Bechyňové z Lažan
 Erb rodu Bechyňů z Lažan |
|
| Země | České království |
|---|---|
| Mateřská dynastie | Seydlitzové |
| Tituly | Svobodní páni |
| Zakladatel | Jindřich Lefl |
| Rok založení | v Čechách 15. století |
Bechyňové z Lažan byli panský, později vladycký a posléze opět panský rod. Svůj původ odvozují od slezského rytířského rodu ze Seidlitz nebo také Seydlitz[1], od něhož je odvozen i jejich erb se třemi červenými kapry. Po povýšení do panského stavu byl jejich erb vylepšen o dva štítonoše, vypodobněné s dubovými věnci kolem hlavy a boku.[2]
Obsah |
Historie rodu [editovat]
Pocházejí ze Slezska, v Čechách se usadili na začátku 15. století.[3] Jindřich Lefl (původně ze Seidlitz) se v Čechách usadil na počátku 15. století jako důvěrník a komoří krále Václava IV. Postavení u dvora umožnilo Jindřichovi zakoupit mnohé statky, mj. roku 1410 hrad Krakovec s panstvím za 2500 kop od Jíry z Roztok. Pan komoří stál na straně stoupenců reformace a na hradě Krakovci hostil Jana Husa před odjezdem do Kostnice.[1] V roce 1414 obdržel pak Bechyňské panství, po tamním hradu si jeho potomci upravili rodové jméno.[2] Panství rod ale dlouho neudržel a již v roce 1477 jej prodal pánům ze Šternberka.[4]
Jindřich měl velmi nestálou povahu, nejprve stranil králi, později Husovi, nakonec však bojoval za Zikmunda v bitvě pod Vyšehradem roku 1420, kde byl smrtelně zraněn, u jeho úmrtního lože stál kališnický kněz. Jindřich měl syny Hynka a Jana. Hynkovi připadl hrad a panství Krakovec a Janovi panství Bechyně. Po bratrově smrti vysoudil Jan Krakovecké panství, jež v roce 1437 prodal za 2500 kop grošů, a mezi lety 1440 až 1445 svá panství rozšířil o podolskou část Rataje, která byla po jeho smrti roku 1477 rozdělena mezi jeho tři syny. Podolí s tvrzí pustou i celou vsí, mlýn pod Podolím, vsi Rakov a Borovany, dvůr poplužní s dvory kmecími v Ratajích a polovinu městečka Bernartice připadla Burianovi z Lažan a Bechyně. Městečko zůstalo v držení rodu až do roku 1604 a Rataj roku 1594 prodal Petrem z Bechyně.[5] Koncem 15. století se rod dělí na dvě hlavní větve, podle panství Bernartice a Pičín. Roku 1615 koupil Albrecht Bechyně z Lažan rozsochatecký statek, který byl v roce 1626 pro účast Abrahama Bechyněho z Lažan ve stavovském povstání změněn na manství. V roce 1714 usiloval František Leopold Bechyně, který byl opět povýšen do panského stavu v roce 1712, o stavbu kaple v Rozochatci podle návrhu Jana Blažeje Santiniho.[6] Ke stavbě ale nedošlo. V roce 1737 byli povýšeni do panského stavu.[2] V 19. století se členové rodiny velmi rozmnožili.
Příbuzenstvo [editovat]
Sňatky byli spřízněni s Čabelickými ze Soutic, Koci z Dobrše, Kolovraty, Valdštejny a Radeckými z Radče.
Představitelé rodu [editovat]
- Jindřich Lefl
- purkrabí Jan Bechyně z Lažan, manžel Kateřiny Bechyňové z Komárova a na Pěčíně, označované jako česká čachtická paní
- Johana Františka Račínová, majitelka tvrze Loutkov (s manželem Humprechtem Račínem z Račína a na Hrádku)
- rytíř Václav Bechyně z Lažan, majitel hořepnického panství[7]
- Marie Venantie Bechyňová z Lažan (1738–1772), matka polního maršála Radeckého[8]
- František Leopold Bechyně z Lažan († 1737), hejtman čáslavského kraje
- baron Adolf Emanuel Bechyně z Lažan
Reference [editovat]
- ↑ a b http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=22815
- ↑ a b c JANÁČEK, Josef; LOUDA, Jiří. České erby. Praha : nakladatelství Albatros, 1988. 367 s. ISBN 13-737-88. s. 22 - 23. (český)
- ↑ HALADA; JAN. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Bechyňové z Lažan, s. 15-16.
- ↑ http://www.mestobechyne.cz/prakticke-informace/historie/historicke-texty/v-zrcadle-casu.html
- ↑ http://www.ratajeobec.cz/cp1250/phprs/view.php?cisloclanku=2006030102
- ↑ http://www.rozsochatec.cz/historie.html
- ↑ http://www.horepnik.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=19&Itemid=53
- ↑ http://www.heraldica.cz/ghmags/1997/ghmag_1997_3-4_article-2.htm
