Achillion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Achilleion
Základní informace
Slohklasicistní architektura
Výstavba1890
Pojmenováno poAchilles
Poloha
AdresaАхилејо 490 84, Грчка, Střední Korfu a Diapontské ostrovy, ŘeckoŘecko Řecko
Souřadnice
Map
Další informace
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Achielleion
Sloupořadí devíti mramorových soch Múz

Achillion (někdy též Achilleion, Achileon, či Achilion; řecky Αχίλλειο či Αχίλλειον) je letní zámeček (palác či honosná vila) rakouské císařovny Alžběty „Sissi“ Bavorské. Jde o stavební památku z roku 1890 na řeckém ostrově Korfu, kterou v pompejském (neoklacisistním) slohu postavili italští architekti Rafael Kavit a Antonio Landi pro rakouskou císařskou rodinu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1891, kdy byl zámeček zprovozněn, až do roku 1898, kdy byla císařovna Alžběta v Ženevě zavražděna při atentátu, sloužil císařovně jako místo pro odpočinek a rozptýlení. Pobývala zde také, mimo jiné, též kvůli svému zdravotnímu stavu, kdy vyhledávala zejména místní příznivé přímořské klima.

Objekt byl pojmenován podle antického hrdiny Achilla, neboť císařovna Alžběta byla velkou obdivovatelkou a milovnicí starořecké antické kultury a vzdělanosti. Název zámku je pak připomínán i ve vlysu nacházejícím se nad jeho hlavním vchodem, kde je vyobrazen Achilleus na válečném voze, v přilehlé zahradě se nachází i jeho dvě další sochy. Celý objekt byl vyzdoben mnoha uměleckými předměty s převažujícími antickými motivy.

Zámek byl vystavěn na terénní vyvýšenině (na pahorku) nacházejícím se asi 10 kilometrů od hlavního města ostrova Korfu v místě, kde je velmi krásný výhled jak na samotné na hlavní město, tak i na moře i na větší část pobřeží ostrova. V okolí zámku byla na svahu zřízena velká terasovitá zámecká zahrada (zámecký park), která je dodnes velmi dobře udržovaná a zčásti přístupná veřejnosti, táhne se od zámku až dolů k moři, kde byl pro císařovnu vybudován soukromý přístav.[1]

Po Alžbětině smrti byl zámek deset let nevyužíván, v roce 1908 jej od císaře Františka Josefa I. zakoupil německý císař Vilém II., ten jej užíval až do vypuknutí první světové války, kdy jej zabavila řecká vláda. Během obou světových válek zámek sloužil jakožto nemocnice a štábní budova.

Po druhé světové válce byl zámek využíván soukromou firmou také jako kasino (ve své době vůbec první v celém Řecku).

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiéry v zámku se v převážné míře dochovaly do dnešních doby v dobrém stavu, první dvě podlaží jsou v současnosti přístupné pro veřejnost, přístupné není pouze poslední 2. patro, kde se původně nacházely pokoje císaře Františka Josefa I. a nejmladší dcery arcivévodkyně Marie Valerie.

V přízemí se původně nacházela modlitebna, jídelna zařízená v renesančním stylu, kuřácká místnost a přijímací sál, v 1. patře se pak nalézaly pokoje císařovny Alžběty.

Umělecké artefakty[editovat | editovat zdroj]

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Exteriér[editovat | editovat zdroj]

  • socha císařovny Alžběty Bavorské před hlavním vchodem do zámku
  • Kolonáda: sloupořadí 9 Múz se skulpturami Tří Grácií – vyhlídkové místo, zahradní terasa, kde 13 bust antických filozofů a básníků (arkáda »moudrých mužů«)
  • bronzové sochy 2 zápasníků pod vyhlídkovou terasou
  • na schodišti v zahradě sochy starověkých řeckých bohů: Apollón, Hermés, Artemis a Afrodita
  • socha Umírající Achilleus v zahradě
  • několikametrová litinová socha Vítězný Achilleus v zahradě

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Patrně nejvzácnější sochou je ta, představující umírajícího reka, snažícího se vytáhnou si šíp ze zranitelné paty.

Zámek ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Objekt použili i filmaři pro natáčení exteriérů snímku s Jamesem Bondem Jen pro tvé oči (1981; anglicky For Your Eyes Only).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHRUDIMSKÝ, Pavel. Achilleion, oblíbený cíl na ostrově Korfu. Cestujeme. Haló noviny. Futura, a.s., 2. leden 2019, roč. 29, čís. 1, s. 9. ISSN 1210-1494. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Michael Meier: Achilleion auf Korfu (Große Baudenkmäler, sešit 179). München/Berlin 1963 (německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]