Norek americký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Norek americký

Popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
Rod: norek (Mustela)
Binomické jméno
Mustela vison
(Schreber, [1777])

Norek americký (Mustela vison, Neovison vison) je šelmačeledi lasicovitých (Mustelidae). Vyskytuje se v přírodě, ale je také často chován na farmách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Norek americký má dlouhé, štíhlé tělo s krátkými nohami, což mu umožňuje vlézt do nory za kořistí. Tento tvar těla také pomáhá snížit odpor vody při plavání. Lebka norka amerického je podobná lebce norka evropského, ale je masivnější, užší a méně protáhlá.

Norek americký v Kanadě

Samci norka amerického mají délku těla 34 až 45 cm, zatímco samice jen 31 až 37,5 cm. Ocas je u samců 16 až 25 cm dlouhý, u samic pouze 15 až 21,5 cm. Hmotnost se liší podle pohlaví a ročního období. Samci mají větší hmotnost než samice. V zimě samci váží 500 až 1580 g, a samice 400 až 780 gramů. Maximální hmotnost mají norci na podzim.[1] Zimní srst amerického norka je hustší, delší a měkčí než norka evropského. Zimní kožešina je obecně tmavá, od černé přes hnědou až po světle žlutohnědou. Barva celého těla je rovnoměrná, spodní strana je o poznání světlejší, než horní část. Pesíky jsou světlé, tmavé, žlutohnědé, často téměř černé na hřbetu. Ocas je tmavší než trup a někdy má černou špičku. Brada a spodní pysk jsou bílé. Letní srst je celkově kratší a řidší a než zimní srst. Tlusté a mastné chlupy poskytují ochranu před vodou. Délka pesíků je něco mezi vydroutchořem, což ukazuje, že  americký norek není zcela přizpůsoben životu ve vodě. Líná dvakrát do roka, na jaře a na podzim.

Různé barevné mutace vznikly z experimentálního chovu na kožešinových farmách.[2]

Výskyt a chování[editovat | editovat zdroj]

Žije v lesních a travnatých porostech v blízkosti vody, u pomalu tekoucích řek, potoků, jezer a močálů. Vyskytuje se téměř v celé Severní Americe, kromě suché jihozápadní oblasti. Je to hlavně noční tvor, ale potkáme ho i přes den. Zvuky vydává jen při setkání s jinými norky nebo s nepřáteli.

Norek americký v Kanadě

Na souši se norek americký pohybuje rychlostí až 6,5 km/h. Umí také šplhat na stromy a dobře plave. Během plavání dělá vlnivé pohyby trupem. Při potápění se norek americký dostává do stavu rychlé bradykardie, což je pravděpodobně adaptace k udržení kyslíku.[3] V teplé vodě (24 °C), může norek americký plavat až tři hodiny bez zastavení. Běžně se ponoří do hloubky 30 cm na dobu 10 sekund, ale byl zaznamenán i ponor do hloubky tří metrů, dlouhý 60 sekund. Rybu uloví typicky po pěti až dvacetisekundovém pronásledování.

Norek americký na rameni

Americký norek mívá noru u vody. Bývá to často opuštěné obydlí ondatry nebo bobra kanadského. Někdy využívá i dutý strom. Norek americký má své lovecké území, které značkuje páchnoucím sekretem z análních žláz. Ve stresu může norek americký vystříknout tekutinu až do vzdálenosti 30 cm. Zápach produkovaný těmito žlázami byl označen jako zápach, který je nesnesitelnější než od skunka.[4] Samec často má na svém teritoriu několik samic. Samci jsou agresivní vůči jiným samcům, především v období páření.

Norek americký v Polsku

Jeho hlavní kořistí jsou ondatry, ale loví také raky, ryby, vodní ptáky, králíky, myši, hady, žáby, měkkýšežížaly. Samice často chytají kořist ve vodě. Při lovu spoléhá především na svůj zrak. Jeho sluch odhalí hlasové projevy hlodavců ve frekvenčním rozmezí 1 až 16 kHz. Jeho čich je poměrně slabý. Mezi hlavní nepřátele norků patří liška, rys, aligátorvýr.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Období pro páření je od ledna do dubna (v chladnějších klimatických podmínkách do května). Samci se páří s několika samicemi. Obvykle narodí čtyři až sedm mláďat. O mláďata se stará jen matka. Hájí hnízdo a zajišťuje potravu. Mládě při narození váží osm až deset gramů. Mláďata jsou slepá a mají krátkou hebkou srst se stříbřitými chloupky. Mláďata jsou závislá na mateřském mléku, které obsahuje 3,8% tuků, 6,2% bílkovin, 4,6% cukru a 10,66% minerálních solí. Vidí za 25 dní. Po pěti až šesti týdnech matka mláďata odstaví. Učí mláďata lovit a po 13 až 14 týdnech jsou nezávislá. Po deseti až jedenácti měsících jsou pohlavně dospělá. Americký norek se dožívá více než deseti let.

Chov na farmách[editovat | editovat zdroj]

Farma ve Wisconsinu

V Evropě bývá norek americký často chován v kožešinových farmách. Úniky zvířat z farem způsobily, že se norek americký usadil v Evropě. Norek evropský je ohrožen mimo jiné i proto, že norek americký má širší sortiment potravy a je lepší plavec.

Norky vypouští z farem na svobodu ochránci zvířat. V důsledku toho dochází v Evropě k poškozování původní fauny. Existují náznaky, že norek americký má na svědomí pokles stavu hryzců vodních ve Spojeném království. V Řecku bylo vypuštěno na svobodu 50 000 norků.[5] U nás v roce 2005 ochránci zvířat vypustili přes tisíc norků a polárních lišek z farmy ve Vítějevsi nedaleko Svitav.[6] Dnes najdeme norky americké téměř na celém území republiky. Norek americký je invazivní druh, který u nás nemá v přírodě konkurenty ani nepřátele.[7] Likviduje různé živočichy i kriticky ohrožené užovkyraky. Působení norků amerických ve výsledku vede k pokusům o snížení stavu.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Heptner, V. G.; Sludskii, A. A. (2002). Mammals of the Soviet Union. Vol. II, part 1b, Carnivores (Mustelidae and Procyonidae). Washington, D.C.: Smithsonian Institution Libraries and National Science Foundation, s. 1397 ISBN 90-04-08876-8
  2. Harris, Stephen; Yalden, Derek (2008). Mammals of the British Isles. Mammal Society; 4th Revised edition edition, s. 488 ISBN 0906282659
  3. Feldhamer, George A.; Thompson, Bruce Carlyle; Chapman, Joseph A. (2003). Wild mammals of North America: biology, management, and conservation. JHU Press, s. 663 ISBN 0801874165
  4. Merriam, C. Hart (1886). The mammals of the Adirondack region, northeastern New York. With an introductory chapter treating of the location and boundaries of the region, its geological history, topography, climate, general features, botany and faunal position, s. 67 New York Holt
  5. Řečtí ochránci zvířat pustili na svobodu 50 000 norků
  6. Jaroslav Červený: Živočišné invaze - problémy jsou vždy způsobeny nedbalostí nebo nepozorností člověka
  7. Nepůvodní živočišné druhy škodí krajině
  8. Na Vysočině ochránci začali se snižováním stavu norka amerického

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]