Bavorové ze Strakonic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bavorové ze Strakonic
Erb bavorove ze strakonic.gif
Erb rodu
Země České království
Mateřská dynastie Bavorové ze Strakonic
Tituly Nejvyšší komorník Království českého
Zakladatel Bavor ze Strakonic
Rok založení 12. století
Vymření po meči 14. století
Větve rodu z Drahonic, z Chlumu, z Křemže, z Nečtin, z Pořešína, z Tmáně, z Újezda a další.

Bavorové ze Strakonic byli jedním z nejpřednějších českých šlechtických rodů 13. století. Nejvýznamnějším členem rodu byl Bavor II. ze Strakonic, nejvyšší komorník království českého, zeť krále železného a zlatého Přemysla Otakara II.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky rodu sahají až do 12. století. Se strakonickým rodem jsou spojeny i další vladycké větve např. z Drahonic, z Chlumu, z Křemže, z Nečtin, z Pořešína, z Tmáně, z Újezda a další. Jeden z příslušníků příbuzných větví daroval litomyšlskému klášteru Ivanovice.

Rod Bavorů založil na počátku 13. století hrad na soutoku řek Otavy a Volyňky. V tomto místě se již nacházelo starší pohřebiště a pravděpodobně i kostel či kaple.

Nejstarší písemnou zmínkou o rodu Bavorů ze Strakonic je listina Přemysla Otakara I. z roku 1225, která potvrzuje obdarování řádu johanitů uskutečněné Bolemilou, manželkou Bavorovou. Potvrzení bylo vydáno na její vlastní žádost, protože se její synové tomuto obdarování snažili zabránit. Darována byla část rodových pozemků. Roku 1235 je na listině Václava I. poprvé mezi svědky podepsán „Bavor ze Strakonic“. Bavor I. ze Strakonic a jeho manželka Bohuslava roku 1243 darují řádu johanitů řadu vesnic a „strakonický kostel a dům, vyjma domu zakladatelova“, tzn. že od tohoto roku sídlí na strakonickém hradě současně řád johanitů (východní část hradu) i rod Bavorů (západní část hradu). (Není jisté, zda osoba jménem „Bavor“ na listinách z let 1225, 1235 a 1243 je stále stejná, nebo zda jde o různé generace rodu. Označení příslušníků rodu pořadovým číslem se používá zpětně až v moderní době.)

Nejvýznamnějším z rodu byl pravěpodobně Bavor II. ze Strakonic, který spravoval strakonické panství v letech 1260 – 1279 a který se stal nejvyšším královským komorníkem a maršálkem. Oženil se s Anežkou, levobočnou dcerou krále Přemysla Otakara II. Dalšími příslušníky tohoto rodu byli bratři Bavor III. ze Strakonic, který byl purkrabím na královském hradě Zvíkov, Vilém Bavor a Mikuláš. Po nich převzal strakonické panství Bavor IV., který roku 1367 udělil Strakonicím městská práva.

Posledním z rodu byl Břeněk, který roku 1402 prodal zbytek hradu i panství johanitům. Roku 1405 je o Břeňkovi i o celém rodu poslední dochovaná zpráva a rod Bavorů tím z pramenů mizí.

Příbuzní[editovat | editovat zdroj]

Sňatky byli tudíž spojeny i s královskou dynastií, dále pak s Rožmberky, Lichtemburky, Šternberky a dalšími významnými českými šlechtickými rody. Po jejich zániku většinu rodových majetků koupil řád johanitů a zbylý majetek přešel na pány z Rožmitálu, kteří byli potomci prvních Bavorů po přeslici.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Erbem Bavorů ze Strakonic byla modrá střela s červeným střelištěm na zlatém štítě. Klenotem byla křídla ve zlaté barvě.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha : Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bavorové ze Strakonic, s. 14-15.  
  • KOTLÁROVÁ, Simona. Bavorové erbu střely. České Budějovice : Veduta, 2004. ISBN 80-86829-04-9.  
  • SVOBODA, Miroslav. Páni ze Strakonic : vládci Prácheňska a dobrodinci johanitů. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 364 s. ISBN 978-80-7422-034-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]