Zákupy (zámek)
| Zámek Zákupy | |
 Zámek Zákupy |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Země |  Česká republika |
| Vystavěn | 1541-1552 (renesanční část) |
| Zničen | 1573 (požár) |
| Zrekonstruován | 1665 (po třicetileté válce) |
| Architekt | Octavio Broggio, Giovanni Domenico Orsi. |
| Sloh | Renesance, baroko |
| Rod | Pancířové ze Smojna, Vartenberkové, Berkové z Dubé, toskánští velkovévodové (Sasko-lauenburská dynastie), Napoleon II., Habsbursko-lotrinská dynastie, Hohenbergové |
| Současný majitel | Národní památkový úřad |
| Zeměpisné souřadnice | 50° 41′ 15″ s. š., 14° 38′ 37″ v. d. |
Státní zámek Zákupy je renesanční zámek ve městě Zákupy 8 km východně od města Česká Lípa u říčky Svitávka. Součástí zámeckého areálu jsou četné hospodářské objekty, hradní příkop s medvědy, anglický a francouzský park. Zámek je ve správě Národního památkového úřadu a přístupný veřejnosti.
Obsah |
Historie [editovat]
Tvrz u Svitávky [editovat]
První záznamy o zdejším kraji pochází z přelomu 13. a 14. století. Je zřejmé, že na místě zámku stávala dříve dřevěná gotická tvrz vladycké rodiny Pancířů ze Smojna.[1]. V roce 1296 je citován Fridman ze Smojna ve smlouvě s Hynkem z Dubé. V roce 1311 jej král Jan Lucemburský pasoval na rytíře a v roce 1313 byl jmenován Fridman ze Zákup u jedné smlouvy Jindřicha z Lipé. Rodina vladyků ze Smojna ovládala tehdy i okolí tvrze. V roce 1365 se majiteli tvrze i panství stali na desítky let páni z Vartenberka.
Stavba zámku [editovat]
O sto let později, někdy v letech 1463 - 1492 se panství ujal rod Berků z Dubé, který už tehdy vládl i v Lipé (vodní hrad v dnešní České Lípě). První z rodu byl v Zákupech (tehdy německy Richinstadt) v roce 1492 zesnulý Jan Berka, po něm jeho synové. Od roku 1518 pak rozsáhlé Zákupské panství získal Zdislav Berka, definitivně vykoupil i podíly svých příbuzných roku 1532[2] Stavbu zámku v renesančním stylu započal až v roce 1541 (což byl rok povýšení Zákup na město) a ukončil ji v roce 1552. Rok poté sám zemřel při morové epidemii a protože byl bezdětný, zámku se ujal jeho příbuzný Zbyněk Berka.[3]
Změny po požáru [editovat]
V roce 1573 zámek vyhořel[4] a během požáru v něm přišlo o život mnoho lidí. Zámek byl do pěti let Berky obnoven a zároveň i rozšířen o mohutné východní křídlo. V roce 1578 zámecký pán Zbyněk Berka zemřel[5]. a panství i zámek převzal na 30 let další z Berků, Václav. Po jeho smrti roku 1608 se majetku měli ujmout jeho čtyři nezletilí synové, jenže kvůli Václavovým dluhům byl zámek roku 1612 prodán Janu Novohradskému z Kolovrat.[6] Novohradským zámek náležel do roku 1632. V době jejich panování byl v lednu 1621 zámek poprvé vypleněn vojskem. V roce 1632 zámek převzal přiženivší se vévoda Jindřich Sasko-Lauenburský. V tomto období třicetileté války se zde opakovaly násilnosti vojsk ze Saska i Švédska, zámek byl opakovaně vyrabován[7].
Velká přestavba [editovat]
Když se zámku ujal roku 1665 bohatý syn zesnulého vévody Jindřicha, Julius František, vévoda Sasko-Lauenburský, rozhodl se zámek přestavět v barokním stylu[7]. Byla postupně dokončena čtyři mohutná křídla, přistavěno druhé patro s honosnými sály a komnatami určenými k bydlení, vybudován hospodářský dvůr, budovy na předzámčí, vytvořena zahrada s terasami, přistavěny konírny a voliéra. K přestavbám si pozval architekty Oktavia Broggia a Domenica Orsiho. Když zemřel roku 1689 vévoda Julius František, panství i zámku se ujala na 52 let jeho dcera Anna Marie Františka, velkovévodkyně z Toskány.[6] Bohatá šlechtična si při zámku vydržovala 120 dvořanů a sluhů a postarala se nejen o zámek, ale další stavby ve městě. Vytvořila tzv. Toskánské panství, kde druhým rezidenčním sídlem byl zámek v Ploskovicích. Dokončila barokní přestavby areálu započaté svým otcem. Po smrti velkovévodkyně roku 1741 se desítky let na zámku měnila jména jeho držitelů, samotný zámek se neměnil, byl však občas vojáky či vzbouřenými sedláky vyrabován.
Habsburkové [editovat]
Roku 1805 zanedbané, ovšem značně rozsáhlé panství v době napoleonských válek převzal arcivévoda Ferdinand z toskánské větve Habsburků a po něm jej získal císař. V roce 1815 byl zákupským titulárním vévodou jmenován syn Napoleona Bonaparta, Napoleon II., zvaný Orlík. V důsledku své předčasné smrti se však správy zámku a vévodství Zákupského (1818 - 1832) nestačil ujmout.
Po roce 1850 sloužil zámek v Zákupech jako letní sídlo císaře Ferdinanda I. Dobrotivého (bydlel jinak v Praze na Hradčanech a často pobýval na zámku v Ploskovicích) a dočkal se tak úprav hodných pobytu císařské rodiny, a to i přesto, že se Ferdinand I. 2. prosince 1848 pod nátlakem vzdal trůnu[8] a po zrušení nevolnictví již nebyl zámek střediskem panství. V letech 1850 až 1853 byl výrazně přestavován ve stylu druhého rokoka architektem Janem Bělským za spolupráce malířů Josefa Navrátila[9] a V. Kandlera, sochaře Václava Levého a štukatéra J. Effenbergera. V sálech byly vymalovány nově stropy a instalovány četné vyřezávané doplňky v komnatách. Poprvé se Ferdinand na zámku ubytoval v květnu roku 1851 a pak sem jezdil každoročně (s výjimkou roku 1866). Během letních pobytů excísaře jej zde navštívila v letech 1853 až 1869 řada členů vládnoucího rodu, jeho příbuzných.[8] Naposledy tu byl excísař v říjnu roku 1874, to již byl hodně nemocný.[10].
Po jeho smrti o rok později v Praze zámek převzal císař František Josef I., ale ten zde pobýval jen zřídka. V roce 1876 na zámku proběhlo státnické setkání císaře Františka Josefa I. s carem Alexandrem II., při němž byla projednána neutralita Rakouska-Uherska v rusko-turecké válce.[11].(Více viz Zákupská dohoda)
Dne 1. července roku 1900 se zde následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este oženil s hraběnkou Žofií Chotkovou[7]. O čtyři roky později zde byla poslední návštěva z císařské rodiny, arcivévodkyně Alžběta Marie Rakouská se svým manželem Otou z Windisch-Graetze.
Během 1. světové války byla na zámku zřízena záložní nemocnice.
Státní zámek [editovat]
Po válce přešel zámek s třemi nádvořími a 188 místnostmi do státního vlastnictví. V přízemí byly vytvořeny kanceláře státních lesů a statků, některé druhy nábytku byly odvezeny do Prahy. V předzámčí byla zřízena česká škola a také české loutkové divadlo a hrálo se i na balustrádách zámeckého parku.
Koncem května 1936 v něm bylo zřízeno krátce české menšinové Muzeum Českolipska. Po Mnichovu z iniciativy Josefa Maštálka, předsedy Muzejního spolku a za pomoci českých vojáků byly české muzejní materiály přestěhovány mimo Sudety na zámek v Bělé pod Bezdězem.[12] Během války zde byli ubytováni různí uprchlíci.
Pro veřejnost byl zámek zpřístupněn roku 1951 a převzat orgány státní památkové péče. Od roku 1977 byl zámek rekonstruován a znovu zpřístupněn byl v roce 1985. V období let 1974 - 1995 na zámku uspořádal desítky koncertů vážné hudby Kruh přátel hudby, na nichž se podílely další celostátní instituce.
Zámek byl k 1. lednu 2002 prohlášen za národní kulturní památku. V seznamu památek je registrován pod č. 29607/ 5-3448.
Dnešní stav [editovat]
Zámek je nyní ve správě Národního památkového úřadu v Praze, územního odborného pracoviště v Liberci. Jsou zde organizovány jeho pracovnicemi pravidelné prohlídky od dubna do října, výjimečně i v noci (např. při Zákupských slavnostech). Je trvale využíván k pořádání svateb. Pyšní se svými interiéry a vyzdobenou zámeckou kaplí. Velice ceněnou zajímavostí je osobní výtah zbudovaný od firmy Ringhoffer roku 1870. Na zámeckém nádvoří je velký výběh pro medvědy, opodál stojící voliéry jsou opuštěné. Architektonicky je zajímavý objekt hospodářských budov, které jsou nyní z větší části prázdné a vesměs nevyužívané. Vláda areál hospodářských budov zařadila v únoru 2010 do soupisu Národních kulturních památek, v soupisu je tedy jak zámek, tak přilehlé budovy. Zámecké křídlo u anglické zahrady je v havarijním stavu, zčásti pobořené.
U zámku jsou dvě udržované zahrady. Větší anglický park s desítkami stromů je protkán sítí udržovaných cest, ve středu je jezírko, oproti okolnímu městu je uzavřen kamennými hradbami, doplněnými dvěma branami. Spolu s menším francouzským parkem je přístupný veřejnosti v denních hodinách vyjma zimního období. V průčelí francouzského parku jsou poničené kamenné balustrády, výklenky jsou zdobené karytiády drážďanského sochaře Lüsnera. Parky jsou udržovány, doplňovány květinovými záhony.
Pod zámkem v jeho bezprostřední blízkosti jsou restaurace a velké nehlídané parkoviště. Zhruba 500 metrů odtud na náměstí jsou autobusové zastávky spojů z České Lípy a Mimoně, 1 km je vzdálené vlakové nádraží a trať mezi stejnými městy.
V roce 2012 na zámek zavítalo přes 15 500 návštěvníků.[13]
Zajímavé akce [editovat]
Zámek se podílí na společenském životě města pořádáním řady akcí i mimo návštěvní dny. Zapojuje se občas do Zákupských slavností i do akcí k adventnímu období.[14]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. 2. vyd. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. s. 25.
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy II. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2005. ISBN 80-239-4313-8. s. 8.
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2007. ISBN 978-80-239-8599-3. s. 1.
- ↑ Tomáš Syrovátka. Zámek Zákupy. Véčko. 2005, roč. 2005, čís. 3, s. 57. ISSN 1213-7375.
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. s. 1.
- ↑ a b RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Zákupy zámek, s. 194.
- ↑ a b c PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Zákupy, s. 31.
- ↑ a b ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2006, roč. 9, čís. 15, s. 48. ISSN 1211-9172.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Zákupy, s. 595.
- ↑ Martin Aschenbrenner. Císař Ferdinand V. – Dobrotivý – tři výročí. Zákupský zpravodaj. duben 2010, roč. 24, s. 12.
- ↑ ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy III. Česká Lípa : Martin Aschenbrenner, 2006. ISBN 80-239-6369-4. s. 10.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Bezděz 2001. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2001. ISBN 80-86319-03-2. Kapitola Síň umění v Českém muzeu, s. 153.
- ↑ redakce. Památky zradilo krásné léto. Překvapením sezóny je Lemberk. Českolipský deník [online]. 2012-11-15 [cit. 2012-11-16]. Dostupné online.
- ↑ redakce. Na zámku v Zákupech se rojili čerti. Na sobotu se chystají prohlídky. Českolipský deník [online]. 2012-12-06 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online.
Literatura [editovat]
- ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy : Město Zákupy, 2004.
