Nechvalice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci na Sedlčansku. O části obce Bystřany pojednává článek Nechvalice (Bystřany).
Nechvalice
Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše

znak obce Nechvalicevlajka obce Nechvaliceznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ020B 540846
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 24,58 km²
počet obyvatel: 605 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 481 m
PSČ: 262 54 až 264 01
zákl. sídelní jednotky: 11
části obce: 13
katastrální území: 8
adresa obecního úřadu: Nechvalice 62
26401 Sedlčany
starosta / starostka: Hejhal jiří
Oficiální web: http://www.obecnechvalice.cz/
E-mail: obec.nechvalice@tiscali.cz

Nechvalice
Red pog.png
Nechvalice
Nechvalice, Česko
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Nechvalice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 10 km jižně od města Sedlčany. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 605 obyvatel.

Obsah

Části obce [editovat]

Historie [editovat]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec leží v nadmořské výšce 485 m n.m.

Územněsprávní začlenění [editovat]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[1]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932 [editovat]

V obci Nechvalice (přísl. Bratřejov, Bratříkovice, Křemenice, Libčice, 695 obyvatel, poštovní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Nechvalicích, 3 hostince, kolář, 2 kováři, krejčí, 3 mlýny, obuvník, pokrývač, porodní asistentka, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Nechvalice, trafika, 2 truhláři

V obci Ředice (přísl. Hodkov, Huštilář, Mokřany, Ředičky, 452 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Nechvalic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

hostinec, 2 koláři, 2 kováři, 2 mlýny, obchod se smíšeným zbožím, trafika

Pamětihodnosti [editovat]

  • Kostel svatého Mikuláše pochází z roku 1350. Původně byl postaven v románském slohu, později byl přestavěn v gotickém slohu. Kostelní věž zůstala románská. Uvnitř kostela najdeme oltář v gotickém slohu se třemi obrazy: sv. Mikuláše, sv. Ludmily a sv. Václava. Autorem obrazů je Josef Scheiwl.
  • V obci dochována řada staveb lidové architektury.

Pověsti [editovat]

Dublovice a Nechvalice si pořídily nové zvony současně a zavěsily je, ještě neposvěcené, na své kostení věže. Zvony se však v noci vznesly a vyměnily si svá místa. Na kamenech mezi obcemi, kde odpočívaly, jsou dodnes vidět jejich otisky. Také svým hlasem připomínají svůj původ, neboť zvon v Dublovicích při zvonění volá: „Nechvalák!“ a nechvalický: „Dublovák!“

Doprava [editovat]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vedou silnice III. třídy. Místní částí Bratřejov prochází silnice 105 Sedlčany - Vysoký Chlumec - Petrovice - Milevsko.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Z obce vedou autobusové linky např. do těchto cílů: Milevsko, Petrovice, Praha, Sedlčany, Sedlec-Prčice.

Turistika [editovat]

  • Cyklistika
Obcí vedou cyklotrasy č. 8139 Vápenice - Nechvalice - Obděnice - Petrovice a č. 8143 Petrovice - Skoupý - Nechvalice - Nové Dvory.
  • Pěší turistika
Územím obce vedou turistické trasy červená turistická značka Sedlčany - Vysoký Chlumec - Bratřejov - Petrovice - Milevsko a žlutá turistická značka Smrčí - Počepice - Zvěřinec - Kvasejovice.

Reference [editovat]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 891. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1514. (česky a německy)

Literatura [editovat]

  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu