Milín
| Milín | |
|---|---|
.jpg) |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ020B 540757 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Příbram (CZ020B) |
| obec s rozšířenou působností: | Příbram |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 24,13 km² |
| počet obyvatel: | 2191 (1. 1. 2012) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 38′ 4″ s. š., 14° 2′ 34″ v. d. |
| nadmořská výška: | 547 m |
| PSČ: | 262 31 až 262 32 |
| zákl. sídelní jednotky: | 7 |
| části obce: | 6 |
| katastrální území: | 5 |
| adresa obecního úřadu: | 11. května 27 26231 Milín |
| starosta / starostka: | Ing. Pavel Nekl |
| Ofic. web OÚ: http://www.milin.cz E-mail: obecmilin@volny.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Milín, bývalý městys, se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 7 km jižně od Příbrami. Ke dni 1. 1. 2012 zde žilo 2191 obyvatel.
Obsah |
Části obce [editovat]
- Milín
- Slivice byla odedávna farní osadou, ale nemá status místní části, zdejší popisná čísla patří přímo k Milínu. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Milína, jižně od Konětop.
- Konětopy, asi 2 km severozápadně od Milína. K Milínu připojeny roku 1976.[1]
- Kamenná, 4 km západně od Milína. Mezi Milínem a Kamennou leží obec Lazsko, Kamenná je tak exklávou obce Milín.
- Buk, asi 2 km severovýchodně od Milína. V roce 1939 patřila osada ke dvěma obcím: severní část k obci Konětopy, jižní část k obci Milín[2]
- Stěžov, 4 km severovýchodně od Milína. K Milínu připojen roku 1979.[3] Od Milína je oddělen osamostatnělými Raděticemi, katastrálním územím se s Milínem stýká jen krátkou hranicí v oblasti Buku.
- Rtišovice (2,5 km jihovýchodně od Milína). K Milínu byly připojeny někdy v době integrace obcí.[4]
V minulosti bylo k Milínu připojeno více vesnic, z nichž část se později opět osamostatnila. K 1. lednu 1980 byly k Milínu připojeny vsi jižně od Milína: Vrančice, Životice, Mýšlovice a Těchařovice. K datu voleb 24. listopadu 1990 utvořili občané Vrančic a Životic společnou obec Vrančice. K 1. lednu 1992 se k Vrančicím připojily i Mýšlovice.[5] Těchařovice, nacházející se nejjižněji z těchto čtyř osad, se osamostatnily. Roku 1990 se osamostatnily též Radětice (s osadou Palivo), takže Stěžov se stal téměř milínskou exklávou. V roce 1992 bylo dohodnuto rozdělení společného katastrálního území Těchařovic, Životic a Mýšlovic na dvě části, a to na k. ú. Těchařovice a k. ú. Mýšlovice. V k. ú. Mýšlovice byla oddělena část přináležející osadám Životice a Mýšlovice.
Historie [editovat]
Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336,
Jako důležitá silniční křižovatka a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945.
Na území obce proběhly poslední bojové operace II. světové války v Evropě, poslední výstřely padly v jejím okolí v noci z 11. na 12. května 1945.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[6]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram
- 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram
- 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram[8]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Příbram[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Rok 1932 [editovat]
V městysi Milín (přísl. Buk, Palivo, 995 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]
Instituce a průmysl:
- poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Milíně, hospodářské skladištní družstvo, kamenický závod, mlýn, pivovar
Služby (výběr):
- lékař, autodílna, autodoprava, 2 cukráři, 6 hostinců, malíř pokojů, obchod s obuví Baťa, 2 pekaři, pokrývač, sedlář, sklenář, 3 sochaři kamene, Spořitelní a záložní spolek v Milíně, 3 švadleny, tesařský mistr, 3 truhláři, zahradnictví, 2 zámečníci
V obci Kamenná (přísl. Vojna, Zavržice, 420 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]
- družstvo pro rozvod elektrické energie Lazsko-Kamenná, 3 hostince, kovář, 2 mlýny, obchod s lahvovým pivem, trafika
Ve vsi Konětopy (přísl. Buk, Jeruzalem, Jesenice, 544 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
- 6 hostinců, kovář, 2 obchody s lahvovým pivem, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, 4 trafiky
V obci Rtišovice (189 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]
- bednář, 2 cihelny, hostinec, kovář, krejčí, 2 mlýny, 2 pojišťovací jednatelství, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek
V obci Stěžov (214 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Milína) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15]
- družstvo pro rozvod elektrické energie Radětice a Stěžov, 2 hostince, jednatelství, kovář, krejčí, mlýn, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Stěžov, 2 tesařští mistři, trafika
Pamětihodnosti [editovat]
- Pseudorománský kostel sv. Václava, ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen.
- Nedaleko obce se nachází monumentální pomník poslední bitvy II. světové války v Evropě z r. 1970, u něj je každoročně pořádána rekonstrukce této poslední bitvy.
- V lokalitě Na Homoli stojí kaple sv. Jana Nepomuckého.
- Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra s raně barokní věží.
Osobnosti [editovat]
- Dr. Emanuel Bořický (1840–1881)
- Josef Valenta (1890–1945)
- Prof. Bedřich Svatoš (1908–1990)
Partnerské obce [editovat]
28. června 2008 byla podepsána dohoda o partnerství mezi Svazem obcí Valle di Ledro (sestávajícím z obcí: Molina di Ledro, Pieve di Ledro, Bezzecca, Concei, Tiarno di Sotto a Tiarno di Sopra; od roku 2010 jsou sloučeny do jedné obce s názvem Ledro) na straně jedné a osmi českými městy a obcemi (Příbram, Všeň, Milín, Buštěhrad, Nový Knín, Ptice, Chyňava, Doksy) na straně druhé.[17]
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Územím obce procházejí silnice 4 Praha - Dobříš - Milín - Strakonice, 66 Příbram - Milín a 174 Milín - Březnice - Lnáře.
- Železnice
- Obec leží na železniční trati 200 Zdice - Příbram - Březnice - Písek - Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875. Železniční nádraží Milín leží asi 1,5 km od obce.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Blatná, Březnice, České Budějovice, Dobříš, Milevsko, Písek, Praha, Prachatice, Příbram, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vimperk, Vodňany, Volary.
- Železniční doprava
- V železniční stanici Milín zastavovalo denně 11 osobních vlaků.
Turistika [editovat]
- Cyklistika
- Obcí prochází cyklotrasa č. 302 Dolní Líšnice - Smolotely - Milín - Příbram - Hořovice.
- Pěší turistika
- Od nádraží Milín vychází turistická trasa
Milín - Chraštice - Podholušice.
Reference [editovat]
- ↑ Osada Konětopy, obec Milín
- ↑ Osada Buk, obec Milín
- ↑ Osada Stěžov, obec Milín
- ↑ Osada Rtišovice, obec Milín
- ↑ Historie obce Vrančice, obec Vrančice, 2006 JA Acrus
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 931. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 529. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 600. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1493. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1603. (česky a německy)
- ↑ http://www.milin.cz/ob_osobnosti.php
- ↑ Sekce věnovaná partnerství na oficiálním webu města Nového Knína. Kromě toho zpráva o podepsání dohody se nachází na úvodní straně novoknínského městského webu.
Externí odkazy [editovat]
- Oficiální stránky obce
- Popis - průvodce na prostor-ad.cz
| Obec Milín | |
|---|---|
|
Milín (včetně ZSJ Slivice) • Buk • Kamenná • Konětopy • Rtišovice • Stěžov |
|
