Josef Matěj Navrátil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Navrátil (obraz J. Čermáka)
Rodný dům Josefa Navrátila ve Slaném (Vinařického ul. čp. 12)

Josef Matěj Navrátil (17. února 1798 Slaný21. dubna 1865 Praha) byl český malíř.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Navrátil se vyučil u otce malířem pokojů a po dalším studiu na pražské Akademii se stal malířem-dekoratérem, i dál se vzdělával, také na četných cestách do zahraničí, zvláště do Švýcarska. Jeho nástěnné malby z tohoto raného období zdobí dodnes různé objekty v Praze (včetně Pražského hradu), Poštovního muzea a zámky v Liběchově, Ploskovicích, Zákupech, Jirnech (s jeho známým Alpským pokojem) a jinde.

Jeho věhlas rostl a v roce 1850 se stal předsedou Jednoty výtvarných umělců. O jedenáct let později ale musel své aktivní malířské dráhy zanechat, protože částečně ochrnul na následky záchvatu mrtvice. Dožil v chudobě.

Josef Navrátil: Horská krajina u Vyššího Brodu. Kolem 1830.

První souborná výstava jeho díla se uskutečnila až posmrtně v roce 1909 v pražském Rudolfinu. V roce 1952 se po něm byla pojmenována ulice poblíž Karlova náměstí v Praze.[1]

Inspiroval fotografa Josefa Sudka, který v padesátých letech objevuje jeho malířská zátiší, která reprodukoval nejen pro tisk, ale také sám pro sebe. Nechal se jimi ovlivnit při zaznamenávání kolínské krajiny a po druhé světové válce vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila, 1954.

Slepcův den
File:Ruiny hradu kvaš.jpg

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Navrátil byl vynikající krajinář, ale nejvíce se zapsal svými zátišími a figurálními malbami a jejich skicami. V jeho obrazech dochází k míšení nejrůznějších stylů, ve skicách se dostává až na pokraj impresionismu.

Na císařském zámku v Zákupech při jeho úpravách jako budoucího sídla císaře v letech 1850 – 1853 s pomocí pomocníků vyzdobil 20 pokojů historickými a žánrovými obrazy, ornamenty, alegoriemi.[2]

Josef Navrátil: Lesní krajina s děvčetem. 40. léta 19. stol.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Velikým poučením a překvapením, které otevřelo bohatý pohled do naší minulosti, byla výstava Josefa Navrátila, pořádaná amatéry a sběrateli v Rudolfinu na začátku roku 1909. Znal jsem některé krajinky tohoto zapomenutého umělce, jehož K. B. Mádl celkem odbyl v historickém pohledu na naše umění v Památníku České akademie. Bývaly ozdobou staropražských domácností. Chodil jsem dlouho kolem výlohy Topičova závodu, kde stále nabízena byla jeho veliká krajina. Otec kdysi chtěl koupit toto dílo slánského rodáka – ale stálo sto šedesát korun, sumu přesahující učitelské možnosti.
— V. V. Štech [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Praha 1 - území, symboly, ulice, památky, historie
  2. ŠIMEK MGR, Jiří; RYDYGR ING, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 10.  
  3. V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 200–201

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Pečírka: Josef Navrátil. Mánes - Melantrich, Praha 1940.
  • Josef Navrátil a český romantismus. Katalog výstavy obrazů J. Navrátila a 19 malířů z let 1800–1870. Litoměřice červen–srpen 1987.
  • V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 56, 91, 125, 134, 200–203, 215, 218, 225, 239

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu