Moravština

Moravština
Rozšíření:	Česko (zejména střední a jižní Morava)
Počet mluvčích:	108 469
Klasifikace:	indoevropské slovanské západoslovanské česko-slovenské čeština moravština
Písmo:	latinka
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1:
ISO 639-2:	není
SIL:	není
Wikipedie

Moravská a slezská nářečí na území Moravy a Slezska (historická hranice mezi Moravou a Slezskem není na mapě vyznačena)

Moravština, též moravský jazyk, je označení podoby češtiny, užívané na Moravě. Fakticky však jednotný moravský jazyk ani jednotné moravské nářečí neexistuje, moravské území je poměrně značně nářečně rozrůzněné, podstatně rozrůzněnější než území Čech, a to především na středomoravská, východomoravská a lašská nářečí.

Od konce 20. století se objevují snahy některých moravistů o vytvoření zvláštního moravského spisovného jazyka z moravských nářečí.

I poté, co se v roce 1991 dosavadní jednotná česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou, respondenti hlásící se ke zvláštní moravské národnosti uváděli jako svůj mateřský jazyk češtinu. K příležitosti sčítání lidu v roce 2011 však vydal Český statistický úřad prohlášení, že bude moravský jazyk sčítán jako plnohodnotný údaj s vlastním číselným kódem odděleně od jazyka českého. Při tomto sčítání lidu v roce 2011 uvedlo moravštinu jako mateřský jazyk 108 469 respondentů. Z tohoto počtu je moravština pro 62 908 osob jediným mateřským jazykem, zbylých 45 561 osob považuje za svůj mateřský jazyk jak moravštinu, tak češtinu.

Historie

Obyvatelstvo moravské a moravská nářečí v roce 1878

Označení jazyka na Moravě jako moravského se objevuje ve 14. století a souvisí s tím, že se slovanští (i germánští) obyvatelé Moravy považovali především za Moravany. V tomto smyslu se pojem moravský jazyk někdy užíval vedle označení "český jazyk" i v dalších stoletích až do novověku a přežíval až do 19. století.^[zdroj?]

Při sčítáních lidu v druhé polovině 19. století, kdy se poprvé začala na území dnešního Česka zjišťovat národnost obyvatelstva, se národnost v Předlitavsku určovala podle tzv. obcovacího jazyka (Umgangssprache), kterým musel být jeden ze stanovených devíti jazyků:

1. němčina
2. čeština (v německém originále „böhmisch“, tj. jazyk Čech)-moravština-slovenština
3. polština
4. rusínština
5. slovinština
6. srbochorvatština
7. italština
8. rumunština
9. maďarština

Respondenti, kteří uvedli v Předlitavsku jako svou obcovací řeč češtinu - moravštinu - slovenštinu byli vedeni v rakouských sčítáních lidu z národnostního hlediska jako Češi.

Z české strany byla uvedená sčítání lidu považována za zmanipulovaná. Podle dobových zpráv např. němečtí sčítací komisaři v Liberci odmítali místním Čechům zapisovat češtinu jako obcovací řeč, protože s místními německými úřady jednají německy. Obdobně v Mošnově německý sčítací komisař Josef Wank v dotaznících škrtal češtinu a nahrazoval ji moravštinou s tím, že „Češi žijí v Čechách a Moravci na Moravě.“

V průběhu 19. století byla slovanská veřejnost rozvířena činností vzdělanců, která byla nepřesně zvána „moravský jazykový separatismus“. Iniciátoři tohoto úsilí byli rodáci z Čech, přišlí na Moravu, jimž se zalíbila tamní nářečí a kteří se rozhodli jejich prvky vnést do spisovné češtiny. K hlavním osobnostem tohoto hnutí patřili František Dobromysl Trnka, František Cyril Kampelík a Vincenc Pavel Žák. Nesnažili se tedy o vytvoření nového jazyka, ale přesto se proti jejich činnosti postavil František Palacký, po jehož intervenci zásahy do češtiny ustaly.

Obyvatelstvo Hlučínska („Prajzska“, do konce první světové války součásti Pruského Slezska) si po rozdělení Slezska zejména díky katolickému duchovenstvu uchovalo svůj původní jazyk „moravštinu“, jak svou řeč Hlučíňané nazývali, jako běžný hovorový jazyk (silně však promíšený germanismy).

I poté, co se v roce 1991 dosavadní jednotná česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou, respondenti hlásící se ke zvláštní moravské národnosti uváděli jako svůj mateřský jazyk češtinu. K příležitosti sčítání lidu v roce 2011 vydal Český statistický úřad prohlášení, že bude moravský jazyk sčítán jako plnohodnotný údaj s vlastním číselným kódem odděleně od jazyka českého.

Moravština jako nově tvořený jazyk

Od konce 20. století se objevují snahy některých moravistů o vytvoření zvláštního moravského spisovného jazyka z moravských nářečí. Mluvnice tohoto jazyka se má nazývat „moravopis“. Tento projekt je jazykovědci z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně vnímán jako kontroverzní a politicky podbarvený. Někteří moravisté totiž tvrdí, že Morava se dočká nezávislosti jedině tehdy, když bude stát na národním principu, a proto je nutné vytvořit moravský jazyk jako nejdůležitější znak národa.

Ukázka návrhu spisovné moravštiny podle o.s. ÚJM

návrh spisovné moravštiny podle ÚJM	spisovná čeština
naša	naše
tvoja	tvoje
mět	mít
básníř	básník
rúže	růže

Literatura

• BLÁHA, Ondřej. Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext. In Studia Moravica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis Facultas Philosophica - Moravica. Olomouc : UP v Olomouci, 2005. ISSN 1801-7061. Svazek III., s. 293–299.
• STICH, Alexandr. O spisovné moravštině a jiných „malých“ jazycích. Naše řeč. listopad 2000, roč. 83, čís. 5, s. 260–264. ISSN 0027-8203.  

Externí odkazy

• Otázka kodifikace spisovného moravského jazyka – návrh slovenského publicisty Z. Šustka na vytvoření spisovné moravštiny (článek v estonském sborníku Slavica Tartuensia '98)
• O Moravě pro Moravany – stránky R. Svobody, jednoho z hlavních iniciátorů vytváření nového spisovného jazyka
• Ústav jazyka moravského, o. s. – sdružení 3 lidí usilující o vytvoření spisovné moravštiny (prosazují Svobodovy vývody), která „by byla veledůležitým prvkem pro zachování moravské národní identity občanů Moravy v ČR“
• Moravané tvoří spisovnou moravštinu – článek z listopadu 2008 v Brněnském deníku; referuje o snahách ÚJM
• Chronologie moravštiny – dějiny jazyka na Moravě z pohledu Moravského národního kongresu
• Morčevník aneb 1. internetový slovník moravsko-český – původně recese, dnes už databáze cca 2500 slov ze všech nářečí Moravy a Slezska
• Existuje moravský národ? – záznam rozhlasového pořadu vysílaného v r. 2001 na ČRo 7 Radio Praha