Moták pochop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Moták pochop

Moták pochop
Moták pochop
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové(Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci(Vertebrata)
Třída: Ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: Dravci (Accipitriformes)
Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
Rod: Moták (Circus)
Binomické jméno
Circus aeruginosus
Linné, 1758
Rozšíření motáka pochopa:světle zelená - hnízdění modrá - zimovištětmavě zelená - celoroční rozšíření.
Rozšíření motáka pochopa:
světle zelená - hnízdění
modrá - zimoviště
tmavě zelená - celoroční rozšíření.

Moták pochop (Circus aeruginosus), též pochop rákosní[1] je štíhlý pták z řádu dravců.

Popis[editovat | editovat zdroj]

U motáka pochopa, právě tak, jako u ostatních motáků, je výrazně vyvinutý pohlavní dimorfismus daný velikostí a zbarvením.

Fotogarfie letícího samce motáka pochopa
Dospělý samec v letu, Dánsko.

Dospělý samec má vrchní část těla kaštanově hnědou, hlavu a hruď nažloutlou, břišní část rudohnědou. Ocas je stříbřitě šedý a také na křídlech jsou šedé plochy. Špičky křídel jsou černé.[1]

Větší a těžší samice je shodně s mladými ptáky jednobarevně hnědá, celkově tmavší než samec, jen vrch hlavy má světlý, smetanový,[1] připomínající žlutou čepičku a bílý kostřec. Mladí ptáci jsou ještě tmavší než samice, bez čepičky.

Poznáme ho podle jeho typického letu nízko nad terénem. Můžeme ho snadno zaměnit s Motákem lužním, který je však štíhlejší s podélnými pruhy zespodu křídel. Při toku předvádí samec v letu akrobatické kousky, vystoupá vysoko do oblak a pak se snáší dolů za svojí družkou. Hlas v toku je vysoké „kví-eh“ a pískavé „fíh“. Od stejně velké káně lesní se liší útlejším vzezřením, delším ocasem a při klouzavém letu staví obě křídla do polohy širokého V.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Pochopové preferují otevřenou krajinu, pro hnízdění si vybírají rákosové porosty, nebo polní kultury (ozim, řepka, vojtěška). Hnízdí vždy v blízkosti vody. Zde si staví hnízdo ze stébel a větví přímo na zemi nebo v hustém rákosu těsně nad vodou. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3 – 6 bělavých vajec, které zahřívá po dobu asi jednoho měsíce. Samec samici na hnízdě nestřídá, ale po celou dobu sezení na vejcích jí přináší potravu. V tom pokračuje i po vylíhnutí mláďat a samice přinesenou kořist porcuje a mláďata krmí. Na hnízdě mláďata stráví asi 6 týdnů, v nebezpečí se rozlézají po okolí. Do hnízda se na noc někdy vrací i po dosažení vzletnosti.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravu tvoří především drobní hlodavci, ale i jiní savci, ryby a ptáci.

Hlavním lovištěm jsou břehy rybníků, slepých a hustě zarostlých říčních ramen, rákosiny, louky a zamokřená místa v blízkosti vod. Nad takovou krajinou létá nízkým, značně neurovnaným (jakoby potácivým) letem, který mu umožňuje vyhledávat potravu na zemi i ve vodě. Nikdy neloví ve vzduchu [1].

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Moták pochop je tažný druh, který na zimoviště v jižní Evropě a Africe odlétá v srpnu až říjnu a ze zimovišť přilétá během března a dubna. V ČR hnízdí v poslední době odhadem asi max 1700 párů se vzrůstající tendencí.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Lochmann, J; Hanzal, V: Myslivost v obrazech. Zoologie. Českomoravská myslivecká jednota, Praha 1996.