Sedlčany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sedlčany
Sedlčanská radnice na náměstí T.G.Masaryka

Sedlčanská radnice na náměstí T.G.Masaryka

znak obce Sedlčanyznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ020B 541281
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 36,47 km²
počet obyvatel: 7 473 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 321 m
PSČ: 264 01
zákl. sídelní jednotky: 23
části obce: 10
katastrální území: 7
adresa městského úřadu: Městský úřad Sedlčany
Náměstí TGM 32
264 01 Sedlčany
starosta / starostka: Ing. Jiří Burian
Oficiální web: http://www.mu.sedlcany.cz
E-mail: mu@sedlcany.cz

Sedlčany
Red pog.png
Sedlčany
Sedlčany, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
J. Willenberg: Sedlčany roku 1602
Raně gotický kostel sv. Martina ze 13.století.
Barokní kostel P. Marie (Církvička)

Sedlčany (něm. Seltschan) leží v jihovýchodní části okresu Příbram, v tzv. Sedlčanské kotlině na soutoku Mastníku a Sedleckého potoka. V současnosti jsou třetím největším městem okresu; sídlí v nich obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vykonává státní správu v přenesené působnosti i pro další blízké obce.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Historie Sedlčan.

První písemná zmínka pochází již z roku 1294. Již od 12. století[zdroj?] byly střediskem Středního Povltaví. Na počátku 14. století patřila tehdejší trhová ves Rožmberkům, kterým patřily i místní zlaté doly. Za vlády Karla IV. je ale museli vrátit královské komoře. V 15. století získalo město mnoho privilegií a do městského znaku rožmberskou pětilistou růži. V roce 1580 město získal známý stavitel rybníků - regent Jakub Krčín z Jelčan, který začal brzy vybírat od projíždějících kupců vysoké mýtné. Kvůli tomu se začali kupci městu vyhýbat, což způsobilo spor Krčína s měšťany.

Další větší rozvoj města nastal až v roce 1894, po vybudování železniční tratě Olbramovice - Sedlčany. Nová Radnice byla postavena v roce 1903; dnes jsou na ní umístěny památníky padlých v obou světových válkách. Za 2. světové války došlo ke zřízení nacistického vojenského výcvikového prostoru, a k vystěhování Sedlčanska, Sedlecka a Voticka (kde byla velká koncentrace tradičního českého obyvatelstva). 8. května 1943 byla v Sedlčanech zřízena pobočka přesídlovací kanceláře, která zajišťovala vystěhování obyvatel města do 1. srpna 1943. Po roce 1945 začaly vznikat velké průmyslové závody (Sedlčanské strojírny, Povltavské mlékárny, později BIOS, KDS, Hamiro a j.).

Sedlčanské muzeum.

Roku 1950 byla k obci Sedlčany připojena obec Lhotka.[1]

  1. Demografický vývoj
Rok 1869 1900 1930 1950 1970 1991 2006 2011
Počet obyvatel 4 428 4 583 4 108 3 713 5 462 7 959 7 660 7576

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Sedlčany (2499 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní správa, berní úřad, okresní četnické velitelství, 2 katolické kostely, synagoga, hospodářská škola odborná, Okresní museum, obchodní grémium, společenstvo kovářů, krejčí, mlynářů, obuvníků, řezníků a stavebních živností, sbor dobrovolných hasičů, 2 cihelny, 2 hospodářská družstva, 4 mlýny, továrna na hospodářské stroje

Služby (výběr):

3 lékaři, 2 zvěrolékaři, 2 advokáti, notář, bio invalidů, fotoateliér, 2 geometři, 3 hodináři, 13 hostinců, 2 hotely (Kracík, U lva), hudební škola, knihtiskárna, lékárna U bílého lva, puškař, Městská spořitelna v Sedlčanech, Okresní záložna hospodářská v Sedlčanech, Živnostenská záložna v Sedlčanech, stavební družstvo, 2 zahradnictví

Ve vsi Červený Hrádek (přísl. Janov, Lhotka, Přibýška, Vítěž, 503 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

2 hostince, 2 krejčí pro dámy, krejčí pro pány, lihovar, 2 mlýny, povozník, 6 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, 2 velkostatky (Mladota, Počepický), zámečník

V obci Libíň (přísl. Doubravice, Klimětice, Ustupenice, 255 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

2 hostince, kovář, obuvník, 10 rolníků, 2 trafiky, velkostatkář Buchar

V obci Sestrouň (přísl. Hradištko, Zberaz, 293 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

2 hostince, košíkář, kovář, krejčí, lom, mlýn, pokrývač, pila, 2 rolníci, švadlena, 2 trafiky, truhlář

V obci Solopysky (261 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

drogerie, 2 hostince, kovář, 3 lomy, obuvník, 2 pojišťovací jednatelství, 2 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika

V obci Třebnice (přísl. Břekova Lhota, Štileček, 480 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Sedlčan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 hostince, kolář, kovář, krejčí, lihovar, mlýn, obuvník, 3 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, 2 švadleny, 3 trafiky, 2 truhláři, velkostatkář Šembera

Území města[editovat | editovat zdroj]

Centrum města tvoří náměstí T. G. Masaryka se starou radnicí (v níž je městské muzeum), novou radnicí a obchodním domem Rozvoj. Přímo přes náměstí prochází severojižním směrem silnice II/105, která v centru nese název 28. října, na severu Církvičská a na jihu Sedlecká. Jižně od náměstí se nachází kostel sv. Martina, u severního okraje vlastního města poblíž Povltavských mlékáren kostel Nanebevzetí Panny Marie (nazývaný Církvička) a obchodní centrum Pramen. Severozápadně od centra se nachází Severní sídliště. Západně od centra se nacházejí výrazné kopce Cihelný vrch (470 m n. m.) a Sedlčanský Šiberný (478 m n. m.). Z jižní strany míjí centrum města silnice I/18 a se silnicí II/105 se kříží na kruhovém objezdu, v jehož blízkosti jsou tři obchodní centra: LIDL, Penny Market a Billa. V okolí leží Němečkova cihelna, jižněji pak velký zemědělský areál a Šípkova cihelna.

Město Sedlčany se skládá z deseti částí na sedmi katastrálních územích.

V latastrrálním území Sedlčany leží samotné město. Na pravém břehu Mastníku, tedy ve východní části města, se v okolí železniční tratě nachází čtvrť Lhotka, plynule navazující na centrum, východněji pak Červený Hrádek a Na Skalách. Severně od osady Na Skalách se nachází (stále ještě v katastrálním území Sedlčany) část obce Vítěž. Východně od Vítěže leží Kolihový les.

V severní část města se nachází katastrální území Sestrouň. Kromě vesnice Sestrouň zahrnuje ještě vesnice Hradišťko a Zberaz a menší osady Na Chalupách a Roudný. Jižně od Roudného je krosový okruh Kotlina.

Západní část území města tvoří katastrální území Solopysky u Třebnic, zahrnující i osadu Šaldovna, katastrální území Třebnice, zahrnující též osady (ZSJ) Štíleček, Mleč a Podlipí, a katastrální území Oříkov, zahrnující též osady Oříkovec a Nová Hospoda. Na jihojihozápadě k městu patří katastrální území Doubravice u Sedlčan s vesnicí Doubravice a osadou Ústupenice, a na jihu města pak katastrální území Libíň zahrnující kromě Libíně i osadu Klimětice.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Sedlčanská nemocnice na severní straně náměstí TGM.

Po listopadu 1989 došlo k privatizaci velkých průmyslových podniků, vzniku nových soukromých firem, úpravě historického jádra města i předměstí, ale také k částečnému úbytku obyvatel způsobenému hlavně nepříznivým přirozeným demografickým vývojem. V roce 2003 došlo k reformě veřejné správy. Byl zrušen i příbramský okresní úřad a některé jeho pravomoci převzala také sedlčanská radnice.

Výsledky voleb[editovat | editovat zdroj]

Volby 2006 ve městě Sedlčany
Strana Počet hlasů Procent
ODS 1567 37,37
ČSSD 1266 30,19
KSČM 492 11,73
KDU-ČSL 288 6,86
SZ 263 6,27

Služby[editovat | editovat zdroj]

Ve městě najdeme nemocnici, ordinace praktických i speciálních lékařů, poštu, oddělení republikové i městské policie, Stanici technické kontroly, 3 mateřské a 2 základní školy, gymnázium, 2 učiliště, a základní uměleckou školu.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sedlčanech.

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

V Havlíčkově ulici najdeme kulturní dům s divadelním sálem a kinem. Mezi další důležité kulturní stánky patří například také městské muzeum na náměstí nebo městská knihovna.

Obchodní dům Rozvoj na jižní straně náměstí v Sedlčanech.

V Sedlčanech najdeme známé přírodní motokrosové závodiště Sedlčanská kotlina. Dále také zimní (krytý led) i normální stadion, tenisovou halu, a velké množství různých hřišť a tělocvičen. V Sedlčanech najdete také skatepark, na Šiberném vrchu se nachází přírodní sjezdovka s jednoduchým lyžařským vlekem.

Od roku 1995 zde působí softbalový oddíl SK Pegas Sedlčany, který od roku 1997 hraje na stadionu v Luční ulici. V současné době má čtyři oddíly - v dospělé i mládežnické kategorii mužů a žen.

Místní hokejový klub Tatran Sedlčany hraje krajský přebor.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Město protínají silnice I/18 Rožmitál pod Třemšínem - Příbram - Sedlčany - Olbramovice a II/105 Jesenice - Jílové u Prahy - Neveklov - Sedlčany - Milevsko - České Budějovice, ve městě končí silnice II/119 Dobříš - Cholín - Nalžovice - Sedlčany a II/120 Sedlčany - Sedlec-Prčice - Sudoměřicee u Tábora - Mladá Vožice.
  • Železnice
Do města vede železniční trať 223 Olbramovice - Sedlčany s koncovou železniční stanicí Sedlčany asi 0,7 km od náměstí T. G. Masaryka. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla zahájena roku 1894.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Dobříš, Heřmaničky, Milevsko, Petrovice, Plzeň, Praha, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Sedlec-Prčice, Tábor, Votice. Autobusové stanoviště se nachází přibližně ve třetině cesty mezi hlavním náměstím a nádražím, je tvořené 8 ostrovními nástupišti na ploše a dalšími 4 stanovišti po obvodu.
  • Železniční doprava
Po trati 223 jezdilo v pracovní dny 9 osobních vlaků, o víkendu 7 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Území města protínají cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Kosova Hora - Červený Hrádek - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - Dolní Líšnice, č. 8133 Sedlčany - Příčovy - Dublovice - Chramosty a č. 8136 Prosenická Lhota - Sedlčany.
  • Pěší turistika
Městem procházejí turistické trasy červená turistická značka Sedlčany - Příčovy - Chlum - Hrazany, červená turistická značka Milevsko - Petrovice - Vysoký Chlumec - Sedlčany - Křečovice - Neveklov, modrá turistická značka Kosova Hora - Sedlčany a zelená turistická značka Jesenice - Libíň - Sedlčany.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Sedlčany ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb. ze dne 9. února 1951, o změnách úředních názvů míst v roce 1950
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1526. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 135. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 724. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1535. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1576. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1731-1732. (česky a německy)

Literatura[editovat | editovat zdroj]