Žejdlicové ze Šenfeldu
Žejdlicové ze Šenfeldu (též Zejdlicové ze Šenfeldu) byli starý rytířský rod, který má pravděpodobně společné předky s Bechyni z Lažan.
Obsah |
Historie [editovat]
V Čechách se první předek rodu objevil pravděpodobně koncem 14. století, když jakýsi Žejdlic zakoupil statek Schönfeld (dnes Žižkovo Pole u Havlíčkova Brodu). Jeho následovníci získali Nelahozeves, Stochov či Lány.
Synové Jiřího Žejdlice ze Šenfeldu založili dvě větve rodu. Jan založil encovanskou větev, která k sídlu v Encovanech přidala ještě Chvatěruby, Doksy a další panství. Ladislav Žejdlic ze Šenfeldu v roce 1610 povýšil do panského stavu, působil jako krajský hejtman, po účasti na stavovském povstání přišel na základě konfiskací o veškerý majetek. Jím vymřela encovanská linie.
Hertvík založil polenskou větev, v mládí sloužil u dvora arciknížete Ferdinanda, po návratu do vlasti vykonával královské úřady, zasedal u zemského soudu, poté zastával funkci královského rady, vrchního hejtmana a královského podkomořího. Roku 1580 jej přijali do panského stavu a obdržel mnoho statků, mimo jiné Újezd u Prahy, Choceň, Polnou a Horní Studenec.
Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu byl univerzální dědicem polenské linie, před stavovským povstáním se vrátil z Francie a ihned na své náklady sestavil vojenskou jednotku. Na polenském hradě hostil i Fridricha Falckého. Po porážce na Bílé hoře přišel o veškerý majetek, zemřel ještě před odsouzením. Jím vymřela polenská větev.
Erb [editovat]
S Bechyni mají společný i znak, ve které jsou tři kapři, kteří byli zlatí nebo stříbrní a leželi na červené či stříbrném poli.
Příbuzenstvo [editovat]
Spojili se s Záruby z Hustířan, Vratislavi z Mitrovic, Slavaty či Berky.
Odkazy [editovat]
Související články [editovat]
Literatura [editovat]
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Zejdlicové ze Šenfeldu, s. 185-186.
