Čertova zeď
 Národní přírodní památkaČertova zeď |
|
 Čertova zeď - rýha po vytěžení čedičové žíly ohraničena pískovcovou stěnou |
|
| Vyhlášena | 10. listopadu 1948 |
|---|---|
| Kód ÚSOP | 62 |
| Lokalita | Český Dub |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| Výměra | 20 ha |
| Seznam CHÚ v okrese Liberec | |
 Čertova zeď
|
|
Národní přírodní památka Čertova zeď ev.č. 62 se nachází asi 4 km západně od města Český Dub v okrese Liberec. Památku spravuje AOPK Ústí nad Labem. Jedná se o pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Šířka zdi činí asi 2 - 3 m. Původně zeď začínala u obce Světlá pod Ještědem a končila u Bezdězu, čedič byl ale využíván na stavbu silnic a tak se dodnes dochoval jen zlomek původní zdi.
Obsah |
[editovat] Předmět ochrany
Čertova zeď vznikla v období třetihor vlitím čedičové hmoty do pukliny v druhohorním pískovci. Eroze působící na pískovec časem obnažila ztuhlý čedič. Vznikl tak přírodní val o síle asi 2 - 3 m tvořený horizontálními tří až šestibokými hranoly čediče. Původně se zeď s téměř svislými boky táhla přes 20 kilometrů od Světlá pod Ještědem k Bezdězu a čněla do výšky tři až sedm metrů nad okolím. Žíla sahala až do hloubky pěti metrů pod zem, pod ní se nacházel sklovitě amorfovaný pískovec.[1]
Dnes jsou předmětem ochrany ve vyznačené části Čertovy zdi oboustranné svahy a jámy - příkopy po vytěženém čediči. Na stěnách těchto příkopů se nacházejí pískovce. Masivní blok na vrcholu hřebene nese název “Čertův stolec“, o 350 metrů jižněji spočívá na čedičové žíle balvan „Čertova hlava“ a o sto metrů níže bývala v Čertově zdi na cestě ze Smržova do Zábrdí „Čertova brána“. Dnes zeď dosahuje v nejvyšších místech až pěti metrů.
[editovat] Historie ochrany
.jpg)
Tvrdý čedič se snadno lámal, byl tedy vhodný jako materiál pro stavbu silnic. Těžba začala v 19. století a většina zdi byla v minulosti vytěžena, zůstala po ní pouze brázda. Na záchraně zbytků památky má podíl Otakar Fendrych, řídící učitel ve Všelibicích, který se zabýval geologickým studiem v okolí Českého Dubu, ten započal snahu o zachování zdi v roce 1916. V roce 1922, poté, co zpráva vědců z Geological Survay upozornila, že je Čertova zeď zmiňována anglické, francouzské, německé i japonské odborné literatuře, převzal ochranu nad Čertovou zdí stát. V roce 1929 poskytl stát prostřednictvím Ministerstva školství a národní osvěty finance k vykoupení pozemků od soukromých vlastníků.[2]
NPP byla vyhlášena v roce 1948 a dále rozšířena v roce 1964 k ochraně skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Největší část zůstala zachována mezi vesnicemi Kotel a Smržov jako takzvaný „Čertův stolec“ složený z vodorovně uložených čedičových sloupců.
[editovat] Pověsti o vznik útvaru
Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že zeď zbudoval v roce 798 přemyslovský kníže Mnata na uchranu zdejšího kraje před nepřáteli.[3]
K čertově zdi se pojí i pověst o sázce sedláka[zdroj?] ze Zábrdí o duši s čertem, že ten totiž nedokáže postavit přes noc do kuropění zeď od Ještědu po Bezděz. Když už bylo téměř jisté, že na smrt vyděšený sedlák prohraje, hodinu před kuropěním sám zakokrhal, a vzbudil tak všechny blízké kohouty, kteří se k němu přidali.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ ANDĚL, Rudolf; TECHNIK, Svatopluk. Český Dub. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1991. 240 s. ISBN 80-7047-037-2. S. 12.
- ↑ Anděl, Technik, 1991, s. 13
- ↑ http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/certova-zed-zpatky-do-pekel--273831
