Administrativní dělení Česka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká republika se administrativně dělí na 14 krajů, 77 okresů[p 1] (okresy byly i po zavedení obcí s rozšířenou působností ponechány především pro statistické účely a státní správu), 205 obcí s rozšířenou působností. Dále je území republiky administrativně spravováno 393 pověřenými obecními úřady.[1] Celkem se v Česku nalézá 6 250 obcí. Státní správu vykonávají všechny jmenované složky administrativního dělení vyjma obcí, samosprávu také všechny složky kromě okresů.
Obsah |
[editovat] Přehled administrativního dělení
.svg){kind=small}
-znak.png){kind=small}
_znak.jpg){kind=small}
.gif){kind=small}
_-_coat_of_arms.png){kind=small}
_znak.jpg){kind=small}
_CoA_CZ.jpg){kind=small}
_-_coat_of_arms.gif){kind=small}
.png){kind=small}
[editovat] Vývoj administrativního členění
[editovat] Správní členění 1862–1918
| Království české | Markrabství moravské | Vévodství slezské | |
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 6 (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště, Znojmo) | 3 (Bílsko, Frýdek, Opava) |
| politické okresy | 92 | 33 | 8 |
[editovat] Správní členění 1920–1928
| Země česká | Země moravská | Země slezská | |
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 6 (Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, Uherské Hradiště, Znojmo) | 2 (Frýdek, Opava) |
| politické okresy | 103 | 36 | 9 |
[editovat] Správní členění 1928–1938
| Země česká | Země moravskoslezská | |
| statutární města | 2 (Liberec, Praha) | 3 (Brno, Olomouc, Opava) |
| politické okresy | 103 | 45 |
[editovat] Přehled změn administrativního dělení
- 1921 – pokus o zavedení žup
- 1928 – zánik Země moravské a Země slezské, vznik Země moravskoslezské
- 1938 – oddělení Sudet a Českotěšínska, vznik Sudetské župy
- 1939 – vznik Protektorátu Čechy a Morava
- 1945 – obnovení Československa
- 1949 – rozdělení Československa na kraje; zrušení zemí
- 1960 – zavedení 7 krajů a 76 okresů
- 1. ledna 1995 – obnovení okresu Jeseník (oddělením částí okresů Bruntál a Šumperk)
- 1. ledna 2000 – vznik nových krajů (krajské úřady začaly fungovat po listopadových prvních krajských volbách)
- 1. ledna 2003 – zrušení 77 okresních úřadů pro státní správu a zavedení 205 obcí s rozšířenou působností
- od 1. ledna 2007 (na základě vyhlášky 513/2006 Sb.) se hranice okresů změnily tak, že již správní obvod většiny obcí s rozšířenou působností nezasahuje mimo vlastní okres. Výjimkou jsou dosud 33 obce spadající do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod (4 obce leží v okrese Nymburk), Jihlava (1 obec leží v okrese Havlíčkův Brod), Stod (9 obcí leží v okrese Domažlice), Tanvald (1 obec leží v okrese Semily), Turnov (13 obcí leží v okrese Liberec a 3 obce leží v okrese Jablonec nad Nisou) a Valašské Klobouky (2 obce leží v okrese Vsetín).
[editovat] Administrativní dělení podle účelu
| Jednotka | Počet | Vykonávaná agenda | Úřad |
|---|---|---|---|
| Kraj | 14 | Působnost | Krajský úřad |
| Obec s rozšířenou působností | 204 | Působnost | Obecní úřad (městský úřad) |
| Pověřená obec | 384 | Pověřený obecní úřad | |
| Obec | 6 250 | Obecní úřad | |
| Okres | 77 | ||
| Senátní obvod | 81 |
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
- Země Československé republiky
- Kraje v Česku
- Okresy v Česku
- Seznam obcí s rozšířenou působností
- Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem
- Vývoj administrativního dělení Česka
[editovat] Reference
- ↑ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE. Portál regionálních informačních servisů, 2009. Dostupné online. (cz)
- ↑ Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
[editovat] Poznámky
- ↑ Hlavní město Praha není de facto okres, ale má některé shodné pravomoce. Území ČR se tak dělí na 76 okresů a Prahu.
|
||||||||||
