Sršeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o blanokřídlém hmyzu. Další významy jsou uvedeny v článku Sršeň (rozcestník).

Wikipedie:Jak číst taxobox Sršeň

sršeň obecná
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: blanokřídlí (Hymenoptera)
Podřád: žahadlovití (Aculeata)
Čeleď: sršňovití (Vespidae)
Podčeleď: Vespinae
Rod: sršeň (Vespa)
L., 1758
Typový druh
sršeň obecná (Vespa crabro)
L., 1758

Sršeň (Vespa) je rod blanokřídlého hmyzu, který zahrnuje největší sociální vosy. Některé sršně mohou být až 45 mm dlouhé. V Česku žije jediný druh – sršeň obecná (Vespa crabro).[1][2]

Jazyková poznámka[editovat | editovat zdroj]

Spisovně česky je ten i ta sršeň (Příruční slovník jazyka českého a Internetová jazyková příručka ÚJČ uvádějí ženský rod jako méně častý, v zoologii je ale preferovaný[3]), lidově i (ten) sršán, sršáň.[4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Většina sršní žije v jižní a jihovýchodní Asii. V subtropech žije V. orientalis, jejíž areál leží kromě jižní a střední Asie i na Arabském poloostrově, v severní Africe a také ve Středomoří. V mírném pásmu žije V. simillima, která se vyskytuje i v Japonsku a na Sibiři, a již zmíněná evropská sršeň obecná, která byla introdukována do Severní Ameriky.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Sršně jsou dravci, živí se především jinými bezobratlými nebo sbírají sladké ovocné šťávy nebo med z vyloupených včelích hnízd. Jedna sršeň dokáže denně ulovit až pět kusů much či jiného hmyzu.

Chování[editovat | editovat zdroj]

Navzdory rozšířené představě o smrtelně nebezpečném tvorovi je sršeň obecná mírumilovná a prakticky neškodná. Většina obav pramení z velikosti sršně a jejího hlasitého bzučení. Varovné bzučení používá např. pokud se člověk přiblíží na méně než asi 50 cm. Sršeň také reaguje podrážděně při prudkých otřesech v okolí svého hnízda, manipulaci u výletového otvoru či přehrazení příletové dráhy.

Sršně žijí v hnízdě, kterého základy sama vybuduje královna-zakladatelka. Ta kusadly nastrouhá kousky dřeva, smíchá je se slinami a ze vzniklé papírové hmoty buduje odshora dolů hnízdo. První potomky vychovává sama do doby, než se vylíhnou dělnice, které převezmou veškerou péči. Těch bývá několik set, shánět potravu však vylétá jen asi 50–80 z nich. V září pak z hnízda vylétají oplodněné samičky, které na jaře založí nová hnízda. Společenství sršní totiž na rozdíl od včel nepřežívá zimu s výjimkou již zmiňovaných budoucích královen.

V případě, že usedne na člověka, pouze zkoumá, zda není k jídlu a během pár sekund odletí. Je však nutné se vyvarovat prudkých pohybů, které by ji mohly rozrušit. Sršeň reaguje na světlo – toho je možné využít, chceme-li ji dostat z pokoje, do kterého vlétla.

Jed[editovat | editovat zdroj]

Sršně jsou vybaveny žihadlem spojeným s jedovou žlázou, podobně jako ostatní žihadlovití. Jejich žihadlo a jed jim slouží především k lovu. I když některé tropické druhy sršní jsou útočné a jejich jed může způsobit zdravotní problémy, jed sršně obecné je mnohonásobně méně toxický než jed včely medonosné. Bodnutí způsobuje otoky, případně jiné obtíže. Nedojde-li k zasažení jazyka či jícnu, není bodnutí (ani několikanásobné) pro zdravého člověka nikterak život ohrožující. Bodnutí může být nebezpečné pro přecitlivělé osoby, u kterých hrozí rozvoj anafylaktického šoku. Sršně navíc mají jednu speciální vlastnost – dokáží jed vystřikovat až na vzdálenost 40 centimetrů. Zasáhne-li oči, působí podobně jako pepřový sprej. Občas může zasažení vyvolat zimnici či třesavku, ty však do půl hodiny samy odezní.

Druhy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://hasici.varnsdorf.cz/clanek/1217/srsne-vosy-vcelicky/
  2. http://www.adera.cz/clanky.php?id=8
  3. Výraz sršeňInternetové jazykové příručce
  4. SSJČ, SSČ, PSJČ, hesla sršeň, sršán

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vespa ve Wikimedia Commons