Bechyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jihočeském městě na řece Lužnici. Další významy jsou uvedeny v článku Bechyně (rozcestník).
Bechyně
Masarykovo náměstí v Bechyni

Masarykovo náměstí v Bechyni

znak obce Bechyněvlajka obce Bechyněznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0317 552054
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4): Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností: Tábor
pověřená obec: Bechyně
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,20 km²
počet obyvatel: 5 337 (1. 1. 2012[1])
nadmořská výška: 406 m
PSČ: 391 65
zákl. sídelní jednotky: 10
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: Městský úřad Bechyně
nám. T. G. Masaryka 2
391 65 Bechyně
starosta / starostka: Jaroslav Matějka
Oficiální web: http://www.mestobechyne.cz
E-mail: posta@mestobechyne.cz

Bechyně (Česko)
Red pog.png
Bechyně, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Bechyně podle Jana Willenberga, 1602

Bechyně (německy Bechin nebo Beching) je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 19 km jihozápadně od Tábora na soutoku Smutné a Lužnice. V roce 2011 zde žilo přes 5 tisíc obyvatel.

Město je známo výrobou keramiky a lázněmi. Zachovalé historické jádro města představuje od roku 1990 jednu z nejhodnotnějších městských památkových zón v Čechách.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prostor dnešního města byl osídlen již od pravěku. Při rekonstrukci náměstí v roce 2011 našli archeologové množství keramiky a keltské osídlení z období 1 stol. před naším letopočtem.[2]

V 9. století bylo na ostrožně nad řekou vybudováno slovanské hradiště (podle Kosmovy kroniky jedno z nejdůležitějších správních center tehdejších Čech). V roce 1268 místo získal král Přemyslem Otakarem II., který se zde rozhodl postavit svůj hrad. Jan Lucemburský pak roku 1323 v podhradí založil město. Po roce 1340 se v držení Bechyně střídají různé šlechtické rody - Šternberkové, Bechyňové z Lažan, Švamberkové i Rožmberkové a jako poslední Paarové Nejvýznamnější majitelé Bechyně přitom byli Šternberkové (na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele) a poté v 2. polovině 16. století Rožmberkové. V té době došlo k významnému rozvoji města a k přestavbě původního hradu na renesanční zámek.

Do roku 1776 byla Bechyně krajským městem, pak přišel úpadek na město okresní a postupná ztráta významu.

Název města[editovat | editovat zdroj]

První užití jména města se objevilo v roce 1167. Po smrti krále Přemysla Otakara II. se však majitelé zatím jen osady (než Jan Lucemburský rozhodl o změně z osady na město a nechal opevnit předhradí), často střídali. Od 15. století vzkvétalo ve městě také hrnčířství, které zde založilo keramickou tradici. První keramická dílna tu vznikla koncem 19. století. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách, která dodnes funguje a nadále se v ní vyučuje.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bechyni.
  • Zámek Bechyně - V 16. století nechal Petr Vok z Rožmberka přestavět původně gotický hrad na své hlavní, nejmilejší a tehdy ještě mládenecké sídlo, reprezentativní renesanční zámek, kde se také později (14. února 1580) Petr Vok oženil s Kateřinou z Ludanic. Po smrti staršího bratra Viléma z Rožmberka, zdědil Petr Vok celé rožmberské panství (do kterého náležela i Bechyně), avšak Vok nezdědil „pouze“ rožmberské panství, ale i dluhy po bratrovi Vilémovi. Proto nedobrovolně obětoval v roce 1596 Bechyni rodu Šternberků, aby smazal dluhy. V současné době zámek patří Josefu Šťávovi.

Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno Muzeum Vladimíra Preclíka.

  • Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491, původní klášter Augustiniánů zde fungoval již v první polovině 14. století. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně. Okolo kláštera jsou terasovité klášterní zahrady s výhledem do údolí Lužnice.
  • Hřbitovní kostel svatého Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Na hřbitově odpočívá „dcera národa“ Karla Havlíčka Borovského. Poblíž kostela svatého Michala upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.
  • Na levém břehu Lužnice, nedaleko Zářečského mostu, jsou umístěna kamenná boží muka.
  • Další kamenná boží muka zasvěcená svaté Anně se nalézají na Táborské ulici, u silnice k Větrovu, pod zámkem.
  • Na Zářečských schodech se nachází výklenková kaple.
  • Na křižovatce ulic Písecká a Fáberova, na vyvýšeném návrší, se nalézá kaple.
  • Železobetonový most, nazývaný Bechyňská duha, překlenul v roce 1928 hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 metrů nad řekou. Dodnes je používán v silniční i železniční dopravě. Most je dlouhý 203 metrů, jeho šíře je 8,90 metrů.[3] Rozpětí oblouku je 90 metrů.[3] Projekt vypracoval ing. E. Viktora a vlastní stavbu realizovala firma inž. Hlava a dr. Kratochvíl.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím přírodního léčebného zdroje - slatiny z nedalekých Blat.
  • Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách. Ve východní části města (Na Libuši) stojí od roku 1961 továrna na sanitární keramiku, do podniku Jihočeská keramika roku 1991 vstoupila společnost Schweizer Keramik Holding AG Laufen a společně se znojemskou provozovnou patří nyní pod firmu Laufen CZ se sídlem ve Znojmě.[4]
  • Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z židovské synagogy do budovy muzea na náměstí Tomáše Garriguea Masaryka. V prostorách synagogy bylo k 1. červenci 2006 otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.[5]
  • Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha, Městská knihovna a pivnice "Kulturák". V Bechyni se konají každoroční divadelní přehlídky: od roku 1971 Divadelní Bechyně (původně armádní soutěž), od roku 1994 v zimě Bechyňské perlení, od roku 1992 v létě v klášeterní zahradě Divadlo v trávě, od roku 1994 Bechyňské jaro, od roku 1993 Faustování (loutkové divadlo a loutkářství) atd.
  • Z Bechyně pochází 8. a 10. ministr financí ČR Miroslav Kalousek.
  • Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.
  • V létě roku 2011 proběhla celková rekonstrukce náměstí, během které proběhl také archeologický výzkum. Ten přinesl doklady osídlení pocházející patrně až z 6. - 5. století př. n. l.
  • V USA v Minnesotě leží městečko se stejným názvem "Bechyn". Pravděpodobně ho založili rodáci z Bechyně, kteří kdysi odcházeli do Severní Ameriky za prací. Dodnes se hrdě hlásí k českému původu a každoročně pořádají tzv. "Bechyn Czechfest". Na něm se společně setkávají a společně udržují dávné tradice. Jde o živou komunitu, která o své činnosti nezapomíná informovat i na webu a sociálních sítích. ( http://www.czechfest.com/ , https://www.facebook.com/BechynMinnesotaWorld/info ).

Okolí[editovat | editovat zdroj]

V nedalekém okolí stojí zbytky hradu Dobronice. Řeku Lužnici u Stádlce překlenuje unikátní řetězový Stádlecký most, přenesený sem z Podolska při stavbě Orlické přehrady.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
  2. Na náměstí v Bechyni objevili archeologové keltské chaty i s pecí [online]. iDNES.cz, 2011-6-6, [cit. 2012-07-20]. Dostupné online.  
  3. a b c KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko : Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 211.  
  4. Laufen, Bechyně, Česká republika
  5. HAVELKA, Jan. Turista. září 2006, roč. XLV, čís. 5, s. 7. ISSN 0139-5467.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky a fotografie[editovat | editovat zdroj]