Administrativní dělení Arménie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Provincie Arménie
Mapa provincií Arménie
Legenda
Číslo Provincie Hlavní město
provincie
1 Aragac'otn Ashtarak
2 Ararat Artašat
3 Armavir Armavir
4 Gegharkunik Gavar
5 Kotajk Hrazdan
6 Lorri Vanadzor
7 Širak Gjumri
8 Sjunik Kapan
9 Tavuš Ijevan
10 Vajoc Dzor Yeghegnadzor
11 Jerevan

Arménie je rozdělena do jedenácti administrativních divizí. Z toho deset provincií je známo jako marzer (մարզեր) nebo v jednotném čísle marz (մարզ) v arménštině.

Jerevan má speciální administrativní status jakožto hlavní město země. Nejvyššímu představiteli v každé z deseti provincií se říká marzpet a je jmenovaný arménskou vládu. V Jerevanu je nejvyšší představitel starosta, kterého jmenuje prezident.

Provincie[editovat | editovat zdroj]

Tabulka s informacemi obsahuje jméno provincie, počet obyvatel, procentuální zastoupení obyvatelstva a hustotu zalidnění. Čísla jsou z Národního statistického úřadu arménské republiky.
Poznámka: Provincie Gegharkunik také zahrnuje jezero Sevan, které pokrývá oblast 1 278 km².

Provincie Počet
obyvatel
 % Hustota
zalidnění
Jerevan 1 091 235 36.3% 5196.4 km²
Širak 257 242 8.6% 96.0 km²
Armavir 255 861 8.5% 206.2 km²
Lorri 253 351 8.4% 66.8 km²
Ararat 252 665 8.4% 126.1 km²
Kotajk 241 337 8.0% 114.9 km²
Gegharkunik 215 371 7.2% 58.9 km²
Sjunik 134 061 4.5% 29.8 km²
Aragac'otn 126 278 4.2% 45.8 km²
Tavuš 121 963 4.1% 39.1 km²
Vajoc Dzor 53 230 1.8% 22.1 km²

Komunity (hamaynkner)[editovat | editovat zdroj]

V každé provincii jsou komunity (hamaynkner, hamaynk v jednotném čísle). Každá komunita je samosprávná a skládá se z jedné nebo více osad (bnakavayrer, bnakavayr v jednotním čísle). Osady jsou označovány jako města (kaghakner, kaghak v jednotném čísle) nebo vesnice (gyugher, gyugh v jednotném čísle). V roce 2007 bylo v Arménii 915 komunit, z nichž 49 je považováno za městské a 866 za venkovské. Jerevan má také status komunity. Kromě toho je Jerevan rozděleno do 12 samosprávných okrsků.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]