Mýval severní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 mýval severní |
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 mýval severní
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Procyon lotor Linné, 1758 |
||||||||||||||||||||
 Rozšíření mývala severního:
██ červená - původní rozšíření (v Severní Americe) ██ modrá - rozšíření v Evropě |
||||||||||||||||||||
| Synonyma | ||||||||||||||||||||
|
|
Mýval severní (Procyon lotor; možno také medvídek mýval) je středně velký savec, který obývá Severní Ameriku a je uměle vysazen i v Evropě. V České republice ho můžeme potkat hlavně na Šumavě, ale chová se i jako domácí zvíře.
Mývala severního řadíme do čeledě medvídkovitých (Procyonidae), do které patří ještě dalších šestnáct druhů, z nichž je většina chráněna. Mýval severní se označuje jako „málo dotčený druh“ a ohrožen není, ale v této čeledi je spíše výjimkou.
Obsah |
[editovat] Historie
Domovinou mývala severního je Severní Amerika, kde ho místní obyvatelé vidí především v temnějším světle. Důvodem jsou hromadné škody způsobené tímto zvířetem především v kukuřičných polích, na ovoci a zelenině. Stejný pohled na mývala mají i obyvatelé měst USA, kam se mývalové hlavně v noci hromadně stahují za potravou, jelikož jí zde najdou nejjednodušším způsobem: popelnice, sklepy a dokonce i domácnosti jsou stálou zásobou jednoduše získané potravy. Ve městech jsou také nezvanými hosty kvůli svému hlasitému povyku (který je nejintenzivnější v době námluv). Obyvatelé se snaží vyřešit tento problém především pobíjením budov nějakým kluzkým povrchem, což brání šplhání, a pouštěním dosti hlasité hudby.[1]
Do Evropy byl tento savec zavezen za účelem chovu na srst. Občas však unikal ze zajetí a od 50. let minulého století byl viděn ve volné přírodě na různých místech jak Česka, tak Slovenska. V České republice byl poprvé viděn v roce 1952 v centrální části Šumavy[2]. Stálé populace již existují v Německu (Hesensko, Bavorsko) a v severním Rakousku.
[editovat] Popis
_2.jpg)
Mýval severní je středně velké zvíře, zhruba velikosti lišky s výraznou maskou v obličeji, černě zbarvená srst tvoří proužek středem čela až k čenichu a široké tmavé pruhy od obočí do stran na tváře, zbytek obličeje je bílý. Hlava je vzadu široká, čenich úzce protažený. Srst na těle bývá šedohnědá, ocas má nápadné příčné pruhy a je vzhledem k tělu delší než u psíka mývalovitého, s kterým bývá zaměňován. Další charakteristikou jsou nápadně pohyblivé prsty zvláště na předních končetinách.
Další základní údaje:
- Váha: 5-16 kg
- Tělo: 40-70 cm
- ocas: 20-30 cm
- zadní tlapka: 8,5-13,5 cm
- boltec: 5,5-6,5 cm
- výška v kohoutku: 22,8-30,5 cm.
[editovat] Ekologie
Mýval severní žije v převážně v lesích kolem vod, ale v USA (jak už bylo výše zmíněno) se vyskytuje také v blízkosti člověka, například v parcích větších měst. Ve dne se ukrývá převážně v dutinách stromů, skalních puklinách nebo budovách, proniká také do chat nebo do garáží. Aktivní je hlavně za šera, brzo ráno a v noci, v době páření se ozývá vřeštivým křikem. V Kanadě a na severu USA tráví nepříznivé roční období nepravým zimním spánkem, v jižnějších oblastech je aktivní celý rok.
K páření dochází koncem zimy, březost trvá 60-70 dní a počet mláďat se pohybuje od 3 do 5; ty se rodí od dubna do června.
[editovat] Potrava
Mývalové jsou všežraví, ale převažuje u nich masitá potrava. Živí se převážně rybami, žábami, drobnými savci a ptáky, vejci, raky, hmyzem, ořechy, žaludy, semeny a zbytky lidské potravy.
[editovat] Chov v zajetí
Mýval severní se nechová jen pro jeho srst, ale dnes jako domácí mazlíček, a když jsou mu opatřeny potřebné podmínky k životu, nepatří mezi nejnáročnější. Často se však nesnáší s jinými domácími zvířaty (kočka, pes, …) a s malými dětmi - proto se doporučuje nenechávat mývala bez dozoru.
[editovat] Poddruhy
Druh mýval severní se dělí celkem do 26 poddruhů:
- P. lotor lotor
- P. lotor pacificus
- P. lotor excelsus
- P. lotor auspicatus
- P. lotor crassidens
- P. lotor dickeyi
- P. lotor elucus
- P. lotor fuscipes
- P. lotor grinnelli
- P. lotor hernandezii
- P. lotor hirtus
- P. lotor incautus
- P. lotor inesperatus
- P. lotor litoreus
- P. lotor marinus
- P. lotor maritimus
- P. lotor megalodous
- P. lotor mexicanus
- P. lotor pallidus
- P. lotor psora
- P. lotor pumilus
- P. lotor shufeldti
- P. lotor solutus
- P. lotor vancouverensis
- P. lotor varius[3]
[editovat] Reference
- ↑ http://druidova.mysteria.cz/ZVIRATA_A_ROSTLINY/MYVAL_MEDVIDEK.htm
- ↑ Dungel J., 1993: Savci střední Evropy - Jota, Brno, 158 str.
- ↑ Zdroj: Polská Wikipedie
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Použitá a doporučená literatura
Česká
- Anděra M., 1997: Svět zvířat I. Savci (1). - Albatros, Praha, 143 str.
- Sigmund L., Hanák V., Pravda O., 1994: Zoologie strunatců. - Vydavatel. Karolinum, Praha, 501 str.
- Vlasák P., 1986: Ekologie savců. - Academia, Praha, 291 str.
- Reichholf J. H., Steinbach G., 2001: Savci 1. - Euromedia Group, Praha, 165 str.
Anglická
- Doubravka L. J., Berger Z., 1985: Guide des Mammiferes d'Europe. - Editions S. A., Hatier, Fribourg, 189 str.
- Krebs, J.W.; E.J. Mandel & D.L. Swedlow et al. (2005), „Rabies surveillance in the United States during 2004“, J Am Vet Med Assoc 227(12): 1912-1925.
