Sedlec-Prčice
| Sedlec-Prčice | |
|---|---|
Centrální dvojměstí s kostelem svatého Vavřince v Prčici a kostelem svatého Jeronýma v Sedlci |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ020B 530573 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Příbram (CZ020B) |
| obec s rozšířenou působností: | Sedlčany |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 64,11 km² |
| počet obyvatel: | 2803 (1. 1. 2013) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 34′ 3″ s. š., 14° 31′ 50″ v. d. |
| nadmořská výška: | 407 m |
| PSČ: | 257 91 |
| zákl. sídelní jednotky: | 15 |
| části obce: | 36 |
| katastrální území: | 15 |
| adresa městského úřadu: | Nám. 7. května 62, 257 91 Sedlec-Prčice |
| starosta / starostka: | Miroslava Jeřábková |
| Oficiální web: http://www.sedlec-prcice.cz/ E-mail: starosta@sedlec-prcice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Město Sedlec-Prčice se nachází ve středních Čechách, v okrese Příbram. Skládá se ze 36 místních částí, z nichž centrální dvojměstí (Sedlec a Prčice) má městský charakter, dalších 34 přidružených částí jsou vesnice a osady, některé z místních částí jsou tvořeny i více osadami. Má 2803 obyvatel (k 1. 1. 2013). V letech 1960-2006 náleželo souměstí do okresu Benešov.
Obsah |
Historie [editovat]
Město vzniklo 6. září 1957[1] sloučením původně samostatných obcí, města Sedlec (dříve též Sedlec u Sedlčan, Sedlec na dráze Františka Josefa, Sedlec na dráze Wilsonově, Sedlec u Votic) a městyse Prčice, které spolu těsně sousedí.
Starší a historicky významnější je Prčice, dokládaná již v 11. století. Náležela pánu Vítku z Prčice, od něhož odvozují svůj původ nejstarší české šlechtické rody Vítkovců, resp. Rožmberků, páni z Hradce, páni z Landštejna a páni z Ústí.
Městečka a jejich okolí byla poznamenána třicetiletou válkou a těžce zasažena neúrodou a hladomorem v letech 1771 - 1772, který připomínají i kříže a pomníčky v okolí. Zachovala si víceméně dodnes svůj venkovský charakter, zejména kvůli absenci průmyslu způsobené nepřítomností železničního spojení. Železnice Praha - Budějovice byla v 19. století vedena 10 - 15 km východně od obou městeček, nejbližší železniční stanice je v obci Heřmaničky cca 6 km severovýchodně. Od 19. století do reformy v roce 1961 byl Sedlec okresním městem.
Město bylo tragicky zasaženo na konci druhé světové války, kdy 7. května 1945 projíždějící jednotky SS vypálily sedleckou školu, v níž povstalí Češi drželi německé zajatce, a postřílely 21 místních občanů. Událost připomínají pomník v místě neštěstí a společný hrob obětí na sedleckém hřbitově.
V současnosti je město zřejmě nejvíce proslulé pořádáním tradičního Pochodu Praha-Prčice.
Historická jádra obou částí dvojměstí jsou součástí městské památkové zóny Sedlec-Prčice
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Milevsko, soudní okres Sedlec[2]
- 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlec
- 1868 země česká, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[3]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[4]
- 1945 země česká, správní okres Sedlčany, soudní okres Sedlec[5]
- 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[6]
- 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
- 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Sedlčany
- 2007 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany
Rok 1932 [editovat]
Ve městě Sedlec na Wilsonově dráze (883 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[7]
- poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 3 lékaři, zvěrolékař, notář, 2 autodopravci, Městský biograf, elektrárna, fotoateliér, 4 hostince, 2 hotely (Na Knížecí, Záložna), lékárna, 2 mlýny, pila, Občanská záložna v Sedlci, Okresní záložna hospodářská, školkařsko-semenářské družstvo, zubní ateliér
Ve městě Prčice (788 obyvatel, město se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[8]
- poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, synagoga, klášter milosrdných sester, nemocnice, společenstvo smíšených živností, 2 nákladní autodopravci, cihelna, 3 hostince, kamnář, kapelník, továrna na likéry, 3 mlýny, pila, spořitelní a záložní spolek pro Prčice, 2 stavitelé, strojírna, velkostatek
V obci Divišovice (přísl. Dobrošovice, Mrákotice, Vršovice, 417 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]
- 3 hostince, 2 kováři, 2 mlýny, 7 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky
Ve vsi Jetřichovice (přísl. Cunkov, Javoří, Alenina Lhota, Moninec, Ounuz, Záhoří a Kozinec, 498 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]
- družstvo pro rozvod elektrické energie pro Jetřichovice, Sánovice a Uhřice, 3 hostince, 3 koláři, 2 kováři, krejčí, obuvník, plletárna, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, velkostatek
V obci Měšetice (přísl. Lidkovice, 347 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
- bednář, 2 hostince, kolář, kovář, lihovar, mlýn, rolník, trafika, velkostatek
V obci Přestavlky (přísl. Dvorce, Kvašťov, Rohov, Staré Mitrovice, Víska, Záběhlice, 662 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Přestavlkách, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 mlýny, škrobárna, 2 švadleny, 4 trafiky, velkostatek
V obci Uhřice (přísl. Boletín, 167 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí města Sedlec-Prčice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
- hostinec, družstevní lihovar, 2 mlýny, 2 pily, 3 rolníci, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek, zámečník
Pamětihodnsoti [editovat]
- Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Sedlci-Prčici.
Osobnosti [editovat]
- Prokop Chocholoušek (1819–1864), český novinář a spisovatel
- Josef Paukner (1847–1906), český hudební skladatel
- Miloš Ondřej - český botanik a vysokoškolský pedagog
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Město protínají silnice 120 Sedlčany - Sedlec-Prčice - Sudoměřicee u Tábora - Mladá Vožice a 121 Votice - Sedlec-Prčice - Milevsko.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Ve vzdálenosti 5 km leží železniční stanice Heřmaničky na železniční trati 220 Praha - Benešov - Tábor - České Budějovice.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Benešov, Miličín, Praha, Příbram, Sedlčany, Tábor, Votice.
Turistika [editovat]
- Cyklistika
- Městem vedou cyklotrasy č. 11 Praha - Neveklov - Kosova Hora - Sedlec-Prčice - Tábor, č. 0042 Jesenice - Sedlec-Prčice - Heřmaničky - Jankov, č. 0074 Jesenice - Veletín - Cunkov - Jistebnice, č. 1154 Orlík n.Vlt. - Kostelec n. Vlt. - Kovářov - Chyšky - Veletín - Sedlec-Prčice a č. 7143 Petrovice - Nechvalice - Nové Dvory.
- Pěší turistika
- Územím města procházejí turistické trasy
Kosova Hora - Jesenice - Matějov - Jistebnice, 
Nuzov, - Ješetice - Sedelec - Veletín - Obděnice, 
Mitrovice - Kvašťov - Prčice - Sedlec - Matějov - Radešice - Obděnice, 
Heřmaničky - Kvašťov - Prčice - Sedlec - Jetřichovice - Ounuz - Nadějkov a Kvasejovice - Zvěřinec - Novvé Dvory - Počepice.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.sedlec-prcice.cz/text/cz/50-vyroci-spojeni-od-roku-1957-to-tahnou-spolu/
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1527. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1418. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 197. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 498. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 820. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1433. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1755. (česky a německy)
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky města
- Stránky pochodu
- [1]
- Sedlec-Prčice v Muzeu České Sibiře
- Římskokatolická farnost Sedlec - Prčice
| Město Sedlec-Prčice | |
|---|---|
|
Bolechovice • Bolešín • Božetín • Divišovice • Dvorce • Chotětice • Jetřichovice • Kvasejovice • Kvašťov • Lidkovice • Malkovice • Matějov • Měšetice • Monín • Moninec • Mrákotice • Myslkov • Náhlík • Násilov • Nové Dvory • Prčice • Přestavlky • Rohov • Sedlec • Staré Mitrovice • Stuchanov • Sušetice • Šanovice • Uhřice • Včelákova Lhota • Veletín • Víska • Vozerovice • Vrchotice • Záběhlice • Záhoří a Kozinec |
|
