Buková u Příbramě
| Buková u Příbramě | |
|---|---|
letecký snímek |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020B 540021 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Příbram (CZ020B) |
| obec s rozšířenou působností: | Příbram |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,82 km² |
| počet obyvatel: | 234 (2005) |
| zeměpisná šířka: | 49° 45' 18.56" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 3' 54.4" v. d. |
| nadmořská výška: | 487 m |
| PSČ: | 262 23 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Obecní úřad Buková u Příbramě č. p. 25 262 23 Jince |
| starosta / starostka: | Václav Brejcha |
| Oficiální web: http://www.bukova.net/ |
|
Buková u Příbramě je vesnická obec ležící asi 8 km na severozápad od Příbrami v nadmořské výšce 487 metrů s asi 250 obyvateli.
Obsah |
[editovat] Historie
První písemná zmínka pochází z roku 1336, kdy byla sídlem vladyků z Bukové.
Název Bukové pochází z obecného označení jedné ze dvou tvrzí, které v okolí stávaly, postavené ze dřeva, nepochybně bukového. Příslušnost obou tvrzí se váže k Pičínu, který stejně jako Drásov, Bytíz, Třebsko a Drahlín patří k nejstarším místům staroslovanského osídlení Příbramska. První zmínky o Bukové pocházejí již z roku 1336, kdy byla sídlem Vladyků z Bukové.
Část prvních zápisů do pamětní knihy obce Buková u Příbramě – 12 prvních listů – bylo vytrženo předchozím kronikářem v roce 1939 z obav z kontrol za nacistické okupace. Původní záznamy se nedochovaly.
Buková byla i sídlem Adama Muchy z Bukové, který byl roku 1571 jmenován hejtmanem Nového Města pražského. Později patřila pánům z Lažan a Colloredo Mansfeldům.
[editovat] Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[1]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
- 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[3]
- 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
[editovat] Rok 1932
V obci Buková (423 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]
nákladní autodoprava, 2 hostince, 2 kováři, krejčí, pekař, 2 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, trafika, obchod se zemskými plodinami
[editovat] Pamětihodnosti
- Nejstarší budovou v obci je zámek vystavěný v r. 1751, k němuž přiléhá dvůr s polnostmi a hospodářskými budovami. Blízko zámku vznikla ves s kruhovou návsí.
- Uprostřed návsi je kaplička zasvěcená sv. Zikmundovi vystavěná v r. 1888. Mimo ní je v horní části vsi (na cihelně) malá kaplička 'U sv. Jana', ve které se konají májové pobožnosti.
- U zdi dvora je lípa svobody zasazená v r. 1920. Náves zkrášluje rybníček obklopený mohutnými starými lípami.
- Jihovýchodně na rozcestí barokní boží muka.
- Severovýchodně v části Malá Buková v dubnu 1945 sídlo partyzánského oddílu, před domem žulový pomník.
[editovat] Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do obce vedou silnice III. třídy.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- V obci měly zastávky autobusové linky Příbram-Pičín-Dobříš (v pracovní dny 2 spoje), Příbram-Pičín-Suchodol-Praha (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o.), Příbram-Pičín-Dobříš-Praha (v pracovní dny 8 spojů, o víkendu 1 spoj) (dopravce BOSÁK BUS, s. r. o.).
[editovat] Turistika
- Pěší turistika
[editovat] Reference
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 97. (česky a německy)