Čertova zeď
 Národní přírodní památkaČertova zeď |
|
 Čertova zeď - rýha po vytěžení čedičové žíly ohraničena pískovcovou stěnou |
|
| Vyhlášena | 10. listopadu 1948 |
|---|---|
| Vyhlásil | Zemský národní výbor Praha |
| Kód ÚSOP | 2462 |
| Lokalita | Český Dub (k. ú. Smržov u Českého Dubu), Osečná (k. ú. Kotel) |
| Nadmořská výška | 445 – 494 m n. m. |
| Výměra | 20 ha |
| Seznam CHÚ v okrese Liberec | |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 40′ 27,41″ s. š., 14° 56′ 45,86″ v. d. |
 Čertova zeď
|
|
Národní přírodní památka Čertova zeď ev.č. 62 se nachází asi 4 km západně od města Český Dub v okrese Liberec. Památku spravuje CHKO Lužické hory. Jedná se o pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Původně byla zeď mnohem delší, ale jelikož se většina čediče vytěžila, dochoval se dodnes jen zlomek původní zdi.
Obsah |
Předmět ochrany [editovat]
Čertova zeď, spočívající na výrazném strukturním hřbetu směru SV–JZ, vznikla v období třetihor pronikem čedičové hmoty (olivinický melilit) do pukliny v druhohorních křemenných a jílovitých pískovcích. Eroze působící na měkký pískovec časem obnažila ztuhlý čedič. Vznikl tak přírodní val o síle asi 2–4 m tvořený horizontálními tří až šestibokými hranoly čediče.[1]
Podle jistých zdrojů se původní Čertova zeď táhla přes 20 km od Mazovy horky ve Světlé pod Ještědem až k Bezdězu.[2] Při pohledu do map, potažmo při osobním seznámení se s místní krajinou, je to ale zjevně jen tradovaná legenda bez opory v realitě. Směr zdi sice souhlasí, ale pozůstatky v podobě výrazných hřebínků či terénních zářezů po odtěžení zdi jsou sledovatelné pouze v délce zhruba 12 km od Kotelského vrchu přes vlastní Čertovu zeď, Červený vrch (486 m), Dolánky, Brdy, Čertovu stěnu (378 m) po Hřebínek (408 m) nad zaniklou vsí Olšina. Ani tato kratší zeď netvoří souvislou hradbu vzhledem k několikerému přetnutí říčními údolími (Zábrdka a její přítoky).[3]
Dnes je předmětem ochrany ve vyznačené části Čertovy zdi nejvýznamnější pozůstatek zdi, masivní blok zvaný Čertův stolec (délka 12 m, výška až 6 m) ležící 350 metrů jihozápadně od vrcholu hřbetu, i oboustranné svahy a rýhy po vytěženém čediči. Patří sem i o dalších 350 m JZ směrem vzdálený balvan Čertova hlava, spočívající na čedičové žíle. O 100 m dál na jihozápad bývala ve zdi prokopána Čertova brána, jelikož zeď tvořila výraznou terénní překážku na cestě ze Smržova do Zábrdí.
Ze souvislého porostu převládají borové porosty, místy buk, v dolních částech svahů (místy s pískovcovými balvanovými sutěmi) smrkové porosty, často s hojnou příměsí břízy, habru, jeřábu. Místy je hojný keřový podrost, na skalních výchozech roste teplomilná květena.[1]
Historie ochrany [editovat]
.jpg)
Tvrdý čedič se snadno lámal, byl tedy vhodný jako materiál pro stavbu silnic. Těžba začala v 19. století a většina zdi byla v minulosti vytěžena, zůstala po ní pouze rýha. Na záchraně zbytků památky má podíl Otakar Fendrych, řídící učitel ve Všelibicích, který se zabýval geologickým studiem v okolí Českého Dubu, ten započal snahu o zachování zdi v roce 1916. V roce 1922, poté, co zpráva vědců z Geological Survey upozornila, že je Čertova zeď zmiňována anglické, francouzské, německé i japonské odborné literatuře, převzal ochranu nad Čertovou zdí stát. V roce 1929 poskytl stát prostřednictvím Ministerstva školství a národní osvěty finance k vykoupení pozemků od soukromých vlastníků.[2]
NPP byla vyhlášena v roce 1948 a dále rozšířena v roce 1964 k ochraně skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Největší část zůstala zachována mezi vesnicemi Kotel a Smržov.
Pověsti o vzniku útvaru [editovat]
Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že zeď zbudoval v roce 798 přemyslovský kníže Mnata na ochranu zdejšího kraje před nepřáteli.[4]
K Čertově zdi se pojí i pověst o sázce sedláka ze Zábrdí o duši s čertem, že ten totiž nedokáže postavit přes noc do kuropění zeď od Ještědu po Bezděz. Když už bylo téměř jisté, že na smrt vyděšený sedlák prohraje, hodinu před kuropěním sám zakokrhal, a vzbudil tak všechny blízké kohouty, kteří se k němu přidali.[4]
Malá Čertova zeď [editovat]
Obdobných, avšak kratších a nižších útvarů vzniklo současně v okolí více. Nejbližším je Malá Čertova zeď 2 km jihovýchodně,[5] mezi Modlibohovem a Budíkovem. Je obdobného geologického složení a vytváří výrazný strukturní hřbet rozdělený příčnými údolími na několik částí (Špičák 449 m, Zabitý 472 m). Po kompletně odtěžené vulkanitové žíle zbyly úzké průkopy (až 20 m hluboké) nazvané Rasova rokle.[1]
Geomorfologie [editovat]
Obě Čertovy zdi náleží do celku Ralská pahorkatina, do podcelku Zákupská pahorkatina, do okrsku Kotelská vrchovina, do podokrsku Všelibická vrchovina.[6][1]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno : AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ a b ANDĚL, Rudolf; TECHNIK, Svatopluk. Český Dub. Ústí nad Labem : Severočeské nakladatelství, 1991. 240 s. ISBN 80-7047-037-2. s. 12.
- ↑ Čertova zeď (Taufelsmauer) [online]. Zabrdka.wz.cz (Místopis okolí Zábrdky), [cit. 2013-05-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Čertova zeď: Zpátky do pekel [online]. ČRo Sever, [cit. 2013-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Malá Čertova zeď [online]. Zabrdka.wz.cz (Místopis okolí Zábrdky), [cit. 2013-05-18]. Dostupné online.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha : Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
