Klučenice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klučenice
Pohled na Klučenice od východu.

Pohled na Klučenice od východu.

znak obce Klučenicevlajka obce Klučeniceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): 540447
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 25,63 km²
počet obyvatel: 486 (2. 7. 2007)
nadmořská výška: 457 m
PSČ: 262 56
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa obecního úřadu: Klučenice 16
26256 Krásná Hora nad Vltavou
starosta / starostka: Jiří Veselý
Oficiální web: http://www.mesta.obce.cz/klucenice
E-mail: obec.klucenice@worldonline.cz

Klučenice
Red pog.png
Klučenice
Klučenice, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Klučenice jsou obec v jihovýchodní části okresu Příbram se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou.

Obsah

Poloha [editovat]

Jižní hranice katastru obce je také hranicí Středočeského a Jihočeského kraje a okresů Příbram a Písek. V západní části katastru prochází obecní hranice vodní nádrží Orlík. „Přes řeku“ sousedí Klučenice s příbramskými obcemi Kozárovice a Bohostice (na levém břehu Vltavy) , na pravém břehu potom s obcemi Milešov, Krásná Hora nad Vltavou a s jihočeskou obcí Kovářov z píseckého okresu. Obec se nachází 28 km jihovýchodně od Příbrami a 27 km jihozápadně od Sedlčan.

Povrch [editovat]

Katastr obce se rozkládá ve Středočeské pahorkatině, povrch je značně členitý s velkými výškovými rozdíly. Nejníže položeným bodem je hladina vodní nádrže Orlík, jejíž kóta je při ideálním stavu 330 m. Navíc největší hloubka nádrže je v katastru obce až 66 m. Směrem od přehrady nadmořská výška prudce roste, samotná vesnice leží v nadmořské výšce 457 m. Nejvyšší bod katastru je Langova rozhledna na Onom Světě s kótou 600 m. Vrchy v okolí vesnice jsou tvořeny žulou.

Historie [editovat]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334.

Vývoj počtu obyvatel [editovat]

Rok 1869 1921 1950 1970 1991 2007
Počet obyvatel 1 826 1 462 864 647 528 486

Územněsprávní začlenění [editovat]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický i soudní okres Milevsko[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Milevsko
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Milevsko
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Milevsko[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Milevsko[4]
  • 1949 Českobudějovický kraj, okres Milevsko[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932 [editovat]

V obci Klučenice (přísl. Kamenice, Křesina, Planá, 567 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Klučenicích, 3 hostince, kolář, kovář, krejčí, mlýn, 2 obuvníci, pekař, pila, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek v Klučenicích, tesařský mistr, trafika, 2 truhláři

V obci Voltýřov (250 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Klučenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

bednář, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Voltýřově, 2 hostince, kovář, krejčí, trafika

Památky [editovat]

  • Největší památkou v obci je barokní jednolodní kostel Narození svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Opata. Stavba pochází z roku 1723, vznikla na místě starého kostela zbořeného o rok dříve. Kostel má bohatou výzdobu s obrazem Sv. Jana Křtitele od Václava Vavřince Rainera. Před ním je několik kovaných křížů.
  • Barokní býv. křižovnický dvůr z 18. století
  • Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna.
  • Severozápadně od centra obce stojí bývalá synagoga.

Statistické údaje [editovat]

Obyvatelstvo

Nejnovější údaj z Ministerstva vnitra ČR udává počet 486 obyvatel, 16,87 % obyvatelstva tvořily děti do 15 let (relativně příznivý údaj). Celých 58,23 % obyvatel obce se v roce 2001 přihlásilo jako věřící, drtivá většina z tohoto počtu k římsko-katolické církvi. K 31.5.2007 byla míra registrované nezaměstnanosti v Klučenicích podle údajů Úřadu práce Příbram 8,4 %, což je v rámci okresu spíše nadprůměrný údaj (průměr okresu byl 7,4 %, maximum 15,9 - Bohostice). Nutno ale říci, že oproti roku 2001 byl zaznamenán pokles míry nezaměstnanosti o 3,1 %. Národnostní složení obce je jednotné, 97,3 % obyvatel se přihlásilo k české národnosti.

Obecní pozemky

Obec má rozlohu 2 563 ha, což představuje skoro dvojnásobek průměrné velikosti obecního katastru na Příbramsku (1 357 ha). 47 % plochy katastru tvořila zemědělská půda (zahrnující ornou půdu,zahrady a louky). Lesy zabíraly 36 % plochy, relativně nadprůměrné zastoupení mají díky vodní nádrži Orlík i vodní plochy (10 %). Zastavěná území tvoří z celkové rozlohy katastru necelé 1 %.

Domovní fond

Při sčítání lidu 2001 bylo napočítáno 250 domů, z čehož 141 (56,4 %) bylo trvale obydlených. Z tohoto počtu bylo 134 domů uvedeno jako rodinných a 7 jako bytových. Nejvyšší počet obydlených domů v obci byl vystavěn v letech 1946 - 1975 (53,2 %).

Služby a občanská vybavenost [editovat]

Klučenice jsou střediskovou obcí. Je zde škola (Základní škola a Mateřská škola, Klučenice), s 1.-9. ročníkem základní školy. V obci se také nachází pošta, pobočka České pojišťovny a ordinace praktického lékaře, kadeřnictví. Nakoupit potraviny, tisk nebo základní drogerii lze ve dvou prodejnách smíšeného zboží. V centru jsou 2 hostince a bufet. Největšími ubytovacími zařízeními jsou kemp Podskalí a hotely "U jezera" a "Panorama" na břehu orlické vodní nádrže. Největším podnikem je v obci akciová společnost Klučenická zemědělská sídlící v rozsáhlém zemědělském areálu na kraji vesnice.

Turistika [editovat]

Obec se nachází v turisticky velmi atraktivní oblasti.

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 8140 z Petrovic do Milešova a po hrázi přehrady Orlík směrem k Milínu.
  • Pěší turistika
Místní částí Voltýřov prochází turistická trasa modrá turistická značka Orlík nad Vltavou - Kostelec nad Vltavou - Voltýřov - Solenice.
Místními částmi Planá a Koubalova Lhota prochází turistická trasa zelená turistická značka ze Solenic a Milešova na Onen Svět a Petrovice. U rozhledny Onen Svět se křižuje s turistickou trasou červená turistická značka ze Sedlčan do Radavy.
Rozhledna Onen Svět vystavěná v roce 2001 u chaty Onen Svět z roku 1940 se stala pro svoje umístění oblíbeným výletním cílem mnoha turistů. 15 m vysoká dřevěná konstrukce umožňuje nejen široký výhled do krásné oblasti Středního Povltaví, ale za dobré viditelnosti je možné vidět také Šumavu a někdy dokonce i Alpy.

Doprava [editovat]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce včetně místních částí vedou silnice III. třídy. Pouze místní částí Kosobudy prochází silnice 102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Milevsko.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Regionální obsluhu území zajišťovaly linky z Příbrami, Krásné Hory nad Vltavou, Sedlčan a Kovářova (dopravci Veolia Transport Praha, s. r. o. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.).
Dálkovou dopravu zajišťovaly autobusové linky z Milevska do Prahy (dopravci BOSÁK BUS, s. r. o., PROBO BUS, a. s. a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice, a. s.).

Části obce [editovat]

Fotogalerie [editovat]

Reference [editovat]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 578. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1861. (česky a německy)
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu