Josef Matěj Navrátil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Matěj Navrátil
Josef Navrátil (obraz J. Čermáka)
Narození 17. února 1798
Slaný
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 21. dubna 1865 (ve věku 67 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodný dům Josefa Navrátila ve Slaném (Vinařického ul. čp. 12)

Josef Matěj Navrátil (17. února 1798 Slaný21. dubna 1865 Praha) byl český malíř.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Navrátil se vyučil u otce malířem pokojů a po dalším studiu na pražské Akademii se stal malířem-dekoratérem, i dál se vzdělával, také na četných cestách do zahraničí, zvláště do Švýcarska. Jeho nástěnné malby z tohoto raného období zdobí dodnes různé objekty v Praze (včetně Pražského hradu), Poštovního muzea a zámky v Liběchově, Ploskovicích, Zákupech, Jirnech (s jeho známým Alpským pokojem) a jinde.

Jeho věhlas rostl a v roce 1850 se stal předsedou Jednoty výtvarných umělců. O jedenáct let později ale musel své aktivní malířské dráhy zanechat, protože částečně ochrnul na následky záchvatu mrtvice. Dožil v chudobě.

Josef Navrátil: Horská krajina u Vyššího Brodu. Kolem 1830.

První souborná výstava jeho díla se uskutečnila až posmrtně v roce 1909 v pražském Rudolfinu. V roce 1952 se po něm byla pojmenována ulice poblíž Karlova náměstí v Praze.[1]

Inspiroval fotografa Josefa Sudka, který v padesátých letech objevuje jeho malířská zátiší, která reprodukoval nejen pro tisk, ale také sám pro sebe. Nechal se jimi ovlivnit při zaznamenávání kolínské krajiny a po druhé světové válce vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila, 1954.

Slepcův den
File:Ruiny hradu kvaš.jpg

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Navrátil byl vynikající krajinář, ale nejvíce se zapsal svými zátišími a figurálními malbami a jejich skicami. V jeho obrazech dochází k míšení nejrůznějších stylů, ve skicách se dostává až na pokraj impresionismu.

Na císařském zámku v Zákupech při jeho úpravách jako budoucího sídla císaře v letech 1850 – 1853 s pomocí pomocníků vyzdobil 20 pokojů historickými a žánrovými obrazy, ornamenty, alegoriemi.[2]

Josef Navrátil: Lesní krajina s děvčetem. 40. léta 19. stol.

Citát[editovat | editovat zdroj]

Velikým poučením a překvapením, které otevřelo bohatý pohled do naší minulosti, byla výstava Josefa Navrátila, pořádaná amatéry a sběrateli v Rudolfinu na začátku roku 1909. Znal jsem některé krajinky tohoto zapomenutého umělce, jehož K. B. Mádl celkem odbyl v historickém pohledu na naše umění v Památníku České akademie. Bývaly ozdobou staropražských domácností. Chodil jsem dlouho kolem výlohy Topičova závodu, kde stále nabízena byla jeho veliká krajina. Otec kdysi chtěl koupit toto dílo slánského rodáka – ale stálo sto šedesát korun, sumu přesahující učitelské možnosti.
— V. V. Štech [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Praha 1 - území, symboly, ulice, památky, historie
  2. ŠIMEK MGR, Jiří; RYDYGR ING, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. Kapitola Úvod, s. 10.  
  3. V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 200–201

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Pečírka: Josef Navrátil. Mánes - Melantrich, Praha 1940.
  • Josef Navrátil a český romantismus. Katalog výstavy obrazů J. Navrátila a 19 malířů z let 1800–1870. Litoměřice červen–srpen 1987.
  • V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 56, 91, 125, 134, 200–203, 215, 218, 225, 239

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]