Křepenice
| Křepenice | |
|---|---|
Pohled na vesnici z vrchu Libešova |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020B 540579 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Příbram (CZ020B) |
| obec s rozšířenou působností: | Sedlčany |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,19 km² |
| počet obyvatel: | 158 (2005) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 42′ 10″ s. š., 14° 20′ 51″ v. d. |
| nadmořská výška: | 355 m |
| PSČ: | 264 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Křepenice Křepenice 79 264 01 Sedlčany |
| starosta / starostka: | Dana Vokrouhlíková |
| Oficiální web: http://krepenice-obec.cz/ E-mail: krepenice@tiscali.cz |
|
Křepenice jsou obec a malá vesnice 5 km jižně od Cholína na Sedlčansku v okrese Příbram. První písemné zprávy o ní pochází z roku 1045.
Obsah |
Historie[editovat]
Počátky vsi se datují s pronikáním křesťanství do Čech. Osada patřila ke Kamýku a zásluhou Janem Lucemburským se stala obec ve 13. století samostatnou správní jednotkou. V roce 1322 daroval Křepenice Jan Lucemburský Heřmanovi z Milíčína a v roce 1352 byla ves připojena k rožmberským Sedlčanům.
Roku 1580 postoupil statek v Křepenicích se vsí Vilém z Rožmberka vzdělanému a podnikavému Jakubu Krčínu z Ječan, staviteli rybniční soustavy v Jižních Čechách. Krátce na to začal Jakub Krčín stavět renesanční tvrz s dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov, po vzoru rožmberské Kratochvíle. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, protože Vilémův dědic Petr Vok z Rožmberku mu panství prodal.
V době druhé světové války byla ves 31. října 1943 vystěhována a jako součást vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov sloužila zájmům německé armády. Severně od obce je pamětní kámen, připomínající koncentrační tábor SS.
Územněsprávní začlenění[editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[1]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
- 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[3]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Rok 1932[editovat]
V obci Křepenice (307 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]
cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři
Zajímavosti vsi[editovat]
- Tvrz v Křepenicích - V roce 1584 zde dal slavný rybníkář Jakub Krčín vybudovat po vzoru rožmberské Kratochvíle renezanční vodní tvrz a nazval ji Nový hrádek Krčínov. V letech 1590 - 1597 zde sídlil. Ústřední budova byla obklopena hradbou s nárožními baštami, bašty měly renesanční štíty, fasády zdobilo sgrafitové kvádrování. Objekt obklopoval rybník nazývaný Návesník, do tvrze se vjíždělo po kamenném mostě. V současné době je tvrz veřejnosti nepřístupná (soukromý majetek).
Zajímavosti okolí[editovat]
- Drbákov - Albertovy skály - národní přírodní rezervace
- hradiště Malé Kolo – směrem na Oboz (významná rekreační oblast) nad Vltavou leží hradiště Malé (Dolejší) Kolo. Původně to bylo výšinné sídliště chamské kultury v pozdní době kamenné. Později na stejném místě vyrostlo starověká tvrz
- středověká tvrz Velké (Horní) Kolo – ve tvaru kruhu, cca o průměru 45 metrů, obehnaný příkopem a valem
- Nalžovice
- Příčovy
- Veselý kopec
- kaple Navštívení Panny Marie
- Radíč
- Zrůbek
- Hrazany
- Solopysky
- Osečany
- Ostromeč
- Sedlčany
- Kozí Hřbet
- Drahoušek
- Červený Hrádek u Sedlčan
- Krchleby
- Plešiště
- Vysoký Chlumec
- Kamýk nad Vltavou
Doprava[editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Obcí prochází 119 Dobříš - Cholín - Křepenice - Sedlčany.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Chotilsko, Milevsko, Praha, Sedlčany, Slapy.
Turistika[editovat]
- Cyklistika
- Územím obce vedou cyklotrasy č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Svatý Jan - Cholín - Buš a č. 8132 Křepenice - Radíč - Vojkov.
- Pěší turistika
Reference[editovat]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)