Hohenbergové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hohenbergové
Herzog Hohenberg 1917.png
Erb rodu Hohenbergů, udělený roku 1917
Země České království, Rakousko-Uhersko
Tituly Knížata, vévodové
Zakladatel František Ferdinand d'Este
Rok založení 1900
Současná hlava Georg Hohenberg

Knížecí rodina Hohenbergů byl rakouský šlechtický rod, jenž vznikl v souvislosti se sňatkem následníka rakousko-uherského trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda pocházejícího z Habsbursko-Lotrinské dynastie, a jeho manželky, hraběnky Žofie Chotkové.

Dynastie Hohenbergů byla založena výnosem císaře Františka Josefa I., kdy po sňatku dvojice v roce 1900 na zámku v Zákupech, ustanovil Žofii kněžnou z Hohenbergu (Fürstin von Hohenberg) s předepsaným oslovením Její Jasnost (Ihre Durchlaucht). Roku 1909 císař povýšil Žofii do vyššího stavu vévodkyně (Herzogin) ad personam s oslovením Její Výsost (Ihre Hoheit). Jelikož byl sňatek Žofie a Františka Ferdinanda morganatický, žádné z jejich čtyř dětí nemělo (po přísaze následníka trůnu Františka Ferdinanda) nárok na rakousko-uherský trůn.

Titul vévody z Hohenbergu byl vytvořen pro knížete Maxmiliána z Hohenbergu roku 1917 císařem Karlem I., tři roky po atentátu v Sarajevu na jeho rodiče v roce 1914, který dal podnět k vypuknutí první světové války.

Hlava rodiny měla titul vévoda a ostatní členové kníže/kněžna. Všichni členové byli oslovováni Jasnost. Po rozbití Rakouska-Uherska byly všechny rakouské šlechtické tituly zrušeny zákonem z roku 1919 a od tohoto data jména sestávají jen ze jména a příjmení, bez "von" či bez titulu.

V roce 1938 byli členové rodiny, kteří se postavili proti Hitlerovi, zatčeni nacisty a deportováni do dachauského koncentračního tábora a byli osvobozeni až roku 1945. Současnou hlavou rodiny je vévoda Jiří z Hohenbergu, jenž byl za pontifikátu papeže Jana Pavla II. velvyslancem Rakouské republiky při Svatém stolci.

Knížata a vévodové z Hohenbergu[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Pamětní mince: Hohenbergům byl rakouskou republikou zabaven rodinný majetek mezi ostatním i rodinné sídlo, zámek Artstetten, který byl zvolen jako ústřední motiv pro pamětní desetieurové mince (vyraženy 13. října 2004). Rub znázorňuje vstup do krypty rodiny Hohenbergů. Vlevo jsou dvě podobizny, zachycující arcivévodu Františka Ferdinanda a Žofii, vévodkyni z Hohenbergu.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]