Mýval severní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxJak číst taxobox

mýval severní

mýval severní
mýval severní

Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: savci (Mammalia)
Řád: šelmy (Carnivora)
Podřád: lasicotvární (Mustelida)
Čeleď: medvídkovití (Procyonidae)
Podčeleď: medvídci (Procyoninae)
Rod: mýval (Procyon)
Binomické jméno
Procyon lotor
Linné, 1758
Rozšíření mývala severního: ██ červená - původní rozšíření (v Severní Americe) ██ modrá - rozšíření v Evropě
Rozšíření mývala severního:

██ červená - původní rozšíření (v Severní Americe)

██ modrá - rozšíření v Evropě

Synonyma
Ursus lotor, Linneaus, 1758

Mýval severní (Procyon lotor; možno také medvídek mýval) je středně velký savec, který obývá Severní Ameriku a je uměle vysazen i v Evropě. V České republice ho můžeme potkat hlavně na Šumavě, ale chová se i jako domácí zvíře.

Mývala severního řadíme do čeledě medvídkovitých (Procyonidae), do které patří ještě dalších šestnáct druhů, z nichž je většina chráněna. Mýval severní se označuje jako „málo dotčený druh“ a ohrožen není, ale v této čeledi je spíše výjimkou.

Obsah

[editovat] Historie

Domovinou mývala severního je Severní Amerika, kde ho místní obyvatelé vidí především v temnějším světle. Důvodem jsou hromadné škody způsobené tímto zvířetem především v kukuřičných polích, na ovoci a zelenině. Stejný pohled na mývala mají i obyvatelé měst USA, kam se mývalové hlavně v noci hromadně stahují za potravou, jelikož jí zde najdou nejjednodušším způsobem: popelnice, sklepy a dokonce i domácnosti jsou stálou zásobou jednoduše získané potravy. Ve městech jsou také nezvanými hosty kvůli svému hlasitému povyku (který je nejintenzivnější v době námluv). Obyvatelé se snaží vyřešit tento problém především pobíjením budov nějakým kluzkým povrchem, což brání šplhání, a pouštěním dosti hlasité hudby.[1]

Do Evropy byl tento savec zavezen za účelem chovu na srst. Občas však unikal ze zajetí a od 50. let minulého století byl viděn ve volné přírodě na různých místech jak Česka, tak Slovenska. V České republice byl poprvé viděn v roce 1952 v centrální části Šumavy[2]. Stálé populace již existují v Německu (Hesensko, Bavorsko) a v severním Rakousku.

[editovat] Popis

Hlava mývala

Mýval severní je středně velké zvíře, zhruba velikosti lišky s výraznou maskou v obličeji, černě zbarvená srst tvoří proužek středem čela až k čenichu a široké tmavé pruhy od obočí do stran na tváře, zbytek obličeje je bílý. Hlava je vzadu široká, čenich úzce protažený. Srst na těle bývá šedohnědá, ocas má nápadné příčné pruhy a je vzhledem k tělu delší než u psíka mývalovitého, s kterým bývá zaměňován. Další charakteristikou jsou nápadně pohyblivé prsty zvláště na předních končetinách.

Další základní údaje:

  • Váha: 5-16 kg
  • Tělo: 40-70 cm
  • ocas: 20-30 cm
  • zadní tlapka: 8,5-13,5 cm
  • boltec: 5,5-6,5 cm
  • výška v kohoutku: 22,8-30,5 cm.

[editovat] Ekologie

Odpočívající mýval ve své noře
Mýval severní na stromě
Mývalům severním nedělá většinou žádný problém dostat se do domu, který není zavřený; zde kradou potraviny a dokáží natropit značné škody.

Mýval severní žije v převážně v lesích kolem vod, ale v USA (jak už bylo výše zmíněno) se vyskytuje také v blízkosti člověka, například v parcích větších měst. Ve dne se ukrývá převážně v dutinách stromů, skalních puklinách nebo budovách, proniká také do chat nebo do garáží. Aktivní je hlavně za šera, brzo ráno a v noci, v době páření se ozývá vřeštivým křikem. V Kanadě a na severu USA tráví nepříznivé roční období nepravým zimním spánkem, v jižnějších oblastech je aktivní celý rok.

K páření dochází koncem zimy, březost trvá 60-70 dní a počet mláďat se pohybuje od 3 do 5; ty se rodí od dubna do června.

[editovat] Potrava

Mývalové jsou všežraví, ale převažuje u nich masitá potrava. Živí se převážně rybami, žábami, drobnými savci a ptáky, vejci, raky, hmyzem, ořechy, žaludy, semeny a zbytky lidské potravy.

[editovat] Chov v zajetí

Mýval severní se nechová jen pro jeho srst, ale dnes jako domácí mazlíček, a když jsou mu opatřeny potřebné podmínky k životu, nepatří mezi nejnáročnější. Často se však nesnáší s jinými domácími zvířaty (kočka, pes, …) a s malými dětmi - proto se doporučuje nenechávat mývala bez dozoru.

[editovat] Poddruhy

Druh mýval severní se dělí celkem do 26 poddruhů:

  • P. lotor lotor
  • P. lotor pacificus
  • P. lotor excelsus
  • P. lotor auspicatus
  • P. lotor crassidens
  • P. lotor dickeyi
  • P. lotor elucus
  • P. lotor fuscipes
  • P. lotor grinnelli
  • P. lotor hernandezii
  • P. lotor hirtus
  • P. lotor incautus
  • P. lotor inesperatus
  • P. lotor litoreus
  • P. lotor marinus
  • P. lotor maritimus
  • P. lotor megalodous
  • P. lotor mexicanus
  • P. lotor pallidus
  • P. lotor psora
  • P. lotor pumilus
  • P. lotor shufeldti
  • P. lotor solutus
  • P. lotor vancouverensis
  • P. lotor varius[3]

[editovat] Reference

  1. http://druidova.mysteria.cz/ZVIRATA_A_ROSTLINY/MYVAL_MEDVIDEK.htm
  2. Dungel J., 1993: Savci střední Evropy - Jota, Brno, 158 str.
  3. Zdroj: Polská Wikipedie

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

[editovat] Použitá a doporučená literatura

Česká

  • Anděra M., 1997: Svět zvířat I. Savci (1). - Albatros, Praha, 143 str.
  • Sigmund L., Hanák V., Pravda O., 1994: Zoologie strunatců. - Vydavatel. Karolinum, Praha, 501 str.
  • Vlasák P., 1986: Ekologie savců. - Academia, Praha, 291 str.
  • Reichholf J. H., Steinbach G., 2001: Savci 1. - Euromedia Group, Praha, 165 str.

Anglická

  • Doubravka L. J., Berger Z., 1985: Guide des Mammiferes d'Europe. - Editions S. A., Hatier, Fribourg, 189 str.
  • Krebs, J.W.; E.J. Mandel & D.L. Swedlow et al. (2005), „Rabies surveillance in the United States during 2004“, J Am Vet Med Assoc 227(12): 1912-1925.