Anna Marie Františka Toskánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Marie Františka Toskánská
Anna Marie Františka Toskánská
Anna Marie Františka Toskánská
Narození 13. června 1672
Ostrov nad Ohří
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 15. října 1741 (ve věku 69 let)
Zákupy
České královstvíČeské království České království
Manžel Philip William August a Gian Gastone Medici
Děti Marie Anna Karolína Neuburská
Rodiče Julius František Sasko-Lauenburský a Hedviky Marie Augusta von Pfalz-Sulzbach
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Marie Františka Terezie, princezna Sasko-Lauenburská, hraběnka z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánská (13. června 1672, Ostrov nad Ohří15. října 1741, Zákupy) patřila k nejvýznamnějším barokním šlechtičnám u nás. Proslula svou zbožností a moderní, často velmi nákladnou přestavbou svých sídel.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Osobní erb Anny Marie coby velkovévodkyně toskánské

Dcera Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského[1] a Hedviky Marie Augusty von Pfalz-Sulzbach se narodila 13. června 1672 v Ostrově nad Ohří. Jejím rodičům, kteří po sobě zanechali pouze dva potomky doživší se dospělosti – Annu Marii Františku a její sestru Sybillu Marii Augustu, patřila různá území v západních, středních i severních Čechách, například byli vlastníky panství zákupského, ploskovického, hornopolického, buštěhradského, dále Ostrova nad Ohří, Svádova, Loketska, Zvoleněvsi, Míkovic atd. Tento majetek byl po smrti Julia Františka v roce 1689 rozdělen mezi dvě dcery. Zatímco o tři roky mladší Sybille Marii Augustě připadne jen Ostrov nad Ohří s Loketskem, dědí starší sestra většinu statků, které její otec během svého úspěšného života nashromáždil, čímž se z Anny Marie Františky stává velmi atraktivní nevěsta.

První manželství[editovat | editovat zdroj]

Budovy na předpolí zámku v Zákupech

1. října 1690 se zasnoubila s Filipem Vilémem Augustem princem a falckrabětem z Neuburgu, bratrem manželky císaře Leopolda I., se kterým ji sezdal ještě během října téhož roku v roudnickém zámku Lobkowiczů tamní probošt Horneck. Novomanželé si za své sídlo vybrali zámek v Zákupech, který v té době byl právě upravován významným italským barokním architektem působícím především v severních Čechách Juliem Broggiem, u něhož si zakázku objednal ještě předchozí majitel a otec Anny Marie Františky Julius František. Z dnes dostupných informací můžeme soudit, že manželství bylo relativně šťastné, a že si manželé rozuměli i po stránce citové. Téměř na den přesně rok po svatbě se narodila jejich první dcera, Leopolda Eleonora, která ale umírá ještě v batolecím věku v roce 1693. Ve stejný rok se jim sice narodí druhá dcera, Marie Anna Karolína, která se dožije dospělosti, ale bohužel krátce po jejím narození umírá její otec, ani ne pětadvacetiletý Filip Vilém August, manžel Anny Marie Františky, která se tak v pouhých jednadvaceti letech stala vdovou.

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

Toskánský palác zakoupený Annou Marií Františkou v roce 1718

Na naléhání ze strany svého švagra, císaře Leopolda I., se v Düsseldorfu roku 1697 znovu provdala, přestože byla původně rozhodnuta zůstat vdovou, a to za posledního mužského potomka velkovévodského toskánského rodu Medici, jehož jí sehnali její bavorští příbuzní, Giovanniho Gastona. Tento svazek vytvořený z politických důvodů, jehož cílem bylo přivést na svět mužského potomka, naprosto selhal. Oba dva byli značně rozdílné povahy. On vedl velmi nákladný život plný šlechtických, nepříliš však šlechetných radovánek. Nakonec ho žití v Čechách po několika letech omrzelo a roku 1708 se odstěhoval od své manželky do Florencie, kde dožil roku 1737, aniž by se byli od té doby viděli. Dle manželské smlouvy po něm ovdovělá nic kromě titulu nedědila, což ji ovšem příliš trápit nemuselo, neboť statky náležející Anně Marii Františce tvořily dosti pevnou ekonomickou jednotku, která jí vynášela dostatečné prostředky na pokrytí obrovských výdajů na úpravy, rekonstrukce a rozšiřování svých statků, jakož i podpory duchovního života, měla.

Zbytek života[editovat | editovat zdroj]

Zámek Ploskovice

Jak lze vyčíst z již zmíněného, většinu života věnovala velkovévodkyně zvelebování svých panství. Staví nové zámky, fary, kostely a kupuje ostatky několika svatých (např. sv. Pavla, sv. Kristýny) z Říma do kostelů na svých državách. Dokonce roku 1718 koupila palác vystavěný hrabětem Thunem na pražských Hradčanech, dnešní Toskánský palác, sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Je také znám její vlídný vztah k sedlákům, hajným a dalším lidem, kteří měli podíl na správě jejích majetků, které, ač měla ráda luxus a přepych, pravidelně navštěvovala, což jí vynášelo respekt u svých poddaných. V Zákupech, kde žila 52 let, dala postavit roku 1708 sousoší Nejsvětější Trojice[2], po zničujícím krupobití v roce 1725 nechala vybudovat zámecký rybník. Vévodkyně, v Zákupech nazývaná časem Stará výsost, měla na zámku 120 dvořanů a služebníků, udržovala si zde i stáj pro velbloudy.[1]

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech

Další smrt v rodině Annu Marii Františku velmi zasáhla, neboť to byla smrt její sestry Sybilly Marie Augusty v roce 1733, se kterou si byla velmi blízká. O pět let později, když zemřel manžel její dcery Marie Anny Karolíny Ferdinand, vévoda Bavorský, se její dcera stěhuje zpět do Zákup, kde žije se svou matkou až do 15. října 1741, kdy Anna Marie Františka umírá.[1][2] Byla pohřbena pod sakristií děkanského kostela sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech, kde leží oděna do roucha celestýnek po boku svého prvního manžela. Většinu majetku dědila její dcera.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Z prvního manželství s Filipem Vilémem, falckrabětem z Neuburgu se velkovévodkyni narodila dne 30. ledna 1693 jediná dcera Marie Anna Karolína. Ta se roku 1719 provdala za Ferdinanda, vévodu bavorského z rodu Wittelsbachů, bratra Karla VII. Bavorského.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ŠIMEK, Jiří. Povídání o Zákupech. Zákupy : Město Zákupy, 2004. ISBN 80-239-4495-9. Kapitola Od Bílé hory ke zrušení nevolnictví, s. 29.  
  2. a b ŠIMEK MGR, Jiří; RYDYGR ING, Zdeněk; KIRSCHNER, Bernard. Zákupy a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2010. ISBN 978-80-86914-01-5. S. 7.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Johann Samuel Ersch, Johann Gottfried Gruber: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künste: in alphabetischer Folge von genannten Schriftstellern
  • Peter von Kobbe: Geschichte und Landesbeschreibung des Herzogthums Lauenburg
  • James Cleugh: Die Medici. Macht und Glanz einer europäischen Familie

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]