Dobronice u Bechyně
| Dobronice u Bechyně | |
|---|---|
Pohled na zříceninu hradu v Dobronicích |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0317 552224 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Tábor |
| pověřená obec: | Bechyně |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 8,29 km² |
| počet obyvatel: | 119 (11. 12. 2009[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 20′ 37″ s. š., 14° 30′ 46″ v. d. |
| nadmořská výška: | 440 m |
| PSČ: | 391 65 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Dobronice u Bechyně 90 39165 Bechyně |
| starosta / starostka: | Jiří Kodad |
| Oficiální web: http://www.dobronice.cz E-mail: obec@dobronice.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Dobronice u Bechyně se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 110 obyvatel.
Vesnicí protéká řeka Lužnice a Dobronický potok, který se do Lužnice vlévá.
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220 kdy je zmiňován jistý Jan, syn Dobroňův. Kamenný hrad byl postaven na počátku 14. století. Prvním zmiňovaným majitelem je v roce 1322 Diviš z Dobronic. Potomci Diviše drželi hrad až do počátku 15.století. Dalšími vlastníky hradu a vsi byli například Kraselovští z Kraselova, Sedlečtí od Dubu, Malovcové z Malovic. V letech 1455 až 1459 se stal majetkem pánů z Rožmberka, ale ti jej prodali svému purkrabímu na hradě Choustníce Vítovi ze Rzavého. Rdina Vítů ale hrad postupně prodávala až celý přešel do majetku Hozlauerů z Hozlau. Za jejich vlastnictví majetek vzkvétal, mimo jiné založili v hradním hospodářství pivovar. Po Bílé Hoře rodina Hozlauerů o většinu majetku přišla a zbylou část zatížili dluhy. Ty se ale nepodařilo uhradit a proto v roce 1636 propadá zbytek majetku Královské komoře. Vzápětí je ale prodán Ferdinandu Pruggerovi z Greinburku.
.JPG)
V roce 1691 pak dcera Ferdinanda Pruggera Anna Jakoba prodala hrad i panství Tovaryšstvu Ježíšovu. Jezuité pravděpodobně na hradě zřídili kancelář panství, ale současně v nedalekých Opařanech budovali zámek. Když byl v roce 1727 zámek dokončen, jezuité se odstěhovali tam a hrad je ponechán opuštěný. Ale až do zrušení řádu jezuitů v roce 1773 je uváděn jako pevný. Po roce 1773 znovu připadl pod státní správu do majetku Studijního fondu královské komory. V roce 1792 nechal vrchnostenský správce Františel Halbiger strhat střechy a vylamovat kvalitnější kameny a prodával je jako materiál. Následně otevřený a částečně rozebraný hrad byl ponechán svému osudu a stal se zdrojem materiálu pro okolní vesnice. V roce 1825 koupila již torzo hradu kněžna Quidobaldina Parrová a pričlenila zbytky původního panství k opařanskému velkostatku. Teprve v roce 1890 byly provedeny záchranné práce, aby se hrad nesesunul do řeky. Další pak provedl v letech 1921 až 23 Klub českých turistů. Po znárodnění paarského panství v roce 1948 byl hrad ve státní správě a nebyla mu věnována žádná péče. Až v roce 1971 byly provedeny zabezpečovací práce, bohužel dost neodborně.
U obce na levém břehu Lužnice se nachází sportovní a rekreační středisko Vysoké školy ekonomické v Praze a na pravém břehu Lužnice v lokalitě Papírna (v sousedství stádlecké osady Liška) sportovní a studijní centrum tří pražských lékařských fakult Univerzity Karlovy, na levém břehu veřejný kemp Na Staré Papírně.
Pamětihodnosti [editovat]
- Zřícenina hradu Dobronice v jižním cípu obce u Lužnice
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Výklenková kaplička u mlýna
- Boží muka
- Mohylník v lese Kukle, archeologické naleziště
Reference [editovat]
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-12-11, [cit. 2009-12-28]. Dostupné online.
