Kostel svatého Mikuláše (Krásná Hora nad Vltavou)
| Kostel svatého Mikuláše v Krásné Hoře nad Vltavou | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Příbram |
| Obec | Krásná Hora nad Vltavou |
| Souřadnice | 49°36′14,91″ s. š., 14°16′29,44″ v. d. |
  Kostel svatého Mikuláše | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | pražská |
| Vikariát | příbramský |
| Farnost | Krásná Hora nad Vltavou |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Mikuláš |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1850–1854 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Kód památky | 37027/2-2454 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel sv. Mikuláše je farní kostel římskokatolické farnosti Krásná Hora nad Vltavou, vystavěný v letech 1850–1854. Nachází se na západním okraji městečka naproti budově školy. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Na místě současného kostela stával původně jiný kostel, jeho podoba se však nedochovala. První písemné zmínky o kostele v Krásné Hoře jsou z roku 1363. Kostel byl založen řádem premonstrátského kláštera v Milevsku.[2] Počátkem 19. století byl již ve velmi špatném stavu, takže bohoslužby byly slouženy jinde; dne 26. února 1839 se samovolně zřítil.
.jpg)
Stavba nového kostela započala až po více než deseti letech, roku 1850, a dokončen byl koncem roku 1854. Autorem stavby byl sedlčanský zednický mistr Fr. Tenza.[3]
Krásnohorský kostel je vystavěný bez jakéhokoli stavebního slohu, není zde ani stopy po napodobení některého z historických slohů. Loď i okna jsou vyvedeny prostou obloukovou klenbou. Stavba byla zjevně vedena snahami o co největší kapacitu za co nejmenších finančních nákladů.[3] Výsledná kostelní budova je tedy proti jiným místním kostelům velice prostorná, nicméně velice jednoduchá.
V západní části kostela u hlavního vchodu je předsíň s božím hrobem, odkud vedou schody na kůr. Hlavní loď má rozměry 22,5 × 21 m, čtyřmi čtverhrannými sloupy je rozdělena na tři části. V presbytáři je hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše od F. P. Missenbecka a kazatelna s gotickou věžičkou. Okna jsou obloukově zaklenutá, zdobená barevnými vitrážemi českých patronů sv. Jana, Vojtěcha, Václava, Anežky, Lidmily a Prokopa; zároveň nesou informace o dárcích, kteří na jejich výzdobu přispěli.
Okolo kostela býval hřbitov; od roku 1857 je přemístěn na novém pozemku na jihozápadě města. Od roku 1890 je prostranství osázeno lipami, z nichž však část byla vykácena při pozdějších rekonstrukčních pracích.
Před kostelem se nachází velký dřevěný kříž. Začátkem 21. století proběhla na kostele rekonstrukce střechy a fasády a instalováno vnější osvětlení.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-18]. Identifikátor záznamu 148927 : Kostel sv. Mikuláše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kytka, Josef: Milevsko a jeho kraj", KČT 1940, str. 129.
- ↑ a b HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany: AlfaPrint, 1994. S. 52.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HABART, Čeněk. Sedlčansko, Sedlecko a Voticko. Svazek IV. Sedlčany: AlfaPrint, 1994.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Mikuláše na Wikimedia Commons
