Milín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Milín
Milín (3).jpg

znak obce Milínvlajka obce Milínznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540757
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Příbram
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,13 km²
počet obyvatel: 2170 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 547 m
PSČ: 262 31 až 262 32
zákl. sídelní jednotky: 7
části obce: 6
katastrální území: 5
adresa obecního úřadu: 11. května 27
26231 Milín
starosta / starostka: Ing. Pavel Nekl
Oficiální web: http://www.milin.cz
E-mail: obecmilin@volny.cz

Milín
Red pog.png
Milín
Milín, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Milín, bývalý městys, se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 7 km jižně od Příbrami. Ke dni 1. 1. 2012 zde žilo 2191 obyvatel. Území obce se skládá ze dvou nesousedících částí, osada Kamenná je exklávou.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Milín se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích

  • Milín (i název k.ú.)
  • Konětopy, asi 2 km severozápadně od Milína na katastrálním území Konětopy u Příbramě. K Milínu připojeny roku 1976.[1]
  • Kamenná, 4 km západně od Milína na katastrálním území Kamenná u Příbramě. Mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou obce Milín.
  • Buk, asi 2 km severovýchodně od Milína na katastrálním území Milín. V roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín[2]
  • Stěžov, 4 km severovýchodně od Milína na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu připojen roku 1979.[3] Od Milína je oddělen osamostatnělými Raděticemi, katastrálním územím se s Milínem stýká jen krátkou hranicí v oblasti Buku.
  • Rtišovice (2,5 km jihovýchodně od Milína) na stejnojmenném katastrálním území. K Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí.[4]
  • Vesnice Slivice byla odedávna farní osadou, ale nemá status místní části, zdejší popisná čísla patří přímo k Milínu. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Milína, jižně od Konětop na katastrálním území Milín.

V minulosti bylo k Milínu připojeno více vesnic, z nichž část se později opět osamostatnila. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vsi jižně od Milína: Vrančice, Životice, Mýšlovice a Těchařovice. K datu voleb 24. listopadu 1990 utvořili občané Vrančic a Životic společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily i Mýšlovice.[5] Těchařovice, nacházející se nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. Roku 1990 se osamostatnily též Radětice (s osadou Palivo), takže Stěžov se stal téměř milínskou exklávou. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Životic a Mýšlovic na dvě části, a to na k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V k. ú. Mýšlovice byla oddělena část přináležející osadám Životice a Mýšlovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336,

Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945.

Na území obce proběhly poslední bojové operace II. světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[6]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Příbram[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

Instituce a průmysl:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar

Služby (výběr):

lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci

V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika

Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky

V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek

V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15]

družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
  • Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy II. světové války v Evropě z r. 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
  • V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
  • Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

[16]

Partnerské obce[editovat | editovat zdroj]

28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[17]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Územím obce procházejí silnice I/4 Praha - Dobříš - Milín - Strakonice, I/66 Příbram - Milín a II/174 Milín - Březnice - Lnáře.
  • Železnice
Obec leží na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční nádraží Milín leží asi 1,5 km od obce.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, České Budějovice, Dobříš, Milevsko, Písek, Praha, Prachatice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vimperk, Vodňany, Volary.
  • Železniční doprava
V železniční stanici Milín zastavovalo denně 11 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
  • Pěší turistika
Od nádraží Milín vychází turistická trasa modrá turistická značka Milín - Chraštice - Podholušice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Osada Konětopy, obec Milín
  2. Osada Buk, obec Milín
  3. Osada Stěžov, obec Milín
  4. Osada Rtišovice, obec Milín
  5. Historie obce Vrančice, obec Vrančice, 2006 JA Acrus
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
  15. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
  16. http://www.milin.cz/ob_osobnosti.php
  17. Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obec Milín

Milín (včetně ZSJ Slivice) • Buk • Kamenná • Konětopy • Rtišovice • Stěžov