Krásná Hora nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krásná Hora nad Vltavou
Pohled na město od severu

Pohled na město od severu

znak obce Krásná Hora nad Vltavouznak

status: město
NUTS 5 (obec): CZ020B 540552
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Příbram (CZ020B)
obec s rozšířenou působností: Sedlčany
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 36,8 km²
počet obyvatel: 1024 (3. 7. 2006)
nadmořská výška: 434 m
PSČ: 262 56
zákl. sídelní jednotky: 13
části obce: 11
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Krásná Hora nad Vltavou 90
262 56 Krásná Hora nad Vltavou
starosta / starostka: Pavel Spilka
Oficiální web: http://www.obeckh.cz
E-mail: www.obeckh@iol.cz

Krásná Hora nad Vltavou
Red pog.png
Krásná Hora nad Vltavou
Krásná Hora nad Vltavou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Krásná Hora nad Vltavou (německy Schönberg) je město, které se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský, asi 14 km jihozápadně od města Sedlčany. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1024 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Město Krásná Hora nad Vltavou se skládá z jedenácti částí na deseti katastrálních územích.

Dále k obci patří katastrální území Proudkovice

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1341. V říjnu tohoto roku král Jan Lucemburský zastavil Krásnou Horu, společně s nedalekým Milešovem, Petru z Rožmberka.[1] První počátky dolování započaly v první polovině 14. století.[1] Doly byly zdrojem příjmů pro hornickou osadu, pozdější hornické město. Historie milešovských a krásnohorských dolů je těsně spjata.[1] Práva milešovských a krásnohorských havířů potvrdil následně roku 1351 Karel IV., 1458 Jiří z Poděbrad, 1478 Vladislav Jagellonský, 1539 Ferdinand I..[1] V roce 1576 byla Krásná hora koupena Lobkovici, tímto se město stalo trvalou součástí panství Vysoký Chlumec.[1] Roku 1620 mělo stavovské vojsko, vedené vojevůdcem Anhaltem, ležení v Krásné Hoře a okolních vesnicích.[1]

Nejstarší katastrální mapa Krásné Hory z roku 1839 - intravillán

Nejstarší mapové zobrazení Krásné Hory je na Indikační skice Stabilního katastru z roku 1839, uložené v Národním archivu, zde reprodukujeme intravillán (vnitřní zastavěnou část obce). Na mapě mohou být mladší opravy cca do let 1860-1865 (například kostel sv.Mikuláše, nově postavený v letech 1850 - 1855, byl do mapy zakreslen dodatečně červenou barvou). U domů najdeme jejich čísla popisná a čísla stavebních parcel, u přilehlých pozemků čísla parcel a odkaz na čísla popisná majitelů a někdy přímo i jména majitelů.

Podpisy sousedů z Krásné Hory z roku 1839 na indikační skice

Z tehdejších obyvatel městečka vlastnoručně podepsali správnost katastrální mapy tito (při přepisu respektujeme tehdejší pravopis):

  • Wenczl Zapotocky Starší Obce
  • Gan Kubczu
  • František Sedláček Saused
  • Anton Joh. Nemecžek Saused
  • Jan Prochaska Saused

(nad nimi je podpis Josefa Krotty, představeného vyměřovací komise)

V minulosti horní město při ložiscích zlata a antimonu, největší rozvoj dolování na přelomu 15. a 16. století.

Městem byla Krásná Hora pravděpodobně již za Jana Lucemburského, ale přesněji není o získání tohoto statusu nic známo. K žádosti o jeho obnovení přiložila obec jako důkaz trhový řád z 19. století, jehož pečeť uvádí Krásnou Horu s titulem město.[2] Dnem 29. února 2012 byl Krásné Hoře nad Vltavou status města obnoven.[3]

V Krásné Hoře jsou dvě restaurace a ordinace praktického lékaře a lékaře pro děti a dorost. Zubař zde ordinaci nemá. Základní školu navštěvuje 110 dětí v 8 třídách.[2]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Sedlčany[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Krásná Hora u Sedlčan (800 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

lékař, zvěrolékař, 3 autodopravci, cihelna, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 2 holiči, hospodářské družstvo, 5 hostinců, hotel, hrnčíř, klempíř, 2 koláři, 3 kováři, kožišník, 6 krejčích, obchod s kůžemi, mechanik, 2 mlýny, obchod s obilím, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 2 pekaři, 30 rolníků, 6 řezníků, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Krásnohorská Kampelička, Okresní hospodářská záložna v Sedlčanech, obchod s hospodářskými stroji, 3 obchody se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky. 2 trhovci, 6 truhlářů, 2 zahradníci, 2 zámečníci, 2 zedničtí mistři

V obci Krašovice (přísl. Mokřice, Vrbice, 365 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

cihelna, 2 hostince, kovář, obchod s kůžemi, 2 mlýny, obchod s peřím, obchod se smíšeným zbožím, 3 trafiky, truhlář, vápenka

V obci Podmoky (přísl. Proudkovice, Přední Chlum, 490 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

cihelna, hostinec, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, 2 obuvníci, švadlena, tesařský mistr, 2 trafiky

V obci Vletice (přísl. Hostovnice, 260 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

2 cihelny, hostinec, kolář, kovář, 2 mlýny, 3 rolníci, 2 trafiky

V obci Zhoř (přísl. 3vastalova Lhota, 300 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Krásné Hory) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

hostinec, kovář, mlýn, 2 rolníci, trafika

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Západním směrem od náměstí se nachází kostel svatého Mikuláše z let 1850 - 55, kdy byl nově postaven na místě původního gotického kostela.[1] První písemné zmínky o kostele jsou z roku 1363. Kostel byl založen řádem premonstrátského kláštera v Milevsku.[1] V roce 1839 se původní kostel zřítil a bylo přistoupeno k jeho následné obnově.[14]
  • Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1772 a kamenný korec na měření obilí pozdně gotického původu, opraven r. 1802, unikátní technická památka. Tato míra sloužila k měření obilí přivezeného na trh.
  • Dominantou náměstí je budova radnice s radniční věží a hodinami.
  • V okolí pozůstatky dolování.
  • U kostela svatého Mikuláše byl v roce 1930 postaven pietní kamenný pomník obětem vojenské letecké tragedie z roku 1929 v milešovském kraji u Předního Chlumu. V spodní části pomníku jsou umístěné podobenky tří vojenských letců ( jeden nadporučík, dva četaři ), kteří zahynuli při pozorovacích manévrech.[1]
  • Na východní straně náměstí byla po roce 1554 postavena tvrz. V 16. století pozbyla na významu, od roku 1623 se již neuvádí. Tvrz nezanikla, později byla přestavěna na sýpku.

Farnost Krásná Hora[editovat | editovat zdroj]

zahrnuje tyto obce: Hostovnice, Krásná Hora nad Vltavou, Krašovice, Podmoky, Švastalova Lhota, Tisovnice, Vletice, Vrbice, Zhoř a Svatý Jan - Bražná

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí vedou silnice II/102 Praha - Štěchovice - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Milevsko a II/118 Příbram - Kamýk nad Vltavou - Krásná Hora nad Vltavou - Petrovice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Milevsko, Petrovice, Praha, Příbram, Sedlčany.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vedou cyklotrasy č. 111 Sedlčany - Krásná Hora nad Vltavou - Milešov - Dolní Líšnice, č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou - Cholín - Buš, č. 8138 Krásná Hora nad Vltavou - Vysoký Chlumec - Nedrahovice a č. 8141 Krásná Hora nad Vltavou - Krašovice - Kuní - Vepice.
  • Pěší turistika
Obcí vedou turistické trasy na severozápad modrá turistická značka Krásná Hora nad Vltavou - Kamýk nad Vltavou, od severu k jihu zelená turistická značka Svatý Jan - Krásná Hora nad Vltavou - Vrbický křížek a na západ nad Vltavu žlutá turistická značka Krásná Hora nad Vltavou - U slupné strouhy.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 125.  
  2. a b Martin Filip: Krásná Hora už není vesnice, ale město. Vděčí za to historii iDnes.cz, 1. 5. 2012
  3. Rozhodnutí předsedkyně Poslanecké sněmovny č. 30 v 6. volebním období, ke stanovení obcí městem 29. února 2012, Miroslava Němcová
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 634. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 638. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1080. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1852. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1919. (česky a německy)
  14. BAZAL, Karel. pověsti Sedlčanska, třetí díl Paměti dávných křížků. 1. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna s.r.o.Pelhřimov,, 2007. ISBN 978-80-86559-74-2. S. 75.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásná Hora nad Vltavou ve Wikimedia Commons