Varan
|
|
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 varan komodský (Varanus komodoensis)
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
Varan (Varanus) je jediným rodem monotypické čeledi varanovití (Varanidae), jež zahrnuje cca 70 druhů ještěrů se štíhlým tělem, dlouhýma silnýma nohama a velmi dlouhým ocasem. Patří mezi ně největší v současnosti žijící ještěři - varan komodský, varan papuánský (Varanus salvadorii) a varan obrovský (varanus giganteus).
Obsah |
Morfologie [editovat]
Tělo varanů je poměrně robustní a svalnaté, hlava malá, dopředu se zužující, krk dlouhý, ohebný, ocas bičovitý, nelámavý, někdy opatřený ostny. Silné končetiny jsou zakončeny pěti prsty s dlouhými zakřivenými drápy. Tělo je pokryté silnou kůží s drobnými, drsnými šupinami. Oči jsou chráněny pohyblivými víčky, zuby jsou dlouhé, zahnuté. Od jiných ještěrů se odlišuje stavbou jazyka, který se skládá ze dvou částí - masité silné pochvy jako základny a z ní se vysunující dlouhé tenké části, na konci hluboce rozeklané.Varani mají takzvaný nedokončený růst což znamená že rostou po celý život.Sliny některých varanů obsahují toxické látky, které brání srážení krve.A v roce 2008 se zjistilo,že některé druhy mají v slinách i jed.
Velikost [editovat]
Jedná se o středně velké až velké ještěry, dorůstající délky těla od 23 cm u australského druhu Varanus brevicauda do 470 cm u druhu Varanus salvadori. Nejmohutnějším druhem je Varanus komodoensis, dorůstající délky 310 cm a hmotnosti až 150 kg.
Rozšíření [editovat]
Varani obývají subtropické a tropické oblasti Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie. Nejvíce na severu se vyskytuje varan pustinný ((Varanus griseus), jehož rozšíření zasahuje do Kazachstánu, naopak nejjižněji se vyskytuje varan Gouldův (varanus gouldi) z jižní Austrálie. Předpokládá se, že centrem jejich evoluce byla Afrika a Indie.
Biotop [editovat]
varani obývají nejrůznější prostředí od bažin, přes tropický deštný prales a savany až po pouště a polopouště. Najdeme mezi nimi druhy stromové (např. varan smaragdový (Varanus prasinus)), skalní (např. varan ostnoocasý (Varanus acanthurus)), pozemní (např. varan komodský (Varanus komodensis)) i vodní (např. varan mangrovový (Varanus indicus)).
Potrava [editovat]
Téměř všechny druhy varanů jsou masožravé. Menší druhy varanů loví především hmyz, případně měkkýše, větší se živí obratlovci včetně savců, až do velikosti menších kopytníků. Varan komodský je údajně schopen ulovit i vodního buvola. Vodní a bažinné druhy loví především ryby. Výjimkou je filipínský varan druhu Varanus olivaceus se živí plody palem a suchozemskými plži. Některé druhy, např. varan skvrnitý (Varanus salvator) žerou i odpadky nebo trus různých živočichů. U některých druhů varanů byl zaznamenán kanibalismus.Varan komodský a ostatní velcí masožraví varani dokáží strávit až 99% potravy.
Způsob života [editovat]
Všichni varani jsou aktivní ve dne. Jedná se o velmi pohyblivé ještěry, kteří dokáží běžet rychlostí až 30 km/h a při běhu nesou tělo i ocas nad povrchem terénu. Mají rychlejší metabolismus než ostatní plazi, jednoduchá bránice jim umožňuje efektivnější způsob dýchání a zvláštní, dvoufázový rytmus srdečních stahů zajišťuje, že se jim v srdci nemísí okysličená a odkysličaná krev. Umí také panáčkovat na zadních končetinách. Bažinné a vodní druhy velmi dobře plavou a dokáží se i potápět. Varan pustinný a některé australské druhy upadají do zimního spánku, ostatní druhy jsou aktivní celoročně. Varani mezi ještěry vynikají dokonalými smysly a vysokou inteligencí. Zvíře velikosti králíka vidí varan na vzdálenost 300 m a pach zdechliny ucítí až na 10 km. V zajetí dokáží odlišit svého ošetřovatele od ostatních lidí, reagují na jednoduché povely a naučí se procházet bludištěm.
Rozmnožování [editovat]
Všichni varani jsou vejcorodí a o vejce ani mláďata se nestarají. Páření předcházejí námluvy, při nichž mezi sebou samci zápasí o samice. Při souboji se postaví na zadní končetiny a snaží se jeden druhého povalit na záda. Snůšky varanů nebývají příliš početné, vejce jsou kožovitá a samice některých druhů je kladou do termitišť.
Chov v teráriu [editovat]
Vzhledem ke své velikosti varani vyžadují prostorná terária, zařízená podle nároků konkrétního druhu větvemi na šplhání, vodní nádržkou či několika kameny. Vyžadují poměrně vysokou teplotu, nároky na vlhkost vzduchu se liší podle biotopu příslušného druhu. Varan pustinný vyžaduje i v zajetí zimní spánek, ostatní druhy nikoli. Mezi nejčastěji chované druhy patří africký varan stepní (Varanus exematicus), který se poměrně snadno rozmnožuje, dorůstá délky pouze kolem 70-90 cm a má klidnou povahu. Tento druh varana vyžaduje polosuché terárium s několika větvemi na šplhání. Pro své krásné zbarvení je oblíben i varan smaragdový (Varanus prasinus) z tropické Asie, který vyžaduje skříňové terárium zařízené větvemi a vysokou vzdušnou vlhkost. Je to poměrně choulostivý chovanec. Menší druhy varanů krmíme myšaty, měkkýši, malými rybkami a větším hmyzem, velké druhy především myšmi, potkany, kuřaty, rybami a syrovým masem, někteří jedinci přijímají i vařené vejce nebo tvaroh, smíchaný s mrkví a mletým masem.
Systematika [editovat]
Do rodu Varanus náleží kolem 70 druhů, mezi jinými:
- Varanus acanthurus - varan ostnoocasý
- Varanus bengalensis - varan bengálský
- Varanus brevicauda - varan krátkoocasý
- Varanus exanthematicus – varan stepní
- Varanus flavescens - varan žlutý
- Varanus giganteus - varan obrovský
- Varanus gilleni - varan trpasličí
- Varanus gouldii - varan Gouldův
- Varanus griseus - varan pustinný
- Varanus indicus - varan mangrovový
- Varanus komodoensis – varan komodský
- Varanus macraei - varan modrý
- Varanus niloticus - varan nilský
- Varanus olivaceus - varan plodožravý
- Varanus prasinus - varan smaragdový
- †Varanus prisca
- Varanus rudicollis - varan drsnokrký
- Varanus salvadorii - varan Salvadoriův
- Varanus salvator - varan skvrnitý
- Varanus timorensis - varan timorský
- Varanus varius - varan pestrý
- Varanus yemenensis - varan jemenský
Související [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- Fry, Brian G., et al. (2006). Early evolution of the venom system in lizards and snakes.
- Fossil Monitor Lizards
Literatura [editovat]
- GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 536 s.
