickému názvosloví, 27. 4. 2004. Publikováno na webových stránkách National Geographic Česko, 26. 4. 2005
  12. ↑ Místo Česka bude stát v cizině nově používat název Česká republika. Novinky.cz, 14. 7. 2004
  13. ↑ Amerika napravuje záměnu Česka s Čečenskem, stěžoval si i velvyslanec. iDnes.cz, 20. dubna 2013
  14. ↑ Cibula A. a kol. O češtině. Česká televize, Praha 2007, s. 11–12. ISBN 978-80-85005-83-7.
  15. ↑ Česká republika, Česko, Czechia… o názvu naší země a jeho proměnách v čase in: Časopis Zeměměřič, prosinec 2006
  16. ↑ Latest from Prussia. in: The Mercury, strana 4, sobota 21. července 1866
  17. ↑ Eva Horová pro časopis českých novinářů a překladatelů: “Where are you from?“ – “I am from Czechia.“ (anglicky)
  18. ↑ Česko si dosud nedokázalo vybrat své anglické jméno. iDnes, 16. 2. 2006
  19. ↑ List of Territories, United Nations Cartographic Section (anglicky)
  20. ↑ Teze o lhostejnosti k užívání anglických a jiných cizojazyčných variant oficiálního geografického jednoslovného názvu českého státu (Otevřený dopis Českému olympijskému výboru, Českým sportovním svazům, politikům, podnikatelům, médiím apod. uveřejněný v časopise Zeměměřič)
  21. ↑ (německy) Hans Lemberg: 1993: Haben wir wieder eine „Tschechei“ ? Collegium Carolinum, časopis Bohemia 34, sešit 1, s. 106–114 (PDF)

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Spor_o_užití_slova_Česko&oldid=10330793“