Poštolka rudonohá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Poštolka rudonohá

Poštolka rudonohá (dospělý samec)
Poštolka rudonohá (dospělý samec)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: dravci (Falconiformes)
Čeleď: sokolovití (Falconidae)
Rod: poštolka (Falco)
Binomické jméno
Falco vespertinus
(Linnaeus, 1766)
Rozšíření poštolky rudonohé
Rozšíření poštolky rudonohé

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) je malý druh dravce z čeledi sokolovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice poštolky rudonohé
Falco vespertinus

Velikosti poštolky obecné (délka těla 28–34 cm, rozpětí křídel 65–76 cm). Samec je celý modrošedý, s červenými kalhotkami a podocasními krovkami a stříbřitě šedými letkami. Samice má spodinu rezavou bez proužkování, hřbet šedý s tmavým proužkováním a hlavu žlutavě bílou. Mladí ptáci se podobají ostříži lesnímu.[1][2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Souvislý areál rozšíření sahá od západní Ukrajiny, Běloruska a Ruska východně po 120. poledník na Sibiři. Ostrůvkovitě hnízdí i v některých dalších státech Evropy. Tažný druh, zimuje v jižní Africe.[3] Hnízdí v otevřené krajině s lesíky, ve stepích a v údolích kolem řek.[2]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice poštolka rudonohá dříve hnízdila, poslední hnízdění bylo prokázáno v roce 1973 u Grygova na Olomoucku. Od té doby bývají pozorováni jednotliví ptáci nebo páry i v hnízdním období (především na jižní Moravě), další hnízdění však doloženo nebylo.[4] Každoročně hnízdí poštolka rudonohá na Ostravsku ( pozorování v letech 2010 až 2013)

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí většinou v koloniích ve starých hnízdech krkavcovitých ptáků (např. havranů), vzácně i samostatně.[1] Snůška čítá 3-4 (-5) nažloutlých nebo rezavých, hustě tmavě skvrnitých vajec o rozměrech 36,8 x 29,2 mm, jejichž inkubace trvá 22-23 dnů. Sedí oba ptáci. Mláďata krmí zpočátku pouze samice, která na hnízdě porcuje potravu přinášenou samcem, později oba rodiče. Vzletnosti dosahují ve věku 26-28 dnů a pohlavně dospívají po 1. roce věku.[5]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Loví hlavně hmyz, méně i drobné savce. Kořisti se zmocňuje na zemi i ve vzduchu.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 94.  
  2. a b SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  4. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 432.  
  5. a b HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu