Sedlec-Prčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sedlec-Prčice
Centrální dvojměstí s kostelem svatého Vavřince v Prčici a kostelem svatého Jeronýma v Sedlci

Centrální dvojměstí s kostelem svatého Vavřince v Prčici a kostelem svatého Jeronýma v Sedlci

znak obce Sedlec-Prčicevlajka obce Sedlec-Prčiceznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ020B 530573
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 64,11 km²
počet obyvatel: 2778 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 407 m
PSČ: 257 91
zákl. sídelní jednotky: 15
části obce: 36
katastrální území: 15
adresa městského úřadu: Nám. 7. května 62, 257 91 Sedlec-Prčice
starosta / starostka: Miroslava Jeřábková
Oficiální web: http://www.sedlec-prcice.cz/
E-mail: starosta@sedlec-prcice.cz

Sedlec-Prčice
Red pog.png
Sedlec-Prčice
Sedlec-Prčice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Sedlec-Prčice se nachází ve středních Čechách, v okrese Příbram. Skládá se ze 36 místních částí, z nichž centrální dvojměstí (Sedlec a Prčice) má městský charakter, dalších 34 přidružených částí jsou vesnice a osady, některé z místních částí jsou tvořeny i více osadami. Má 2803 obyvatel (k 1. 1. 2013). V letech 1960-2006 náleželo souměstí do okresu Benešov.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pro okolí Sedlce-Prčice se koncem 19. století vžilo pojmenování Český Meran, to proto, že je nápadně podobné krajině kolem italského města Merano. Tak nazval Sedleckou kotlinu asi před 130 lety profesor táborského gymnázia Václav Křížek při školním výletu, srovnával pohled z vrchu s pohledem na alpský sestup k městečku Meran (italsky Merano) a název „Český Merán“ se všeobecně ujal.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo 6. září 1957[1] sloučením původně samostatných obcí, města Sedlec (dříve též Sedlec u Sedlčan, Sedlec na dráze Františka Josefa, Sedlec na dráze Wilsonově, Sedlec u Votic) a městyse Prčice, které spolu těsně sousedí.

Starší a historicky významnější je Prčice, dokládaná již v 11. století. Náležela pánu Vítku z Prčice, od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody Vítkovců, resp. Rožmberků, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni z Ústí.

Městečka a jejich okolí byla poznamenána třicetiletou válkou a těžce zasažena neúrodou a hladomorem v letech 17711772, který připomínají i kříže a pomníčky v okolí. Zachovala si víceméně dodnes svůj venkovský charakter, zejména kvůli absenci průmyslu způsobené nepřítomností železničního spojení. Železnice Praha - Budějovice byla v 19. století vedena 10 – 15 km východně od obou městeček, nejbližší železniční stanice je v obci Heřmaničky cca 6 km severovýchodně. Od 19. století do reformy v roce 1961 byl Sedlec okresním městem.

Město bylo tragicky zasaženo na konci druhé světové války, kdy 7. května 1945 projíždějící jednotky SS vypálily sedleckou školu, v níž povstalí Češi drželi německé zajatce, a postřílely 21 místních občanů. Událost připomínají pomník v místě neštěstí a společný hrob obětí na sedleckém hřbitově.

V současnosti je město zřejmě nejvíce proslulé pořádáním tradičního Pochodu Praha-Prčice.

Historická jádra obou částí dvojměstí jsou součástí městské památkové zóny Sedlec-Prčice

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Milevsko, soudní okres Sedlec[2]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlec
  • 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[4]
  • 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Sedlčany
  • 2007 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Sedlec na Wilsonově dráze (883 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[7]

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 3 lékaři, zvěrolékař, notář, 2 autodopravci, Městský biograf, elektrárna, fotoateliér, 4 hostince, 2 hotely (Na Knížecí, Záložna), lékárna, 2 mlýny, pila, Občanská záložna v Sedlci, Okresní záložna hospodářská, školkařsko-semenářské družstvo, zubní ateliér

Ve městě Prčice (788 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[8]

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, synagoga, klášter milosrdných sester, nemocnice, společenstvo smíšených živností, 2 nákladní autodopravci, cihelna, 3 hostince, kamnář, kapelník, továrna na likéry, 3 mlýny, pila, spořitelní a záložní spolek pro Prčice, 2 stavitelé, strojírna, velkostatek

V obci Divišovice (přísl. Dobrošovice, Mrákotice, Vršovice, 417 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

3 hostince, 2 kováři, 2 mlýny, 7 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky

Ve vsi Jetřichovice (přísl. Cunkov, Javoří, Alenina Lhota, Moninec, Ounuz, Záhoří a Kozinec, 498 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

družstvo pro rozvod elektrické energie pro Jetřichovice, Sánovice a Uhřice, 3 hostince, 3 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, plletárna, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, velkostatek

V obci Měšetice (přísl. Lidkovice, 347 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

bednář, 2 hostince, kolář, kovář, lihovar, mlýn, rolník, trafika, velkostatek

V obci Přestavlky (přísl. Dvorce, Kvašťov, Rohov, Staré Mitrovice, Víska, Záběhlice, 662 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Přestavlkách, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 mlýny, škrobárna, 2 švadleny, 4 trafiky, velkostatek

V obci Uhřice (přísl. Boletín, 167 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

hostinec, družstevní lihovar, 2 mlýny, 2 pily, 3 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek, zámečník

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Sedlci-Prčici.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Město protínají silnice 120 Sedlčany - Sedlec-Prčice - Sudoměřicee u Tábora - Mladá Vožice a 121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Ve vzdálenosti 5 km leží železniční stanice Heřmaničky na železniční trati 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Miličín, Praha, Příbram, Sedlčany, Tábor, Votice.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Kosova Hora - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 0042 Jesenice - Sedlec-Prčice - Heřmaničky - Jankov, č. 0074 Jesenice - Veletín - Cunkov - Jistebnice, č. 1154 Orlík n.Vlt. - Kostelec n. Vlt. - Kovářov - Chyšky - Veletín - Sedlec-Prčice a č. 7143 Petrovice - Nechvalice - Nové Dvory.
  • Pěší turistika
Územím města procházejí turistické trasy červená turistická značka Kosova Hora - Jesenice - Matějov - Jistebnice, modrá turistická značka Nuzov, - Ješetice - Sedelec - Veletín - Obděnice, zelená turistická značka Mitrovice - Kvašťov - Prčice - Sedlec - Matějov - Radešice - Obděnice, žlutá turistická značka Heřmaničky - Kvašťov - Prčice - Sedlec - Jetřichovice - Ounuz - Nadějkov a žlutá turistická značka Kvasejovice - Zvěřinec - Novvé Dvory - Počepice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/50-vyroci-spojeni-od-roku-1957-to-tahnou-spolu/
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1527. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1418. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 498. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 820. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1433. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1755. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu